Dlouhy Povzdech: Kde skonci vyvoj Jadra?

[Petr Kolar]

"Ing. Pavel PaJaSoft Janousek" <janousek na fonet.cz> wrote:
> Petr Kolar wrote:
> > Je otazkou do jake miry jsou takove poznatky a metodologie aplikovatelne
> > na software.

>     Ja myslim, ze TCP/IP je starsi, nez zaklady ISO-OSI, nicmene tady vidim
> jeste jeden problem a sice, ISO-OSI protlacovala zejmena evropska
> akademicka/vedecka obec, zatimco americka o tom nechtela moc slyset =>
> financovat.

ISO-OSI protlacovaly telekomunikacni spolecnosti (nevim, jestli i americke)
(tzv. verejne site) a pak prumysl (pro zmenu privatni site). Na evropskych
univerzitach se na tom sice taky delalo (de, ch, fr), ale naprosta vetsina 
uzivatelu preferovala sluzby TCP/IP. Vyznamnou vyjimkou bylo Nemecko, kde 
se snad kvuli monopolu telekomunikaci i na datove prenosy jeste zacatkem
90. let provozovalo i IP na X.25 (ktera "mela budoucnost" ;-) apod..

> >   instalovanim pouzitelnych verzi (GNU) programu (o bezpecnosti napr.
> >   IRIXu bez uprav ani nemluve)
> 
>     Pouzitelnych nebo proto, ze GNU udrzuje rekneme nejake konvence, ktere
> se zpravidla vyskytuji u vsech tzv. GNU programu? VI je starsi nez GNU
> hnuti, presto je porad stejne

Pouzitelnych proto, ze jejich limity jsou mnohem vetsi nez u stejnych
ne-GNU programu (napr. pocet polozek v awk, delka radku v sed, atd. - 
zkuste se podivat na popis instalace news serveru inn - zacina seznamem
GNU produktu, ktere clovek potrebuje, protoze normalni unixove programy
se nechytaji), a proto, ze maji sem tam nejaky hodne uzitecny parametr
nebo funkci navic (treba u shellu historii, editaci kursorovymi klavesami, 
u vim vicenasobne undo, moznost pouzivat kursorove klavesy v rezimu 
vkladani, barevne zvyraznovani, atd., na konkretni parametry programu si 
nepamatuji, to jsem vzdycky jen prekvapen, ze to dotycny program neumi).

A o rozdilech v grafickem prostredi jako uzivatel fvwm moc psat nemuzu.

> clovek od mainframu si bude daleko vice rozumet
> s temi 'komercnimi' UNIXy nez s Linuxem apod.

Kvuli zminenym rozdilum si myslim, ze jakmile pricichne k Linuxu...

> > - pokud zakaznik opomene pozadovat nejakou vlastnost u komercniho programu
> >   (protoze mu napr. pripadalo, ze bez ni to ani nejde), tak si za jeji
> >   dodatecne implementovani obvykle dost zaplati
> 
>     A co muze udelat u GNU?:
> 1. zaplatit aby mu to nekdo udelal
> 2. udelat si to sam 
> 3. pockat az to nekoho take napadne a bude vice lidsky, ze to udela 

V mnoha pripadech uz k te 3. doslo... (u produktu typu Office nebo typicky 
ceskych problemu ale mnohem mene casto, nez by clovek chtel).

> > byl uplne jiny produkt, nad kterym by mozna komercni sfera plesala, ale
> > zajimave veci (aspon pro vetsinu soucasnych linuxaku) by se dely jinde.
>                  ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
> 
>     Pak by mne ale zajimalo, kdo plati soucasnou linuxovou scenu? Ti
> 'soucasni Linuxari' IMHO ne.

To melo znamenat, ze linuxova scena je svebytna - vypadavaji z ni zajimave 
veci, ale ne vzdy to, co by urciti lide nebo firmy chteli. A aplikace 
nekterych poznatku o rizeni, komunikaci atd. by mohla zpusobit, ze spousta
lidi (treba Milan Kerslager ;-) zacne delat neco jineho.

S pozdravem
--
                          ***  Petr Kolar  ***
 Department of Information Technologies, Technical University of Liberec
             Voronezska 1329, 461 17 Liberec, Czech Republic
             Phone: +420-48-535-2371   Fax: +420-48-535-2229
      E-mail: Petr.Kolar na vslib.cz  http://www.kit.vslib.cz/~kolar/