instalator v Linuxu

[Martin Bajer]

On Wed, 2006-04-05 at 23:08 +0200, Petr Vileta wrote:
> Martin Bajer wrote:
> > On Wed, 2006-04-05 at 00:52 +0200, Petr Vileta wrote:
> > "Desktopovy Linux" je chybna, matouci formulace, prominte.
> > Navrhuji "Desktopovy pocitac s GNU/Linuxem".
> >
> Navrhuji "Sektopovy pocitac s GNU/Linuxem a grafickym prostredim, ovladany 
> predevsim mysi" :-)

 Legrace je pak nekomu vysvetlovat co je to ten "Linux", kdyz i
oficialni, jinak skvele udelana stranka, ke ktere se hlasi CZLUG
http://proc.linux.cz/ chybne uvadi zakladni informace.
napr:
"Linux je moderní operační systém ... jehož ovládání je stejně přívětivé
jako u jiných systémů"
 -> Linux neni OS, proc sirime tento blud?

"Na vývoji komponent Linuxu se podílí nesmírné množství lidí... Svou
práci dávají k dispozici zdarma"
 -> Nedavaji zdarma, o cenu primarne vubec nejde, davaji to svobodne k
dispozici.

> > Videl jsem tak docela dost lidi mezi 60-70 roky, kteri se v tomto veku
> > rozhodli zacit pouzivat pocitac, ale zadny nemel tendenci si neco
> > stahovat za ucelem instalace. Spise sam rekne, ze mu neco chybi resp.
> > se zepta jak neco udelat. Mozna ta babicka neni vhodny priklad?
> >
> Ja videl take dost senioru, kteri si poridili pocitac a internet. Maji tam 
> samozrejme Windows (98, w2k) a divil byste se, jak casto, dokonce az 
> nezdrave casto, si stahnou z netu program, nainstaluji a pak, bohuzel, 
> neodinstaluji, ale smazou z disku.

Mate pravdu tento pristup je NEZDRAVY. Proc ho tedy take pouzivate, kdyz
to vite?
 Tito uzivetele jsou obeti vlezleho marketingu, brainwashingu atp.
Chteji fungujici stroj, ale stejne jako v GNU/Linuxu i oni zapasi s
proprietarnimi formaty. A tak si instaluji vselijake prehravace,
utilitky, scrensavery, hracky atp.
 Zkuste jim nejen prodat pocitac, ale take se jich zeptat co vlastne od
pocitace cekaji a podle toho jim nainstalovat a nakonfigurovat potrebny
software. Ja vim, pod Windows to moc nejde :)

> > viz predchozi otazka. Proc bych si mel stahovat nejaky balik z webu,
> > kdyz mohu nadefinovat zdroje baliku a mit pristup ke vsem programum,
> > aktualizacim, ... komfortne a bezpecne z jednoho mista ?
> >
> Dam priklad ze sveta Windows, kde jsem doma. Existuje asi 10000 programu,
 10000 programu, z nichz temer zadny nefunguje poradne, nebo je to
freeware, spyware, adware. Kdyz funguje, tak je proprietarni a
predrazeny.
 
> ktere funguji jako pripominadlo. Jmenuji se Kalendar, Narozeniny, Nezapomen 
> atd. Kazdy z nich je psan v jinem jazyku, jinym autorem a ma jinou filozofii 
> ovladani, jiny vzhled atd. Kazdemu cloveku vyhovuje neco jineho. Nekdo 
> pouziva Kalendar, jiny Nezapomen, ja osobne Budik (umi i zazvonit s udalosti 
> v urcitou dobu).

Aplikace, ktere toto se vsim komfortem umi, existuji.
 napr. Novell Evolution

>  Vsechny tyto programy jsou freeware a vetsinou je napsal 
> nejaky student bud sam pro sebe, nebo jako ukol ve skole. A pak to zverejnil 
> a lidi si to stahuji a pouzivaji to. Proc by studentik mel vytvaret 
> instalacni balik, nekde se registrovat na oficialnim webu (sourceforge?), 
> udrzovat to atd.? On to napsal a uz se k tomu treba ani nechce vracet. Ale 
> lidi to mohou pouzivat treba jeste 10 let od vyrobeni a muze to byt velmi 
> oblibeny SW.

 Protoze pak ta uzitecnost dostava realne obrysy. Muze jej vylepsit,
opravit nekdo z komunity, ktera se pripadne vytvori. I vy jako autor
ziskate lepsi zpetnou vazbu atd.
 Vy zverejnujete pouze binarni program, nebo ne?

> > Takhle je zpusob jak neco nainstalovat ve Windows. V GNU/Linuxu se
> > typicky pouziva balickovaci system ... IMHO bezny uzivatel by nemel
> > ani instalovat, ani spoustet program stazeny z webu.

 Uzivatel muze stahovat z webu a instalovat, ale ve vetsine pripadu k
tomu neni zadny duvod. Nic vice a nic mene. Ma k dispozici velice
komfortni baslickovaci system s tisici ruznych programu.

> Ale to je jedna z veci, ktera dost zasadne brani rozsireni Linuxu.
Brani tomu predevsim priprietarni formaty, patenty a FUD.

>  Uzivatel 
> by jiste nemel delat zasahy do systemu. Instalovat nove jadro, upgradovat 
> knihovny, Perl, Python, MySQL.

