Jsem jedním z účastníků akce "Linux pod stromeček", která se konala v Ostravě dne 13.12.1998. Nepatřím asi mezi typické uživatele tohoto systému. Asi před rokem jsem si něco o Linuxu přečetl, zkusil jej a zcela propadl jeho kouzlu. Nevlastním žádný server a Linux mám zatím pouze doma na svém počítači. Myšlenka, že stovky programátorů celého světa se spojily pomocí Internetu a výsledkem jejich práce je operační systém výborné kvality, patří podle mého názoru do oblasti sci-fi. A přece Linux je tady, někým obdivovaný, někým zatracovaný, ale již uznávaný většinou firem, které v počítačovém světě něco znamenají.

Ještě se vrátím k akci v Ostravě. Přišel jsem trochu pozdě, vše již probíhalo a ocitl jsem se v atmosféře připomínající mi nejvíc studentská léta. Po přátelském rozhovoru s linuxovými odborníky se některé mé "zákysy" v konfiguraci Linuxu staly minulostí. Za mírný peníz jsem obdržel CD s nejnovější verzí Linuxu a druhé s několika aplikacemi, u kterých stahování z Internetu po komutované lince se mi zdálo slovy klasika "řešením poněkud nešťastným". Velice cenné bylo také setkání s běžnými uživateli, kteří jsou na tom se znalostí Linuxu podobně jako já.

Jako reakci na výzvu jednoho z pořadatelů této akce připojuji pár poznámek k mým problémům s Linuxem:

1. Největší problém, na který jsem narazil, byl problém s češtinou, především s počeštěním systému X a StarOffice. Problémy jsou na Internetu skvěle dokumentovány, nejlépe je začít na adrese http://www.penguin.cz/czech-howto, přesto mohou představovat pro začínajícího uživatele nemilý rébus. Ideálním řešením by byla distribuce Linuxu, která by měla i v "X-ech" tento problém zcela vyřešený.

2. Doma jsem trochu zápasil s "rozcházením" zvukové karty. Mám SB AWE 32. Dnes vím, že stačilo pouze v konzole napsat "setup" a nechat se vést konfiguračním programem, který není složitěší než třeba u Duke Nukema 3D.

3. Zatím bohužel pod Linuxem chybí 100% český nebo počeštěný kancelářský balík za přijatelnou cenu. Taková linuxová "Kancelář 602" by se mi (a myslím, že nejenom mi) dost hodila. Používám StarOffice 5.0, doplněný modulem pro převod diakritiky CPcode od pánů Juruse a Krištofa. Až na mírné problémy s některými nečeskými fonty a s občasným padáním programu při tisku to docela jde. Přestože program čte výborně dokumenty např. Wordu 6.0 nebo Wordu 95, s Wordem 97 si zatím moc nerozumí.

4. Existuje sice spousta Window managerů, ale mně se nejvíc zamlouvají KDE a Gnome. Měl jsem dříve kombinace Afterstepu a panelu z Gnome, dnes používám asi méně obvyklou kombinaci KDE a panelu z Gnome. Ideální by bylo, kdyby si uživatel mohl během instalace systému vybrat jaký Window manager použije a nebylo mu nabídnuto jen uživatelsky dost nevlídné fvwm nebo nezvyklý Afterstep. V tomto případě toužebně očekávám nový RedHat s WM Gnome (datum vydání je ohlášeno firmou Red Hat na 15.4.1999).

5. Při instalaci programů stažených z Internetu mám obvykle potíže s nesprávnou verzí programem požadované knihovny. V Linuxu jsem se naštěstí nesetkal s běžnou praxí pod Windows, tedy že vám nějaký agresivní program přepíše systémové knihovny. To pak vede k nesprávným funkcím systému, případně dalších aplikací. Ocením, když autor programu připojí k programovým souborům i stránku s odkazy na potřebné knihovny, eventuelně nabídne staticky linkovanou verzi.

6. Vytisknout něco z Linuxu, pokud zrovna nemáte postscriptovou tiskárnu (mám Canon BJC-240) bývá někdy rovněž hlavolam.

Na závěr chci připojit poděkování lidem, kteří se podílejí na vytváření, dokumentaci a dalších věcech souvisejících s Linuxem, protože bez nich by opravdu patřil tento systém do oblasti vědeckofantastické literatury.