Jak to bylo doopravdy?

[Pavel Janik ml.]

Jak to bylo doopravdy?
----------------------

Tento článek je reakcí na sérii článků zveřejněných na serverech Svět Namodro
(http://svet.namodro.cz) a Živě (http://zive.cpress.cz/), která se zabývala
testy operačních systémů společnosti D.H. Brown Associates,
Inc. (http://www.dhbrown.com/).

Tato společnost zveřejnila výsledky testu v němž porovnávala operační systémy
Windows NT Server 4.0 v provedení Enterprise Edition, "konvenčně vyvíjené"
unixové operační systémy IBM AIX 4.3.2, Compaq Tru64, HP-UX 11.0, SGI IRIX
6.5, Sun Solaris 7 a dále dvě distribuce operačního systému Linux - Red Hat
Linux 5.2 (byla vydána 2. listopadu minulého roku) a novější distribuci
Caldera OpenLinux 2.2. Výsledky testu byly publikovány pod názvem "Linux: How
Good Is It?". Testy operačních systémů jsou prováděny dlouhodobě a do poslední
verze zmiňované studie byly přidány i dvě zmíněné linuxové distribuce.

Kompletní výsledky jsou k dispozici pouze za cenu $995, proto se tyto teze
zakládají pouze na částečných výsledcích zvěřejněných na webovém serveru
společnosti D.H. Brown. Celý dokument má celkem 16 stran a jsou v něm zmíněny
všechny aspekty, které souvisí s vlastním testováním, ale nikoli konkrétní
výsledky. Ostatně tyto výsledky ani společnost D.H. Brown zveřejnit nemůže
(alespoň co se týče licenčích ujednání Windows NT, pouze po předchozím
písemném povolení společnosti Microsoft).

Ve zmiňované zprávě je několik faktů, které přímo kontrastují s jinými ve
zprávě uvedenými fakty - např. jistě laskavému čtenáři neuniklo, jak na
výstavě LinuxWorld Expo několik techniků jedné významné společnosti (IBM)
demonstrovalo, že s pomocí několika počítačů (přesněji se sedmnácti servery
IBM Netfinity) s nainstalovanou distribucí Red Hat Linux 5.2, zakoupenou den
před zahájením výstavy v supermarketu, dosáhlo výkonu porovnatelného se
superpočítači značky Cray za neporovnatelně nižší cenu. Naproti tomu se ve
zprávě společnosti D.H. Brown uvádí, že Red Hat Linux zatím není připraven pro
nasazení jako výpočetní databázový cluster.

Dalším zajímavým tvrzením je, že "hnutí Open Source stále ještě musí ukázat,
že je schopné konkurovat". Myslím, že testy společnosti NetCraft
(http://www.netcraft.com/), které ukazují procentuální zastoupení různých
webových serverů na Internetu, jasně ukazují, že dominantním webovým serverem
je se stále více než 50 procenty Open Source server Apache, na jehož základech
chce společnost IBM stavět své e-commerce aplikace a to dokonce i na platformě
Microsoft Windows NT.


Vlastní testy společnosti D.H. Brown byly rozděleny do šesti částí:

- škálovatelnost
- spolehlivost, dostupnost a použitelnost
- internetové funkce
- správa systému
- distribuované služby pro nasazení v enterprise řešeních
- podpora PC klientů


