Cesky tisk - uvaha

[Cejka Rudolf]

Nemam zbytecneho casu nazbyt na nekonecne vysvetlovani, proto se budu
snazit byt strucny. Prosim - priste nez nekdo neco napise, at nejdrive
o dane problematice alespon trochu malo vi. Diky.

Petr Olsak <olsak na math.feld.cvut.cz> wrote:
> Já tomu rozumím tak: knihovna na tisky možná už "začíná existovat", ale
> zatím produkuje stejně nevhodný PostScript jako kdyby to aplikace dělaly
> samy. Tj. nerespektuje skutečnost, že třeba písmeno ř v základní výbavě
> PSových RIPů prostě není. Pak to ovšem zatím neřeší češtinu. Rád bych se
> mýlil, přiznám se, že Xprt neznám a neviděl jsem tedy, jaké produkuje
> PostScripty

Problem cestiny s Xprt nesouvisi.
Rozhrani a nektere implementace existuji dost dlouho.
Rozhrani a implementace jsou dve naprosto rozdilne a jen volne navazujici
veci. A je-li nekde spatna implementace, lze ji vylepsit.

> Osobně považuji PostScript za dobrý standard pro tiskové úlohy. Je
> skutečně lepší nic jiného nepodporovat a tento standard respektovat. 

Jak jsem psal - PostScript je zajimavy jako cilovy jazyk. Neni ovsem
vhodny jako mezijazyk. Mimo jine i proto, ze vubec nic nezarucuje, neni
definovana prace s realnymi cisly... X Window rozhrani jsou naopak
vcelku solidne definovana a jakz takz zarucuji moznost presne
specifikovat graficky vystup.

> Ovladače rozličných typů tiskáren patří v UNIXu jedině do GhostScriptu,
> nikam jinam. 

Tohle doufam nemyslite vazne.

> Ve svém článku v Linuxových novinách jsem se pokusil naznačit, že jsou
> možná v tomto Woknousy mnohem dál, ale že to je úplně špatná filosofie.

Tento clanek me skutecne hodne nadzvedl. Ale muzete byt
klidny - v Linuxovych novinach jsem se dozvedel i spoustu
jinych nesmyslu. A dost jsem se podivil, ze uz nepouzivate vyraz
"kalkulacka" (= PC) v tak opovrzlivem tonu, jako v nedavne minulosti,
a naopak jste sve pomlouvacne cile presunul na system Windows.
Ted uz jen ocekavam, ze se brzy zamerite na mou osobu.

Jsou minimalne dva pouzitelne principy: Early-device-binding (Windows
a castecne by sem mohlo patrit uz i X Window) a Late-device-binding
(X Window). Kazdy pristup ma sve vyhody a nevyhody. Zkuste si tuto
problematiku alespon trochu nastudovat a uvidite, ze je vse uplne jinak.

> Proč se má ovladač tiskárny instalovat v síťovém prostředí do každé
> implementace klientského OS zvlášť?

A nepletete si trochu pojmy s realizaci? Pokud vam jde o Windows, tak
toto nesouvisi s zadnou spatnou filozofii. Pokud vam v nich vadi, ze
vsude musite instalovat ovladace tiskaren, tak si napiste driver, ktery
bude vsude implicitne generovat nejaky obecny tiskovy jazyk, nainstalujte
ovladace jen do tiskoveho serveru a je to. Zacnete mit ale jine
problemy - podobne jako v unixu: Jak zaridit, aby uzivatel mohl menit
zdrojovy zasobnik papiru, jak zaridit, aby uzivatel mel spravne barevne
prizpusobeni na konkretni tiskarnu, jak zaridit, aby uzivatel mohl
snadno menit kvalitu tisku... Mam pokracovat dal? A budete muset
psat dalsi server pro zajistovani specializovanych tiskovych sluzeb...
Radsi uz dost - brr. Takze zatimco jini svuj problem resi chvilkovou
instalaci, ostatni museji hackerit, laborovat a psat sahodlouhe clanky.
Navic ne vzdy je zadouci vytvaret specializovany pocitac s bezicim
tiskovym serverem. Proto je nekdy tisickrat jednodussi proste vsude
placnout ovladat a je po starostech - pracovni stanice se pak muze primo
napojit na sitovou tiskarnu.

> Proč musí být ve spoolech úlohy
> předžvejkány do jazyků konkrétních tiskáren (a zabírat tak obvykle 
> více místa)?

Nekdy se vystup vygenerovat musi. Pokud vam vadi, ze ve Windows
se presny vystup generuje primo v pracovni stanici, tak mate moznost
udelat ovladac, jehoz vystupem bude treba *.ps.bz2 a tohle muzete
posilat na tiskovy server, ktery bude *.ps.bz2 dale zpracovavat.
Problem je ale opet v implementaci - nikoli ve spatne filozofii.

-- 
Rudolf Cejka   (cejkar na dcse.fee.vutbr.cz;  http://www.fee.vutbr.cz/~cejkar)
Brno University of Technology, Faculty of El. Engineering and Comp. Science
Bozetechova 2, 612 66  Brno, Czech Republic