- předchozí článek - následující článek - obsah - úvodní stránka - - předchozí část - následující část - první část -

Linuxové noviny 03-04/99

Báječný svět jádra v. 2.2 (pokračování)

přeložil Nathan L. Cutler, 8. března 1999

Zálohovat? Já?

Subsystém obsluhy páskových a jiných zálohovacích zařízení se oproti verzi 2.0 změnil jen málo. Za zmínku stojí především přidání nových ovladačů (tedy podpory dříve nepodporovaných zařízení) a podstatné zlepšení fungování u těch zálohovacích zařízení, která se připojují k řadiči disketových mechanik (včetně IOMEGA DITTO).

Jako řešení zálohování dat nabývají přepisovatelné CD-ROM mechaniky v poslední době na významu a Linux 2.2 je podporuje (buď přímo v jádře nebo prostřednictvím emulátoru SCSI). Jsou zde však určité "nedodělky" (podrobnosti viz dříve uvedené pojednání o CD-ROM mechanikách).

Pákové ovladače, myši a vstupní zařízení

Joysticky nacházejí v 2.2 lepší podporu, včetně řady nových ovladačů a podpory joysticků s přehnanými počty tlačítek. Máte-li joystick, pod Linuxem 2.2 ho s největší pravděpodobností rozchodíte.

Podpora myší v 2.2 nevykazuje oproti verzi 2.0 podstatné rozdíly. (Jako u verze 2.0 jsou v podpoře myší určité nesrovnalosti, které budou muset být řešeny v budoucnu. Z větší části jsou myši ovládány mimo jádro prostřednictvím daemona. Ze zcela zřejmých důvodů však některé ovladači myší záměrně emulují microsoftí standardní myš. Bylo by hezké, kdyby se tato otázka definitivně vyřešila, buď tak nebo onak.) Všimněte si, že - ačkoliv to není výhradně otázka kernelu - novější verze XFree86, nejpopulárnější GUI pod Linuxem, podporují myši se "spinning wheel extension" od Microsoftu. (Většina linuxových aplikací však není schopna tuto novou feature využít - zatím.) Dále Linux 2.2 podporuje několik dalších vstupních zařízení, včetně některých digitizer pads. Pokud vaše zařízení emuluje myš, což je standardní chování, pak je již podporuje Linux 2.2 a dokonce i 2.0.

Video

Snad nejpřekvapivější a technicky nejpokročilejší nový prvek jádra verze 2.2 je ovladač konzole - tzv. framebuffer (nazýván zkratkou "fbcon").

Dříve linuxové jádro (u strojů na bázi procesorů Intel) komunikovalo s video zařízeními pouze v textovém módu. Grafická podpora byla zajištěna dvěma dalšími systémy: knihovnou svgalib pro grafiku na konzoli a specializovaným X serverem pro "okenní" grafiku. Tento provizorní systém často vyžadoval opakování konfiguračních údajů a každá jeho součást podporovala pouze omezenou podmnožinu tisíců běžně dostupných a používaných video zařízení.

Vzhledem k novosti této feature není v tuto chvíli jasné, zda opravdu posune dosavadní "status quo" založený na dualitě. Bohužel může trvat až rok po release verze 2.2 než nový systém bude podporovat ty karty a technologie, jejichž funkčnost pod Linuxem dnes považujeme za samozřejmou. Dle mého je to krok správným směrem, ale zdržím se konečného posudku, dokud nebude jasné, do jaké míry hodlají Linus a ostatní vývojáři tuto feature prosadit.

Jako vedlejší účinek této nové feature, kernel nyní obsahuje primitivní podporu multiheadingu (více grafických adaptérů v jedné mašině) u některých typů zařízení. V současné době je tato podpora omezována na určité výstupy v textovém módu, ale je rozumné očekávání, že tato velmi nová funkce linuxového kernelu "dozraje" během vývojových cyklů 2.2.x a 2.3.x.

Sem patří i zmínka o tom, že s verzí 2.2 je možné odstranit podporu "virtuálních" terminálů z kernelu. To umožňuje ušetřit ještě více paměti tam, kde je jí nedostatek.

Ač si to majitelé běžných desktopů stěží umějí představit, Linux nyní běží ještě lépe na systémech bez jakéhokoliv videa. Vedle možnosti přihlášení po sériových a síťových linkách, což obsahovaly i Linux 2.0 a předchozí verze jádra, nyní je možné přesměrovat veškerá kernelová hlášení (dříve poslaná přímo na konzoli před inicializací jakéhokoliv hardwaru) na sériové zařízení.