Těchto šest kategorií nebylo vybráno náhodně. Bohužel, podle mého názoru byla
vynechána jedna podstatná kategorie a tou je bezpečnost, která jistě v
enterprise řešeních hraje dosti významnou roli. Bezpečnost je pro nasazení v
podnicích jedním z nejdůležitějších faktorů (pomineme-li cenu řešení, ale tu
vzhledem k ceně linuxových distribucí raději zanedbáme abychom byli
objektivní). Vždyť kdo by chtěl, aby mu někdo cizý, neznámý, mohl odcizit
důležité finanční či jiné informace? Asi nikdo a to je podle mého názoru
nejužší místo zmiňovaných testů. Kategorie bezpečnosti by jistě celkovými
výsledky dosti výrazně zamíchala, protože vám je jistě známo s jakými
intervaly jsou uveřejňovány patche (či service packy) jednotlivých operačních
systémů. Ty systémy, jejichž zdrojové kódy jsou otevřené (Open Source) jsou v
této kategorii mírně vpředu, protože bezpečnostní chyby mohou být nalezeny
mnohem dříve a mohou také být i mnohem dříve odstraněny. Velmi známým faktem
je, že např. u tzv. chyby F00F, která postihla několik typů procesorů
společnosti Intel (http://www.intel.com/) byl Linux jedním z prvních
operačních systémů, který měl k dispozici opravu.


Škálovatelnost

Když jsem si četl obsah této kapitolky v konečné zprávě o testování, nevěřil
jsem svým očím - společnost D.H. Brown zde totiž porovnává naprosto
neporovnatelné. Ale postupně. Red Hat Linux i Caldera OpenLinux v testovaných
verzích obsahují linuxové jádro verze 2.0.x, které má jistá omezení -
přiznejme si to. Např. velikost jednoho souboru je omezena na 2GB, velikost
paměti je omezena číslem o něco větším než 960MB (ve zprávě se uvádí 1GB, což
je nesmysl, protože v oblasti nad 960MB jsou uloženy důležité tabulky jádra
týkající se mapování paměti a tak tato oblast nemůže být využita.) Ovšem
úprava na jádro podporující dva gigabajty je triviální a je dokonce popsána i
v samotných zdrojových textech a její nalezení na Internetu je otázkou napsání
textu "linux memory 2GB" do jednoho z prohledávačů UseNet News (tak mne
napadá, že bychom mohli vyrobit také Enterprise verzi Red Hat Linuxu).

Toto jsou opravdu nedostatky Linuxu, které vyplývají z použité
platformy. Intelovská architektura je totiž postavena s maximálním omezením
adresovatelné paměti na 4GB a tak podpora více než 4GB je nemyslitelná
(alespoň v současné době). Naproti tomu se ve zprávě porovnávají linuxové
distribuce s jinými operačními systémy na jiných platformách, kde toto omezení
není. Jak laciný a zároveň nesmyslný argument, který budou dále používat lidé,
kteří prostě nerozumí technické stránce věci a slepě jdou za tím, co jim někdo
řekl či napsal.

V odstavci o podpoře SMP je další fakt, že Linux ve verzích 2.0.x obsahoval
pouze jednoduchý zámek kolem kritických sekcí a tak pokud se jádro nacházelo v
některé z kritických sekcí, nemohl žádný jiný procesor pracovat. To vše se
téměř dokonale změnilo ve verzi 2.2.x, kdy je již vetšina operací zamykána na
co nejkratší dobu (tzv. fine-grained locking). Velice zajímavé je tvrzení, že
Linux ve verzi 2.2.x obsahuje něco mezi 10 až 100 zámky. Což je dosti málo v
porovnání s jinými systémy. Ale tvrzení, že Linux má 10 až 100 zámků je dosti
slabé. Bohužel konkrétnější číslo či menší interval ve zprávě uveden není.
Ale i tak je hodně pravdy na tvrzení, že v podpoře SMP systémů je třeba na
Linuxu ještě hodně udělat. To je fakt. Zvláště některé ovladače nejsou na
víceprocesorových sytémech stabilní a neposkytují maximální výkon -
např. některé síťové karty 3Com nebo řadiče Adaptec.


