OT: Demagogie? (Re: IPB Homebanking)

Oto 'tapik' Buchta tapik na neo.cz
Pondělí Červen 18 11:46:26 CEST 2001


Datesoft wrote:

> 
> Rozhodne nemam pocit, ze v duelu banka <-> ja, jsem ja ten demagog. Vzdyt
> jaky je princip banky? Banker si od mnoha lidi pujci penize. Jednotlive
> castky nemusi byt velke, ale v souctu velkou daji. A protoze banker je
> osoba ekonomicky vzdelana, vhodnymi investicemi takto ziskane penize
> rozmnozi. Za odmenu da kazdemu svemu veriteli urok. Rozdil si ponecha. Na
> teto transakci vydela veritel i banker.

Dovolil bych si Vas upozornit na nekolik drobnych trhlin ve vasi idei, 
neot se neda nazvat
ani hypotezou, natoz teorii.

Prvni velke nepochopeni je v rozdilu beznych + sporozirovych uctu oproti
vkladnim knizkam, sporicim uctum ci kapitalovemu zivotnimu pojisteni.

urok u beznych uctu je jenom lakadlo, aby si lide bezne ucty zrizovali
a aby na nich nechavali penize "vydelavat" co nejvice. Kolik je ale
zisk pri pulprocentnim uroku (bezny ucet, CSa.s.) pri penezich, ktere
clovek obycene na svem ucte ma, je jasne, ze na tom nijak nezbohatne.

Navic na tom nemuze zbohatnout ani banka. Proc? Kdyz prichazi zakaznik
k prepazce, jde penize ulozit nebo vyzvednout? To vi v tu chvili jen ten 
zakaznik,
takze banka musi byt pripravena vyhovet pozadvkum vsech zakazniku,
ktere ten den obslouzi. Musi mit tedy jiste prostredky, ktere delaji 
rezervu, kdyby
nahodou nikdo nesel vkladat a vsichni sli vybirat. Procetnualnimu vyjadreni
penez v hotovosti ku vysi vsech vkladu se rika kapitalova primerenost a 
je jednim
z nejdulezitejsich ukazatelu zdravosti banky.

Proto banka poskytujici bezne ucty vydelava hlavne na sluzbach, ktere 
poskytuje,
nikoli na vhodnych investicich.

Pokud si dobre vzpominate, tak silne propojeni investicnich a bankovnich 
sektoru
jednotlivych bank bylo duvodem padu vsech malych bank. Stacila jedna spatna
velka investice (ktere se take rika tunel:-) ) a banka sla "do haje".

Takze ted vime, ze hlavni prijmy banky z naseho bezneho uctu jsou sluzby,
kvuli kterym si nakonec ty ucty take zakladame. Nebo vy si snad bezny ucet
zakladate kvuli urokum? Ja tedy ne. SIPO, trvale prikazy, jednorazove 
prikazy
k uhrade, platebni karty, bankomaty, to jsou ty hlavni duvody, pro ktere 
je mam ja.

Kazda sluzba ma jiste naklady, ktere se musi vratit, a jak jsme rekli, 
navratnost
je hlavne v poplatcich za tyto sluzby. Banka si nemuze dovolit delat 
nerentabilni
kroky. Kdyz napriklad dostanete zdarma kalkulator, platite velke palky
za mesicni vedeni uctu (eBanka, i-Banka u UnionBanky) nebo si kalkulator 
zaplatite na zacatku
a platite smesny poplatek (Sporozirovy ucet u CS a.s.). Nebo dostanete 
software
(predpokladam ze zdarma), ten si doma nainstalujete a pak muzete fungovat
(MojeBanka KB, IPB InternetBanking), ale opet platite celkem slusne 
castky mesicne.

Do mesicnich a vstupnich poplatku se musi rozpusitit naklady na porizeni 
a provoz
HW, naklady na veskery software, mzdy lidem, kteri se kolem toho toci,
poplatky jinym firmam za zprostredkovani sluzeb (Muzo a jeji SET, ISP a 
jejich linka :-) )
a mnoho dalsich. No a pak je tu samozrejme zisk, ktery za tim musi byt, 
protoze
jinak by to banky asi nedelaly (ikdyby ten zisk byl "jen" udrzeni si 
zakazniku).

Na zacatku kazde implementace InternetBankingu je rozhodnuti JAK.
Pokud se nekdo rozhodne pro neWebovou variantu (SET, IPB), ma to jiste 
nejaky duvod.
Tekzo presvedcovat tuto banku, ze jine to delaji Webove, tak rpoc by to 
neudelala
taky tak (aby to mohl prohlizet muj Konqueror).
A port vlastnich programu na jine platformy ma nekolik uskali. Nejvetsi 
jsou:
a) nedostatek vlastnich odborniku pro tuto oblast
b) male procento (ci promile?) zakazniku, kteri by tento software pouzivali.
Proto ze vrhli smerem k prevladajicimu OS na trhu a dokud po nich
deset tisic lidi nebude chtit take xicht pro Linux, tezko ho budou delat.

Proto to prirovnani k casopisu ve svahilstine "trosicku" pokulhava.
Proste ve meste, kde 99 procent gramotnych svahilcu umi svahilsky
a cesky jen tri procenta, asi tezko budou vydavat dvakrat tak
tluste noviny jenom proto, aby byla jedna strana vzdy ve svahilstine
a druha v cestine.

-- 
Oto 'tapik' Buchta , tapik na neo.cz



Další informace o konferenci Linux