- předchozí článek - následující článek - obsah -

Linuxové noviny Leden 1998

K Desktop Environment

Petr Šnajdr, 6. ledna 1998

KDE je kompletní grafické prostředí určené pro Linux. Za jeho vývojem stojí myšlenka, že přestože uživatelé operačního systému Linux mohou již dlouhou dobu pracovat v grafickém prostředí X-window, dosud neměli kompletní grafický desktop jako uživatelé jiných operačních systémů. Ano, bylo tu více verzí window managerů, které více nebo méně úspěšně emulovali Motif Window manager, GUI Windows 95, NeXTStepu, Macintoshe nebo počítačů Amiga. Na druhé straně prakticky neexistoval žádný dostupný desktop manager, integrovaný správce souborů nebo session manager odpovědný za znovuspuštění všech programů podobně jak je tomu například na počítačích SGI. Celé grafické prostředí tak vzdáleně vždy "něco" připomíná, ale na druhé straně je pestrou směsí aplikací, které nejenže nemají žádný jednotný vzhled nebo styl, ale dokonce se někdy značně odlišují i v ovládání. Toto je jedna z věcí, kterou by KDE mohlo odstranit, i když pravděpodobně neodstraní z důvodů licenčních, ale o tom dále.

[ K Desktop ]

Co tedy KDE je? Primárně samozřejmě kompletní grafický desktop založený na window manageru kwm, desktop manageru s integrovaným správcem souborů - kfm a panelu nástrojů, který se jmenuje klasicky kpanel. Při běžném seznámení s KDE člověka napadne "konečně něco, co se nesnaží vypadat jako Windows 95" a také to, že KDE je něco, co tu ještě nebylo, něco nového, originálního. Přesto KDE má svého duchovního prapředka a to v CDE, ale na druhou stranu je vidět, že se vydalo svou cestou a ne cestou nekonečného napodobování ať již čehokoliv jiného. Pro běžného uživatele je přínosem ovšem nejenom jednotnost GUI, ale i relativní jednoduchost konfigurace. Pokud chci změnit pozadí není třeba editovat konfigurační soubory, ale stačí jednoduše použít grafické nástroje pro jeho změnu. Ty mi dovolí změnu fontů, stylů (dnes jsou podporovány jen dva: Motif a Windows 95), výběr a konfiguraci šetřiče obrazovky a mnoho dalších. Stejně tak lze nastavit parametry klávesnice, nakonfigurovat myš nebo vybrat si ten nejvhodnější beep. Běžný uživatel, který toho o počítačích moc neví, možná právě jásá (možná také ne) a ortodoxní unixáci obracejí oči v sloup s pocitem neodvratného "Konce95". Naštěstí KDE není nikomu vnucováno, nijak integrováno s jádrem apod. a tak stará výhoda unixu, že v případě nouze lze vše udělat i jinak, i když relativně složitěji, stále zůstává v platnosti. KDE sice zatím neobsahuje nástroje pro administraci uživatelských účtů, ale až jednou bude, jistě to nebude nikomu zabraňovat v tom, aby nadále používal adduser nebo dokonce přímou editaci souboru /etc/passwd.

Celé prostředí KDE je ve všech těch desítkách desktopů, které existují, zajímavé ještě z jednoho hlediska. Je totiž navržené jako síťový desktop. Správce souborů kfm nerozlišuje mezi lokálním souborovým systémem a například FTP nebo WWW serverem.

[ kfm ]

Každý soubor nebo adresář je definován svým URL a tak není problém vytvořit speciální KDE síťový link, který bude ukazovat například na anonymní FTP server a nebo pomocí metody drag&drop přenášet soubory z FTP serveru na lokální disk nebo naopak. Kromě toho funguje také jako celkem slušný WWW prohlížeč, který podporuje FRAMES, barevné fonty, animované GIFy atd. Na druhou stranu JavaScript neumí a špatně vyhodnocuje MIME typ, který je v HTTP hlavičce a za nímž následuje charset (takový dokument se nezobrazí, ale nabídne ke stažení).

Kromě samotného desktopu KDE existuje i distribuce aplikací, utilit, síťového software a také multimédií. Každý z těchto programů musí vyhovovat některým kriteriím kladeným na KDE aplikace, jako je například povinnost poskytovat nápovědu, standardní ovládání atd. Díky tomu stačí otevřít kedit, což je jednoduchý textový editor a pokud do něj drag&drop přetáhnete ikonku textového souboru ze správce souborů, je tento soubor v editoru kedit otevřen a je možno s ním začít pracovat. Druhou možnosti je dvojí kliknutí na stejné ikonce souboru, ale v tomto případě se otevře nový kedit místo toho, aby se použil již spuštěný.

Mnoho aplikací, které jsou v distribuci KDE jsou do KDE portované a všem uživatelům Linuxu jistě známé aplikace, jako je například ghostview, xdvi a další. Je zde ovšem i mnoho nových programů, jako je kcalc (kalkulátor), kjots (program pro psaní krátkých poznámek, úvah atd.), hexeditor nebo již zmiňovaný kedit. Nechybí síťové utility s grafickým rozhraním jako je ping, nslookup a traceroute nebo nově v KDE Beta 2 kmail. Tato aplikace si zaslouží delší zmínky.

Jde samozřejmě o program, který KDE "jakoby z oka vypadl". Umožňuje čtení lokální pošty i přístup na vzdálený POP3 server. Je možno nastavit filtrování pošty i současný příjem pošty z více zdrojů (například více POP3 serverů) a to tak, že lze i definovat foldery, do kterých bude pošta ukládána i pro tyto jednotlivé zdroje. Bohužel celkově je kmail ve stále ještě dost experimentálním stavu.

[ kmail ]

Ačkoliv toto vše možná znělo krásně, může se to jevit i jinak. Záleží totiž na pohledu. Lidé, kteří tvoří KDE, si vzali za cíl vytvořit kvalitní produkt a to se jim jistě podaří. Přestože má distribuce KDE ještě co odlaďovat, vylepšovat a dokonce se zdá, že ani není stále kompletní, je stále lepší a například Beta 2 je oproti Beta 1 i značně rychlejší a shovívavější k hardware a tak běží celkem slušně i s 16 MB RAM.

Co je ovšem kazem na celém projektu KDE je použitá knihovna Qt, která je volně použitelná pro nekomerční účely, ale pro účely free software značně limitující. KDE se tak stane snad někdy dokonalým produktem, kterému nebude chybět nic - s výjimkou budoucnosti. *


- předchozí článek - následující článek - obsah -