 Reknu Vam to takto. Zkuste si na testovaci pocitac nainstalovat např.
vyvojovou verzi Ubuntu 6.06 http://www.ubuntu.cz/dapper-drake-flight-6
Konecne si budete moci Desktop, v tomto pripade GNOME trochu vyzkouset a
a verim, ze Vam to bude tato problematika vice zrejma :)
Uzivatel muze pomoci "sudo" naprosto snadno instalovat a zase ciste
odinstalovat(!) vse co jste uvedl, vcetne jadra. Staci mu k tomu jeho
uzivatelske heslo a v nastaveni profilu mit povolenu moznost instalovat
programy. Pri spusteni instalacniho/aktualizacniho programu je uzivatel
dotazan na sve uziv. heslo. Pres sudo se z nej pro spusteni tohoto
pragramu stava root. Touto instalaci nic neriskuje, protoze napr. jadro
je balicek. ktery je striktne vytvoren pro konkretni verzi systemu a
instalace je plne pod kontrolou balickovaciho systemu, ktery hlida
veskere zavislosti. Dokonce je stare jadro oznaceno jako "nadbytecne,
zastarale" a v Synaptiku jej lze snadno odinstalovat. Je to mnohem
snazsi, komfortnejsi, pruzracnejsi nez jakakoliv instalace ve Windows.

>  Ale jestli se uzivatel rozhodne si 
> nainstalovat nejaky sporic obrazovky, program na rychle psani "poznamkovych 
> papirku", program na pripominani svatku, narozenin, nakupu, obchodnich 
> schuzek atd.? Proc ne?
tohle vsechno je ve vychozi instalaci desktopovych prostredi GNOME a
jiste i KDE a pod. i v jinych okennich manazerech lze takoveto programy
nainstalovat. Fakt nechapu co resite. Mozna je to tim, ze jste
myslenkami ve Windows, ktere toto nemaji.

> > Zda se mi, ze na GNU/Linux nahlizite ocima uzivatele Window$ :)
> >
> Ne. Ja na pocitac s _nejakym_ operacnim systemem nahlizim jako na vec, ktera 
> mi ma slouzit. Je to pro me pomucka pro praci nebo zabavu. Stejne jako fax, 
> televize, telefon, pracka, auto.
 OK

>  V jiste omezene mire si chci svuj pocitac 
> prizpusobit svemu vkusu (setric, tapeta), zdravotnimu stavu (velikost pisma, 
> bavy),

Tohle si napr. v GNOME, Enlightenmentu (tyto znam a pouzivam, v dalsich
prostredich a okennich mnazerech samozrejme take, proto prece existuji,
ze si lide nevybrali ze stavajichich a vytvorili dalsi podle svych
predstav) prispusobite daleko lepe a obvykle i snadneji nez ve Windows,
lepe nez si mozna pri vsi ucte dokazete predstavit.

>  ale i zajmum (chci tam mit karetni hru Marias).
Marias nehaji, ale predpokladam, ze takova hra existuje i pro GNU/Linux
Spuste Synaptic Package Manager -> Games a hledejte

>  A je mi skutecne 
> jedno, zda tam bezi Windows, Linux nebo MacOS.
 Jedno to neni. Ja si vazim toho, ze az na nejake ty proprietarni kodeky
videa, pouzivam svobodny system. Bez teto svobody by sla ta vase
predstava o "veci, ktera ma slouzit" do kytek. Korporace typu Ms
nevyrabi Windows kvuli tomu, aby slouzily uzivatelum, ale proto, aby
slouzily Microsoftu (k ucelum, ktere jsou jednoznacne proti uzivatelum a
tim i proti funkcionalite). 

> Zajimave je, ze u Windows a MacOS si muze uzivatel spoustu veci udelat sam 
> (nekdy az do zhrouceni systemu), kdezto u Linuxu je to porad problem.
Jak to muzete tvrdit, kdyz jste v predchozim prispevku priznal, ze jste
GNU/Linuxovy desktop jeste nevidel? 

>  Neni to nic svetoborneho, ale kdyz muzete svemu 
> poskytovateli internetu ukazat graf, ktery vypada jako Karpaty, tak mu snaze 
> vysvetlite, ze tok dat je jaxi velmi promenlivy :-)
1. Mluvil jste o beznem uzivateli. Ten vubec netusi co to je ping a co
takovy program dela. Tomu "Internet" proste jde nebo jde spatne nebo
nejde vubec.
2. Obavam se, ze graf pingu nic nedokazuje. Zalezi na tom jak je linka
zatizena, jestli se nejak tvaruje provoz atp.
3. Mimo zakladni sitove utility existuji nastroje jako napr. SmokePing,
HotSaNIC. Aplikace pro vami nastineny ucel v GNU/Linuxu nechybi.
4. Vase aplikace je predpokladam freeware, uzivateli svobodneho,
otevreneho systemu nic neprinasi a ani neprinese, kdyz pominu
komplikace.

> Dale pripravuji Regexp kalkulacku. Vlozite tam string, napisete regex vyraz 
> a uvidite, co z nej vypadlo. Samozrejme, ze to muzete delat i na prikazove 
> radce, ale muj program jako vstupni string bude brat cokoliv, omezene pouze 
> kapacitou disku :-) Takze treba 100kB webovou stranku, ze ktere chcete neco 
> vyparsovat regularnim vyrazem. Ja takovou kalkulacku mam, ale je soucasti 
> komercniho SW a ne zrovna levneho. Nic freewaroveho jsem zatim nenasel, tak 
> si to pisu sam pro sebe a par kolegu Perl-istu.
Je te tedy pro vas a par kolegu nebo pro babicky, potazmo bezne
uzivatele ?

Dekuji za vase reakce,

-- 
Martin Bajer, http://fict10n.net/