Spolehlivost, dostupnost a použitelnost

Tato kategorie mne zajímala nejvíce, protože sám používám distribuci Red Hat
Linux na všech mnou spravovaných systémech a byl jsem proto zvědav, zda se
potvrdí mé zkušenosti, že na dobrém a stabilném hardwaru Linux běží a běží až
do té doby, kdy je nutno upgradovat UPSku nebo třeba přidat paměť. Naproti
tomu pracovní stanice mých kolegů (Microsoft Windows NT 4.0 v provedení server
nebo workstation) jsou velmi častým zdrojem promarněných chvil jejich
vlastníků. Velice podobně jako Linux na tom jsou i v této zprávě názývané
"konvenční" unixové systémy. Zkušenosti mám pouze se systémy HP-UX, AIX, IRIX
a Solaris, ale jejich stabilita je naprosto totožná se stabilitou Linuxu. Jsem
tedy zvědav.

Bohužel jsem ale zklamán, testy v této kategorii nebyly brány příliš v úvahu -
ve zprávě se uvádí, že hlavním z důvodů jsou "povídačky" o stabilitě různých
systémů. Velice by mne zajímalo, jaké povídačky. Snad modroobrazovkové? Ale
musím autorům přiznat, že jsem ještě stejně jako oni neviděl dostatečně
objektivní testy, které by operovaly s pojmy jako "střední doba mezi výpadky"
apod.


Internetové funkce

Další zajímavou kategorií je porovnání internetových funkcí jednotlivých
testovaných operačních systémů.

Ve zprávě se uvádí, že linuxové distribuce a Windows NT (POZOR, stále se mluví
o Windows NT Enterprise Edition) mají srovnatelné "internetové vybavení", ale
stále ještě zaostávají za konvenčními unixovými systémy.

Bohužel jsem nedokázal najít rozumné vysvětlení, proč se ve zprávě porovnávají
operační systémy Windows NT, Linux a je zmiňován Microsoft Site Server
Commerce Edition a naopak ostatním systémům (nejen Linuxu) je upřena jakákoli
komerční extenze. Např. pro operační systém AIX je k dispozici Net.Commerce,
ETill, pro Linux zase Minivend, Intershop či další. Po přečtení tohoto
odstavce ve zprávě společnosti D.H. Brown začínám nabývat pocitu, že s ní něco
není v pořádku.


Distribuované služby pro nasazení v enterprise řešeních

Zde má Linux opravdu co dohánět - ve zprávě je zmíněn např. nedostatek podpory
veřejných klíčů (je možné stáhnout z Internetu, není součástí distribucí pouze
z licenčních důvodů), transakčního zpracování (alespoň jeden z databázových
serverů pro Linux transakce podporuje) a podpora virtuálních privátních sítí
(možná se mýlím, ale nepoužívá většina českých providerů na tvorbu VPN právě
Linux a systémy společnosti Cisco a tedy IP GRE tunely?).

Velice zajímavým argumentem je, že Windows NT (resp. Advanced Server) obsahují
optimalizovanou podporu Javy. Po přečtení tohoto výroku začínám pochybovat nad
tím, co se vlastně testovalo. České zpravodajské servery psali o Microsoft
Windows NT, testy probíhali na Microsoft Windows NT Enterprise Edition, ale
argumenty pocházejí z Advanced Serveru nebo od Site Serveru. To zavání až
nerovnými podmínkami.

Ostatně u podobných testů se není ani čemu divit, stačí si přečíst testy
společnosti Mindcraft porovnávající Windows NT a Netware a následně také
reakci společnosti Novell na uvedená tvrzení (odkazy na tyto články nechť si
laskavý čtenář nalezne na serverech výše zmíněných).


Správa systému

Tato kategorie přináší zajímavé výsledky - až nečekané. Po přečtení
předchozích částí jsem si myslel, že zde bude jasný vítězem buď Microsoft
Windows NT s GUI, které je na serveru spuštěno neustále (asi aby nezabíralo
paměť při opětovné spuštění, ale neustále) nebo administrativní prostředky
společnosti HP (SAM) či AIXový SMIT. Byl jsem ale velmi překvapen - byl totiž
vyzvednut nástroj linuxconf, který umožňuje konfigurovat podstatnou část
vlastností distribuce Red Hat Linux. Proč jsem byl překvapen? Možná jsem
"jiný" než lidé, kteří prováděli testy v této kategorii, ale vždy, když
nainstaluji nový systém založený na distribuci Red Hat Linux, provedu příkaz

	 rpm -e linuxconf

a tedy tento administrativní prostředek smažu. Ale jak jsem již napsal, asi
jsem "jiný" a hledám v pojmu "Správa systému" jiný význam než klikání na
ikonkách.

