particia nad 8.4GB

[Petr Soucek]

Pavel Kankovsky wrote:
> 
> On Tue, 1 Jun 1999, Michal Vadila wrote:
> 
> > > mozna je to od veci, ale pro praci s velkymi partition se nemuze pouzivat
> > > fdisk. Je potreba pouzit cfdisk.
> >
> > Blbost, nie je na to dovod ...
> 
> Na jeden duvod jsem nedavno prisel: BIOS nezvladl vzit na vedomi
> "spravnou" (*) geometrii disku a fdisk z toho duvodu sverepe tvrdil, ze je
> disk mensi, nez doopravdy je, ovsem cfdisk si nechal rict opsnou -c.
> Pochopitelne by asi slo geometrii "opravit" zadanim vhodneho parametru do
> jadra, ale proc by kvuli tomu clovek rebootoval...

Linux snad na nastaveni v BIOSu uplne kasle, ne? Alespon me Linux disk,
ktery je v BIOSu zakazany normalne autodetekuje a pouziva..

> --Pavel Kankovsky aka Peak  [ Boycott Microsoft--http://www.vcnet.com/bms ]
> "NSA GCHQ KGB CIA nuclear conspiration war weapon spy agent... Hi Echelon!"
> 
> (*) Vsichni spolecne rekneme "dekujeme" cloveku, co prisel na napad
> adresovat harddisky trojici (cylindr, hlava, sektor), dale cloveku, co
> rozhodl, ze na PC budou pro tyto hodnoty vyhrazeny jiste konkretni male
> pocty bitu, a v neposledni rade vsem lidem, co prispeli k tomu, ze tyhle
> pitomosti uspesne prezily az do dnesnich dnu.

Tedko nevim, jestli to myslite vazne nebo ne, tj. jestli si pamatujete
na historii a tutiz vite zcela logicky, jak to bylo a je.

Prvni harddisky do PC pocitacu na sobe nemely temer zadnou elektroniku a
vse obstaraval radic MFM, ev. RLL. Zadny clovek nic nevynalezal,
skutecne pri adresaci slo o cylindry, hlavy a sektory a byly to dulezite
udaje - rucne se zadavaly vadne sektory, zaparkovani hlavicek musel take
obstarat program, stejne jako omezeni precomp. proudu od urciteho
cylindru. To jeste byl skutecny radic a vykrik techniky half height 20M
HD ST-225. Pak prisly disky s rozhranim IDE, a bylo nutne zachovat
kompatibilitu, aby je bylo mozne montovat i do starsich pocitacu. U nich
uz prakticky cela elektronika ovladajici HD je primo na nem, a tzv.
"radic IDE" je ve skutecnosti jen posilovac sbernice. Prvni IDE disky
jeste mely pevnou geometrii, ale postupem casu ji bylo mozne nastavovat
libovolne. No a kdyz se casem prislo na to, ze kapacita dana C/H/S
nestaci, jednak se rozsirily povolene pocty (hlavy z 15 na 255, cylindry
z 1023 na ???) a pak take prislo schema LBA. Tam uz zadne cylindry ani
hlavy nejsou - jen cislo sektoru od pocatku disku.
U SCSI disku funguje linearni adresovani taky, takze v discich by
problem nebyl.
Horsi je to s partition table, ale tam je zase vse podrizeno z historie
prevzatym principum. Partisny byly postupne definovany tak, jak se
zvysovala kapacita disku - FAT12, FAT16 (do 32M), FAT16 (do 2G), FAT32
pod DOSem, ruzne dalsi pod jinymi operacnimi systemy. Co je ale zajimave
je to, ze format partition table je od pocatku stejny a jednotny pro
vsechny operacni systemy, takze jich muze byt vice na jednom harddisku.
Vlastne obsah partisny je definovan jedinym bajtem.
Myslim, ze podobnych omezeni, danych kompatibilitou se starsimi vyrobky
je ve vsech oblastech zivota plno. Televize take vysila zakladni signal
cernobily o 625 radcich, stejne jako na pocatku, FM stanice take
vysilaji jako zaklad monofonni signal a na to se teprve pribaluje
rozsireni, kteremu nektere prijimace rozumeji a jine ne.
U pocitacu bylo vzdy tezke odhadnout, kam az pujde vyvoj. 1KB RAM na
ZX80 bylo hodne, 16KB na ZX Spectrum taky, co teprve 128K na IBM PC s
moznosti rozsireni do 640K, no a dneska i Linux narazil s tim, ze ma
default max. 960M RAM a samo Pentium omezenim adresniho prostoru na 4GB.
A co graficke karty? Dokonce i prvni EGA karty mely 32K RAM, pak se to
resilo zapisem do "planes" a "banks", a ted je to uz jenom pro
kompatibilitu a pouziva se linearni buffer na vyssich adresach.

Takze to, ze tyto "pitomosti" prezily az do dnesnich dnu muze byt i
dusledek toho, ze nebyly dostatecne pitome na to, aby neprezily. A
zacina je paralelne doplnovat jiny system, ktery se treba casem bude
jevit zase jako "pitomost". To uz jinak nebude. Myslite, ze ten, kdo
vymyslel zpusob ulozeni datumu v Unixu si pripustil, ze to bude jednou
vazny problem? A on bude, i kdyz se toho treba rada z nas nedozije.

Myslim ze to, ze PCcko prezilo uz skoro 20 let bez podstatne zmeny
architektury je velmi pozoruhodny vykon. A to uz v dobe sveho navrhu
bylo pomerne zastarale. A je zajimave i to, ze programy psane pro MS-DOS
1.0 pracuji i pod WindowsNT.

Zdravi

Petr Soucek