WINDOWS jsou lepsi nez nejakej LINUX

Jan Marek jmarek na jcu.cz
Středa Březen 7 09:12:13 CET 2001


Dobry den,

Ing. Miloslav PonkrĂĄc napsal(a):
> Od: Jan Marek <jmarek na jcu.cz>
> 
> |Domnivam se, ze si tato veta protireci. Pokud chci neco nastavit
> |opravdu dokonale, tak se neobejdu bez dukladne znalosti te veci a
> |pak uz mi obvykle bude jedno, zda to naklikavem, nebo to pisu do
> |konfiguraku. Konfiguraky maji jeste dalsi vyhody: daji se velmi
> |dobre zalohovat, daji se tam psat komentare a jsou citelne :-)
> |(Na rozdil od registru, kde je sice spousta zajimavych hexa kodu,
> |ale bez popisu).
> 
> To, co kritizuji, nejsou konfigurační soubory ale přístup. Představte si, že
> byste chtěl mluvit o čínské kultuře. Ale každý, kdo by se o ni chtěl
> zajímat, by musel projít sedmiletým kursem čínštiny. Tento postup se bere u
> Linuxu jako samozřejmost.

prominte, ale vy byste dokazal z fleku mluvit o cinske kulture?
No to bych chtel videt, co by z toho vylezlo... :-)

Nicmene: mate pravdu, ze "vstup" do linuxu chce dost velkou davku
nadseni, aby u neho clovek zustal a treba i taky kus viry, ze je
to system lepsi a ma budoucnost. A pokud se na budoucnost
pripravim hned, tak budu mit potom konkurencni vyhodu...

A navic: ja jsem zacinal v DOS-u, pak Win3.11, pak W95, WNT... A
musim rict, ze mi ty roky, kdy jsem pracoval s DOS-em v prikazove
radce velice pomohly: dokazal jsem pochopit system tak nejak
"zdola": vedel jsem, co se tam deje, programoval jsem v C a videl
jsem, ze knihovni funkce vlastne obaluji volani DOS-u napr. pro
diskove operace apod. A tohle pochopeni mi davalo trosku vetsi
vhled do tech samotnych systemu (WinNT jsou trosku jine,
uznavam). Cili pionyrskou dobu bojovych zacatku pokladam za
vyborny start misto konkurencni nevyhody.
Uznavam, ze to chce cas, cteni (anglickych) prirucek, jistou
dusevni namahu. Ale proc ne? Me tohle dobrodruzstvi laka. Me vadi
systemy, do kterych nevidim, jak delaji to, co delaji. V Linuxu
si muzu prozkoumat vsechno. A to mi sedi.

Je to extrem, to je pravda. Setkavam se s lidmi, kteri chteji
pocitac zapnout a napsat text, nakreslit obrazek v CAD-u, proste
s nim chteji pracovat a ne ho zkoumat. Ale jak uz tady kdosi
psal: v tehle oblasti urazil Linux pekny kus cesty a myslim si,
ze ma dostatecnou dynamiku na to, aby Win prevalcoval. Podivejte
se na cenovou politiku M$: kazdou chvili nova verze a pokud mozno
postavena tak, aby si ji museli koupit vsichni. O co je drazsi
Win98 proti Win95? Pokud se nemylim, tak Win95 staly okolo
3,5kKc, kdezto za Win98 zaplatite okolo 5,5kKc (presne to tedy
nevim...) Myslite si, ze to za to stoji? Je opravdu nutne kupovat
cely operacni system jen kvuli tomu, ze potrebuju podporu USB?
Nestacilo by jen jadro? Potrebuje normalni uzivatel spoustu
opicek a animaci a Einsteinu apod., kteri IMHO uplne zbytecne
zerou zdroje pocitace? Myslim si, ze tohle bude jedna z prvnich
veci, ktere muzou privodit pad M$: premrstene ceny operacniho
sytemu a novych a novych verzi aplikaci, ktere spolu nejsou az
tak uplne kompatibilni... Domnivam se, ze orientace na sluzby je
velmi nutna k tomu, aby mohly firmy prezit. A v tomhle ma Linux
navrch. M$ se nakonec snazi taky, ale ruku na srdce: sverite sva
data nejakemu systemu dot.com?
A co se tyce HW naroku: Linuxu se vytyka, ze potrebuje vice
pameti pro beh X Window System-u, nez Win. Rekl bych, ze to
plati, ale jen pro Win95. U Win98 uz si nejsem tak zcela jisty a
s dalsimi verzemi OS bych se to uz vubec neodvazoval prohlasovat.