Až zarážející je tvrzení o možnosti nainstalovat Linux metodou
KickStart. Abych osvětlil o co jde - jedná se i instalační metodu, která je
vhodná zvláště v případě, když instalujete větší množství počítačů v téměř
shodné konfiguraci. Proces se velmi zjednoduší tím, že si podrobný popis
instalace zaznamenáte na disketu ve stanoveném formátu a při instalaci si
zvolíte instalační metodu KickStart - ta za vás počítač kompletně nainstaluje
a ušetří vám tak spoustu času. Tuto možnost jsem postrádal hlavně u Windows
NT, když jsem společně s kolegy instaloval celou počítačovou učebnu. Ve zprávě
je ovšem napsáno, že jde o vlastnost umožňující vzdálenou konfiguraci...

Linuxu je vytknut chybějící správce logických oblastí (LVM) a Windows NT zase
postrádají jakoukoli možnou vzdálenou administraci. To jsou fakta.


Podpora PC klientů

Kategorie podpory stávajících klientů je pečlivě rozdělena na podporu
protokolu SMB (Samba) a na podporu Novel NetWare. Linuxovým distribucím není
co vytknout snad kromě toho, že Red Hat Linux obsahoval starší verzi Samby než
OpenLinux. Opět velice zajímavé je hodnocení Windows NT. Samozřejmě spolupráce
s Windows klienty je přímočará, s Novel klienty také (bohužel pouze s
přídavným softwarem, který není ve Windows NT EE přibalen). Opět měříme dvojím
metrem. Podpora NFS v této kategorii raději ani nebyla zmíněna. AFS taktéž.


Tolik strohá fakta ze zprávy společnosti D.H. Brown.


Nyní bych se ještě chvíli rád věnoval jevu, který již delší dobu
sleduji. Začíná se totiž velmi rozmáhat - Linux je v poslední době (asi od
roku 1997) módním hitem, v kdejakém časopise si můžeme přečíst něco o Linuxu,
o tom co podporuje a také o tom, co ještě neumí. Já tyto články sleduji velmi
pečlivě hned z několika důvodů - jednak jsem šéfredaktorem linuxového magazínu
Linuxové noviny (http://www.linux.cz/noviny), dále se živím prací s Linuxem,
psaním článků o Linuxu a korekturou linuxových knih, a věnuji se popularizaci
Linuxu u nás v rámci Českého sdružení uživatelů operačního systému Linux
(http://www.linux.cz/czlug) a také - a to je nejpodstatnější - nemám rád lži
či polopravdy. Vždy jsem bojoval za to, abychom se dozvídali pravdu, celou
pravdu a nic než pravdu. A proto všemi dostupnými prostředky bojuji proti
lidem jako je pan ...... ....... (laskavý čtenář nechť si dosadí sám) a jiní,
kteří si ani nedokáží ověřit svá fakta a ihned plní své databázové aplikace
jen aby měli zítra hladoví čtenáři co číst, aby udělali dostatečný počet hitů
a také impresí. Pánové, o tom ale Linux není, najděte si jiného obětního
beránka. Podobně jako vy se chovala dříve i společnost Microsoft, která již od
podobné taktiky upouští. Pouze vy na ní setrváváte. Vzpamatujte se nebo vám
nezůstanou ani ty imprese...

A abych svá tvrzení doložil také fakty tak dovolte, abych vám v krátkém
příběhu ukázal, jak asi může vypadat den takového jednoho redaktora.

