OT: budoucnost linuxu (znovu)

Leos Literak literakl na seznam.cz
Neděle Březen 26 20:56:17 CEST 2000


Cau vsem,

pisu ted clanek pro jeden nejmenovany tydenik na tema budoucnost linuxu. 
No a jelikoz tam nechci psat nesmysly, chtel bych vas poprosit o
spolupraci.
Prikladam hruby text. Pokud chcete vylepsit tento clanek, piste mi
prosim
vase postrehy, namitky, konstruktivni kritiku, navrhy .. na moji
soukromou
adresu literakl na penguin.cz.

Prosim, neberte tento dopis jako namet na flamewar.

Diky

sorry, nejak neprosel attachment

-------------
Kam smeruje Linux

Linux za nekolik poslednich let dosahl velkych uspechu. Proto se nabizi
otazka, zda se jedna o trvaly trend nebo je to kratkodoba moda. V tomto
clanku
se pokusim odhadnout dalsi vyvoj.


O tom, ze Linux je velmi silny v sitich a na Internetu, uz pochybuje jen
malokdo. Linux patri mezi nejcasteji nasazovane webove servery. Jeho
podil na
trhu bude neustale rust a behem peti let spolu s operacnimi systemy
tridy BSD
ziska nadpolovicni podil vsech internetovych serveru.


Vyrazne pomaleji se ale bude prosazovat na poli aplikacnich a
podnikovych
serveru. Na low-end poli platformy Intel mu budou konkurovat Windows
2000, na
high-end strane serveru pro deseti tisice uzivatelu zase dlouhymi lety
proverene komercni Unixy. Snadnejsim souperem bude platforma Windows.
Linux je
uz nekolik let dostatecne efektivni a stabilni, aby mohl byt bez obav
nasazovan do strednich a mensich podniku. Od lonskeho roku je Linux
podporovan
komercni sferou. Byla na nej portovana vetsina databazi, od IBM DB2 az
po
Oracle. Nedostatek aplikaci je jiz take minulosti. Dukazem vyspelosti
Linuxu
je portace a plna podpora informacniho systemu SAP R/3. Da se ocekavat,
ze v
oblast low-end aplikacnich serveru Linux ziska nekolik desitek procent
trhu a
jeho podil bude dynamicky vzrustat na ukor Microsoftu.


Jina situace vladne u aplikacnich serveru pro vice nez 2000 uzivatelu.
Teto
casti trhu suverenne kraluji komercni Unixy a bude tezke se zde prosadit
jak
pro Linux, tak pro Windows 2000. Tady nehraje cena zadnou roli a
nejdulezitejsim zarikadlem je bezporuchovy provoz. Linuxove jadro loni
dosahlo
vyznamnych pokroku, ktere jej priblizuji teto sfere. Je to napriklad
podpora
az 64GB RAM na platforme Intel (i kdyz tady maji tyto procesory slabou
pozici) nebo 16TB na platorme MIPS64, 32bitova UID (az 2^32 uzivatelu),
neomezeny pocet procesu, Logical Volume Manager a jine. Navic firmy SGI
a IBM
vyrazne podporuji vyvoj dalsich vlastnosti, ktere zatim Linuxu chybi.
Letos se
napriklad dockame oficialniho uvedeni minimalne jednoho zurnaloveho
souboroveho systemu. Presto v horizontu peti let se Linux u skutecne
high-end
systemu vyrazne neprosadi a jeho podil se bude pohybovat kolem deseti
procent.


A jak to bude u desktopu? Behem poslednich dvou let Linux dosahl velkeho
pokroku v uzivatelske prijemnosti, snadnosti pouzivani i instalace.
Pocet
aplikaci roste geometrickou radou a zvlaste komercni firmy portuji
tisice
svych produktu. Pro mnohe z nich je hlavnim duvodem snaha o ziskani
nezavislosti na Microsoftu, pripadne boj o hole preziti. Velmi aktivni
je
hlavne firma Corel, jejiz distribuce Corel Linux je urcena pro mene
zkusene
uzivatele pocitacu. Vyrobci hardwaru jiz sami zacinaji vytvaret ovladace
svych
produktu pro Linux. V oblasti desktopu asi budou dve hlavni skupiny
uzivatelu.
Prvni z nich budou domaci uzivatele, vetsinou mladi a vzdelani. Druha
skupina
bude Linux pouzivat v praci. Bude se jednat o podniky ci urady, ktere
zamestnavaji spravce site. Ti budou preferovat Linux z duvodu stability,
bezpecnosti a hlavne snadne udrzby. Jiz dnes se objevuji nabidky na
prodej
MOLP licenci Windows z duvodu prechodu na Linux. V teto oblasti se podil
na
trhu da odhadnout jen velmi obtizne. Domaci uzivatele totiz nejsnaze
podlehaji
reklame a jinym iracionalnim duvodum. Proto odhaduji, ze Linux ziska
5-25%
trhu.

Posledni a nejdynamictejsi oblasti budou ruzna jednoucelova zarizeni.
Tady se
nejvice projevi otevrenost zdrojovych kodu a nulova cena Linuxu. Jiz
letos se
objevily prvni vyznamne projekty - at uz webovy telefon od Intelu,
webpad od
spolecnosti Transmeta nebo PDA Yopy od Samsungu. U techto zarizeni je
cena
mimoradne dulezitym kriteriem a licencni poplatky za operacni system by
ji
podstatne zvedly. Dalsim plusem pro Linux je podpora nejruznejsich
platforem
(ARM, m68k), modularita a vyborny design zdrojovych kodu. Pro firmy je
pak
snadne prizpusobit si Linux presne na miru svych produktu. Da se
ocekavat, ze
behem nekolika let najdete Linux vsude a ani o tom nebudete vedet. Bude
v
nejruznejsich PDA, v telefonech s podporou Internetu, v MP3
prehravacich,
v mobilnich telefonech, v automobilech a mozna i v lednickach :-). A
pote, co
se do bezneho provozu dostanou systemy na rozpoznani reci, budete po
prichodu
z prace zadat svuj domaci pocitac, aby zatopil, rekl vam, co je v
televizi
nebo vam napustil vanu s teplotou vody 40 stupnu Celsia. A hadejte, jaky
operacni system tento pocitac bude pouzivat?

-----------


Další informace o konferenci Linux