> 
> |Nakonec: tohle uz se tady resilo mnohokrat: kazda rozumna firma
> |ma nejakeho systemaka, malokde si lidi instauji operacni system
> |sami. A vsechno lze outsourcovat (z ceho by zili dobri linuxaci)
> |:-)...
> 
> Nejde o firmy, jde o lidi. Většina počítačů, ať chcete nebo nechcete není v
> síti (kromě internetu).

O firmy jde samozrejme vice... Mezi lidmi je pocitacu znatelne
mene, nez ve firmach...

> 
> |jestli myslite winmodemy, tak neco takovyho bych si nekoupil ani
> |k windowsum...
> 
> Myslím běžné externí modemy, které se nakonec pod Linuxem rozchodí. Ale ta
> sloĹžitost oproti stejnĂŠmu postupu u Windows, to je hrĹŻza.

Je to mozna hruza poprve... Ale potom to dokazete skoro rychleji,
nez to naklikate ve Win... A navic existuji ruzne nastroje, ktere
jsou schopne konfiguraky za vas vytvorit a vy si je jen
doladite...

> 
> |No, pripojeni k Internetu taky neni jen tak a IMHO vetsina
> |uzivatelu vyuzije pomoc nejakeho kamarada, co se vyzna... Jaky je
> |tu rozdil mezi Linuxem a Win? Ze kdyz toho tam naklikam vic, tak
> |to pobezi, i kdyz pomaleji, ale vadit mi to nebude?
> 
> 
> Většina lidí, kterým nedělá problém nastavit připojení k internetu ve
> Windows to dělá šílené problémy v Linuxu. Nic víc jsem nenapsal.

Dobra, dobra, no ja uz mlcim... :-))

> 
> |Videl jsem jeden odstrasujici priklad: jeden uzivatel se snazil
> |tisknout na sitovou tiskarnu. Nejak mu to neslo (nemel pristupova
> |prava) a zrovna k nemu prisel odbornik na Windows. Ten vyhodnotil
> |situaci tak, ze ta tiskarna jede nejakym jinym protokolem. A tak
> |postupne pridaval dalsi a dalsi sitovy protokoly, az mu pocitac
> |prestal komunikovat se siti vubec (!!!IP protokol mel nastaveny
> |spravne!!!). A pak jsem se dostal k tomu pocitaci ja, abych to
> |opravil. Opravdu, kdo nevidel, neuveri...
> |A to ten dotycny odbornik pracoval jako spravce site :-(((.
> 
> 
> Řekněme, že doma se bez nastavení síťové tiskárny obejdu.

Doma jiste...

> 
> |Neni vsechno zlato, co se trpyti...
> 
> 
> Nechápu tuhle větu.

Ta se samozrejme tykala schopnosti toho dotycneho "systemaka"...

Zdravi
Honza Marek
PS: Mate pravdu a nemate pravdu: jde jen o uhel pohledu. Proto se
domnivam, ze bychom mohli ulozit svoje bazuky do futralu :-))).
Alespon ja uz neminim do tohoto threadu nic napsat...
-- 
Ing. Jan Marek
University of South Bohemia
Academic Computer Centre
tel.: +420-38-7772080
------------- další část ---------------
A non-text attachment was scrubbed...
Name: [žádný popis není k dispozici]
Type: application/pgp-signature
Size: 232 bytes
Desc: [žádný popis není k dispozici]
URL: <http://www.linux.cz/pipermail/linux/attachments/20010307/cee40564/attachment.sig>


Další informace o konferenci Linux