Přijde ráno do práce, přečte si všechny zpravodajské servery ve světě a řekne
si: "Tak co těm čtenářům zítra naservíruji? Už dlouho tady nebyla nějaká
bomba. Hle, tady někdo testoval Windows a Linux. A Linux je na tom dost
špatně. Tak o tom něco napíšeme." A z výše zmiňované zprávy se udělá článek s
názvem "Linux stále pozadu za konvečními Unixy". A hned v nadpisu autor udělá
jednu hrubku a ještě se dopustí protizákonného jednání, když nezmíní, že Unix
je registovaná ochranná známka. Může něco takového udělat opravdový novinář?
Já myslím, že nikoli. To může udělat pouhý internetový pisálek, honič impresí,
ne novinář.  O tom, že by si autor ověřil dostupné údaje i z jiného zdroje
nemůžeme ani uvažovat - prostě jen bezhlavě opíše to, co někdo někde
zveřejnil. Pokud to zveřejnil v jazyce anglickém, tak to pouze přeloží. Ovšem
o úrovni terminologie se dají také vést věčné spory. Bohužel unixová
terminologie je mírně odlišná od terminologie užívané v operačních systémech
Windows (nemáme složky, ale adresáře, pokud sdílíme tiskárnu z jiného
počítače, vetšinou říkáme, že je tiskárna připojena na počítači a nikoli
počítač na tiskárně apod.). Drobné nepřesnosti (např. IBM je Unix) a naprostá
nepochopení nebo až účelová zkreslení původního textu nejsou výjimkou (již
zmiňované testované produkty - např. ve FAQ k danému testu je uvedeno, že se
netestovala Windows NT, ale Windows NT ENTERPRISE EDITION, ale autoři jak na
Světě Namodro, tak i na serveru Živě tvrdí praví opak).

Představme si teď na chvíli, že jsem jedním z nich. Jsem internetový pisálek,
honící se z impresemi a přečtu si článek, jehož jedna věta zní: "Windows NT
Server 4.0 Enterprise Edition still trails UNIX in every area except for PC
client". Tato věta je anglicky, ale je pouze vytržená z kontextu. Co s ní může
udělat takový pisálek? Zkusme se zamyslet:

--- článek hypotetického pisálka ---

Windows NT stále pozadu za UNIXy a tedy i za Linuxem

Studie společnosti D.H. Brown poprvé do svého dlouhodobého testování zahrnula
i linuxové distribuce Red Hat Linux 5.2 a Caldera OpenLinux 2.2. V jednom z
odstavců zprávy o testování se můžeme dočíst, že Windows NT stále pokulhávají
za UNIXem skoro ve všech oblastech.

--- článek hypotetického pisálka ---

Chápete? Ani jedna lež, pouze spousta polopravd. Aneb jak kdysi Patrick Zandl
napsal na Mobil serveru - společnost Eurotel (RadioMobil) pokryla pražské
metro jako druhá, ale RadioMobil (Eurotel) byl až předposlední.

Ale již dosti, nebudu se zbytečně rozčilovat a zvyšovat svůj krevní
tlak. Přeji Vám všem (opravdu vše, i internetovým pisálkům) pěkný a ničím
nerušený den či noc.


------------------------------------------------------------------------------
Registrované ochranné známky použité v tomto textu jsou majetkem jejich
vlastníků.  Tento text je volně k dispozici všem internetovým magazínům, pokud
jej chtějí zveřejnit, mohou tak učinit za předpokladu, že text zveřejní v plné
a nezměněné podobě.

Autorem je Pavel Janík ml. <Pavel.Janik na linux.cz>. Autor se vzdává honoráře za
zveřejnění tohoto článku ve prospěch Českého sdružení uživatelů operačního
systému Linux a všech uživatelů Linuxu.

Čas poslední modifikace: pátek 16. dubna 1999, 00:35:39