Debian

[Milan Zamazal]

Nechci rozpoutavat flame-war, pouze upresnuji/vyvracim uvedene do
znacne miry mylne informace, reaguji tedy pouze na v tomto smeru
relevantni casti prispevku.  Jak jsem uvedl v prispevku `FAQ ...',
bylo by zadouci, aby se lide vyjadrovali k problemum, v jejichz
oblasti jsou kompetentni.

>>>>> "JK" == Jan Kasprzak <kas na ics.muni.cz> writes:

    JK: 	Ne zrovna komercni, ale treba shareware jako napriklad
    JK: xv.  V debianu pokud vim dost dbaji na to, aby cokoliv ze
    JK: zakladni distribuce bylo uplne free. Z toho duvodu tam treba
    JK: taky neni compress, coz cini problemy pri instalaci ceskych
    JK: fontu, protoze jsou pak gzipovane misto compressovanych a
    JK: X-server jim nerozumi.

Debian ma 3 zakladni casti: stable, contrib a non-free.  `stable' jsou
programy s licenci typu GPL.  `contrib' jsou programy, ktere nejsou
uplne free, ale jsou zcela volne siritelne, takze je lze napriklad bez
problemu prodavat na CD-ROM.  `non-free' jsou programy, ktere nejsou
volne siritelne, ale mohou byt v Debianu vystaveny a mirrorovany.

Pak existuje kategorie programu jako Netscape, compress nebo PGP, u
nichz neni jiste, zda vubec mohou byt volne vystaveny na ftp (treba
kvuli patentovym problemum v USA).  Priklad: compress i Netscape v
Debianu jsou, ale jen v podobe `dummy' package, ke kteremu si clovek
musi sam stahnout binarni distribuci z jineho zdroje.  Prislusny tgz
soubor pak zkopiruje treba do /tmp a package nainstaluje pomoci
dselectu nebo dpkg jako kterykoliv jiny.  PGP v Debianu samozrejme
take je, je vsak k dispozici momentalne jen na non-US zdrojich
(napr. v Nemecku).

    JK: 	V kratkosti: Debian je distribuce vyvijena lidmi po
    JK: celem svete, z nichz kazdy se stara o jeden nebo nekolik malo

... az nekolik malo set ...

    JK: packages.  A pak je samozrejme centralne vyvijene "jadro"
    JK: distribuce -- packagovaci software a podobne.

Cela distribuce je distribuovana, pricemz existuje nekolik
koordinatoru, kteri maji rozhodovaci pravomoc v ruznych oblastech.
Debian je svym principem zhruba o neco mene centralizovany, nez vyvoj
jadra Linuxu.

    JK: soucasnosti je podle meho nazoru RPM z redhatu lepsi (zejmena
    JK: rychlejsi vyrabeni baliku, PGP signatury, automaticke
    JK: dependence na knihovnach, a podobne).

- V Debianu lze jednoduche programy zpackagovat behem asi 10 minut.
  Jestli to lze v RedHatu udelat behem minut peti, nezda se mi to byt
  prilis podstatny rozdil.  Rejpy tykajici se ukazek v RPM od Yenyi
  Kasprzaka si v ramci nevyvolavani flamewaru odpustim...
- Debian ma md5 sumovane package podepsane pomoci PGP.  Natukani PGP
  hesla mi trva nekolik vterin.  RedHat to zvlada rychleji?
- Jestli je temi dependencemi mysleno neco jako dpkg-shlibdeps
  zarazovane automaticky deb-makem, tak se opet jedna o omyl (ze
  RedHat je v tomto smeru lepsi, nevim, jak by mohl byt rychlejsi,
  ldd, file a find jsou snad stejne).  V opacnem pripade uvitam
  vysvetleni, co tim bylo mysleno.
  Jinak kdyz uz jsme u tech dependenci, videl jsem nedavno v announce
  nove verze RedHatu nadsene vykriky, ze tato distribuce vubec nejake
  dependence ma.

    JK: V RPM je daleko vice (i komercniho) softwaru, takze neni divu,
    JK: ze lide z Debianu zacali psat software, ktery umozni
    JK: instalovat RPM soubory.

Debian je nekomercni distribuce, a proto pochopitelne Debian
Association nemuze platit za distribuci komercniho SW.  To jsem mel
take na mysli ve sve puvodni poznamce o komercnim SW v RedHatu.
RedHat je patrne take mene prisny na redistribuovatelnost obecne, coz
je prave duvodem, proc vznikl rpminstall & spol. (jako priklad lze
uvest `gated', ktery je pry v RedHatu, ale v danou chvili *nemuze* byt
soucasti Debianu).

    JK: Podstatnou vyhodou RedHatu je snadna instalace

Zkousel jsem si nedavno cvicne instalovat Debian do sve swap partition
(protoze jsem diky inkrementalnim upgradum uz pres rok nevidel, jak
vlastne nova instalace Debianu vypada) a nenarazil jsem na zadne
slozite problemy.

JK: (jedna, nejvyse dve diskety,

Co se tyce peti disket nutnych pro tuto instalaci, jsem docela rad, ze
je mam -- v pripade havarie sveho pocitace mohu po pripadne
rekonstrukci master-bootu behem deseti minut do swapu nainstalovat
Linux a pokracovat v opravach pod funkcnim systemem.  Nicmene
stiznosti na pomerne velky pocet disket nutnych k instalaci jsou a
mozna se s tim bude neco delat.

    JK: moznost vratit se z kterehokoli mista instalace zpet,

To jako ze se mi na zformatovanou partition vrati puvodni file-system
nebo neco jineho?

Instalace Debianu nabizi dialog menu se sekvencne serazenymi akcemi
plus menu akci, ktere by mely v dany okamzik instalace za normalnich
okolnosti bezprostredne nasledovat.  Na sve si tedy prijdou
zacatecnici i experti.

    JK: vyuziti initrd -- i kdyz tohle uz mozna Debian ma take, plne
    JK: modularizovany kernel a podobne).

Myslim, ze ma (resp. bude mit verze 1.2, initrd je myslim prilis
nove).  (V teto oblasti nejsem kompetentni.)

Milan Zamazal

-- 
Milan Zamazal
Student of computer science, Masaryk University, Brno, Moravia, Czech Republic
mailto:pdm na fi.muni.cz (MIME is ok)                  http://www.fi.muni.cz/~pdm
PGP public key: finger pdm na aisa.fi.muni.cz