- předchozí článek - následující článek - obsah -

Linuxové noviny Leden 1998

LinuxPro 97 ve Varšavě

Jakub Jelínek, 7. ledna 1998

9.-10. prosince jsem měl možnost účastnit se 2. linuxové konference svého druhu v Polsku. Byla to konference, která se snažila podobat klasickým zavedeným linuxovým konferencím (UseLinux, LinuxExpo, Linux Kongres) a do jisté míry se jí to i podařilo, zejména účastí zahraničních řečníků ("maddog", Eric Raymond, David Miller, Matthias Ettrich) a také srovnatelnou cenou.

Konference se konala v n-* hotelu Forum ve Varšavě, kde ovšem počet "*" udával pouze výšku cen a nikoliv kvalitu služeb. Pořadatelům nutno vytknout nerovnoměrné rozmístění zajímavých a méně zajímavých přednášek: první den dopoledne začínal zajímavý blok přednášek v angličtině, které si téměř nikdo nenechal ujít, odpoledne už to bylo slabší a další den byla jen jedna velká improvizace. Zjevně to bylo vidět například na množství lidí na jednotlivých přednáškách a workshopech, kdy z původních asi 100 lidí jich na posledních přednáškách zbylo méně než 50 a ani tombola s linuxovými knihami nic nezachránila. Takový rozvrh konference způsobil, že polovina anglicky mluvících hostů odjela již po prvním dni - druhý den byl 100% v polštině.

Prvním přednášejícím byl "maddog", John Hall, šéf Linux International. Ve své již klasické prezentaci "Using Linux in your business" si kladl otázky vhodnosti nasazení Linuxu v jednotlivých oblastech, námitky proti použití Linuxu, vhodné protiargumenty a důvody, proč si myslí, že je pro daný účel vhodné použít právě Linux.

Po přestávce na kávu následovala přednáška Erika Raymonda o vhodných modelech kolektivního vývoje free softwaru. Rozvíjel zde svou před časem na Internetu zveřejněnou polemiku "The Cathedral and the Bazaar", stavíce proti sobě centralistický model s úzkým kruhem vyvolených (jedním z příkladů bylo třeba gcc 2.8) a model, v němž jsou časté verze distribuovány mezi široký počet uživatelů a potencionálních vývojářů, který je používán i pro vývoj Linuxu. Ilustrováno to bylo zejména na Erikově projektu fetchmail a novém egcs. To vše bylo kořeněno Erikovými vzpomínkami na Richarda Stallmana (spolu v Unixové prehistorii diskutovali o nově se rodícím Emacsu a gcc), apod.

Ve třetí přednášce vystoupil David S. Miller a povídal o současném stavu UltraLinuxu a zejména o plánovaných věcech. Přednášku začal zeširoka rozebráním současných trendů ve vývoji nových procesorů, na co je třeba dbát při vývoji softwaru, u kterého vám záleží na rychlosti, to, že někdy může i jedna zbytečná instrukce nebo cache stall znamenat mnoho. Postupně přešel k procesorům UltraSPARC I, II a k procesoru UltraSPARC III plánovanému na rok 1999. Letmo probral jednotlivé zajímavé prvky této architektury a zbytek přednášky věnoval podrobnostem implementace Linuxového sparc64 portu, včetně perliček o tom, jak se vývojáři SunSoftu domáhali překladů některých komentářů u různých triků (jsou tam poznámky i v němčině a češtině - David se mimo němčiny učí i česky).

Následoval Matthias Ettrich, tvůrce KDE, se svou přednáškou o tomto desktopu, který má obrovské ambice, o věcech, které ho vedly k tomu, že něco takového vůbec začal tvořit, co už je všechno napsáno i o tom, co se plánuje. Kupodivu nebyl dobrý nápad před Matthiasem vůbec zmiňovat jméno GNOME, zjevně panuje mezi vývojáři velmi antagonistický vztah ...

Po obědě byl sál rozdělen na dvě části a konference pokračovala ve dvou sekcích. O nich toho moc nemohu povědět, protože jsem se jich povětšinou neúčastnil - probíral jsem s Davidem Millerem to, jak učinit UltraLinux rychlejší a radostnější. Jedním z témat byly moduly v jádře, ovšem nezdálo se mi, že by tato přednáška přinášela něco nového komukoli, kdo již měl nějakou dobu s linuxovým jádrem co společného. Zajímavým pak byl až workshop Matthiase Ettricha, ve kterém předváděl, jak je jednoduché vyvinout KDE aplikaci. Kupodivu aplikace, kterou před očima všech napsal, dokonce chodila.

Příští den, alespoň dle mých pocitů, již byl ve znamení toho, že se něco musí dělat, aby to mohla být dvoudenní konference. I u přednášek, ve kterých jsem očekával, že se dozvím něco nového a zajímavého (taková očekávání jsem měl např. u "IPv6 v Linuxu"), jsem se setkal se značně povrchním zpracováním, takže druhý den jsem si zapamatoval jako odstrašující případ, jak se taková konference dělat nemá.

Každopádně si myslím, že i v našich zeměpisných šířkách by podobné konference stály za úvahu. Jsem si jist, že by se někteří zahraniční řečníci určitě nechali přesvědčit a účastníků by se asi také našlo dost, pokud by byla rozumná cena. *


- předchozí článek - následující článek - obsah -