Sítě: Ethernet, ISDN a modemy

V této oblasti valné zkušenosti nemám; již několik let používám stejné síťové karty ve všech svým mašinách. Nemusíte však být Alanem Coxem, abyste poznali, že se s Linuxem 2.2 prudce zvýšil počet podporovaných zařízení Ethernet a ISDN. Podporu rovněž našla, jak mi bylo řečeno, i novější řešení jako např. kabelové modemy.

Jediné, na co si mohu stěžovat v této oblasti, je přetrvávající absence podpory tzv. Winmodemů. Ne že bych z toho vinil Linux - výroba modemů, které jsou z 80 % software, je špatně v každém případě - ale idealista ve mně doufá, že jednoho dne budou tito malí ďáblíci podporováni stejně jako jejich používatelnější bratranci.

Radioví amatéři jsou také lidé

Již v dobách před verzí 2.0 byl Linux jedním z mála desktopových OS, které v sobě zahrnovaly přímou podporu použití amatérského radia s počítači. (Ve skutečnosti moc nerozumím tomu, co to obnáší, ale zdá se být populárnější mimo USA.) Linux 2.2 přináší velké množství zlepšení tohoto subsystému, včetně schopnosti vytvořit síť několika strojů jen pomocí radiových vln, ale není to moje parketa.

Uvítám veškeré náměty a příspěvky do této kategorie.

Světové filesystémy

Linux 2.2 má široké spektrum nových filesystémů a typů partition k zajištění větší interkonektivity. Krom toho došlo k aktualizaci mnohých Linuxem podporovaných filesystémů (včetně těch, které zde vůbec neuvádím) a byl vypracován nový systém dcache pro značně zvýšenou výkonnost. (Příslušná aktualizace byla dokonce podmínkou zahrnutí všech dotčených ovladačů do verze 2.2.)

Fanoušci Microsoftu jistě uvítají skutečnost, že Linux už umí číst (a možná i psát) partišny ve formátu NTFS (Windows NT) a FAT32 (Windows 98 a pozdější mutace Windows 95). Linux 2.2 zároveň umí i microsoftí systém Joliet umožňující dlouhé názvy souborů na CD-ROMech. V neposlední řadě Linux rovněž umí pracovat s novým typem extended partition - "vynálezem" Microsoftu. Ve vývoji jsou ovladači pro čtení a psaní komprimovaných disků typu Microsoft a Stacker. Tyto ovladače však zatím nejsou součástí jádra.

Za účelem zlepšení konektivity s Macy byl zapracován ovladač HFS pro čtení a psaní disků v Macintoších. HFS+ a starší filesystémy na Macích nejsou zatím podporovány. Kernel nově umí číst partition tabulky Macintoshe, což umožňuje mountovat disky Mac SCSI bez pomocí speciálního SW.

Je to sice smutné, ale uživatelé OS/2 stále nebudou moci psát na své partišny ve formátu HPFS. Ovladač HPFS byl obohacen o podporu nového systému dcache, ale celková "generální oprava", ve kterou někteří doufali, se bohužel nedostavila.

Pokud ještě jsou nějací uživatelé Amigy, budou potěšeni zprávou o tom, že ovladač FFS prodělal několik menších změn oproti verzi 2.0. Toto může být obzvlášť užitečné v případě, že nová generace Amig na bázi PPC bude používat stejný diskový formát.

V oblasti konektivity s jinými UNIXy udělal Linux 2.2 velké pokroky. Stále je součástí Linuxu 2.2 filesystém UFS, který se používá v systémech odvozených od BSD, včetně Solarisu a free verzí BSD. Linux 2.2 nyní umí číst formáty partition tabulek provozované FreeBSD, SunOS a Solarisem. Pro UNIXy podobné SysV Linux 2.2 nabízí poněkud vylepšenou verzi SysV FS. Linux 2.2 zároveň umí číst disky RiscOS od Acorna. V neposlední řadě Linux 2.2 v sobě obsahuje aktualizovanou verzi stále populárního filesystému Minix, který nalézá uplatnění u menších disků a disket ve většině UNIXů. Při tolika různých vzájemně nekompatibilních formátech se člověk nestačí divit, že se někomu podařilo dotáhnout vůbec nějakou práci.

Další novinkou je odstranění podpory extended disků (tento formát se provozoval s o mnoho staršími verzemi Linuxu) a její nahrazení filesystémem second extended, neboli ext2. (Tento krok by neměl nikomu vadit, neboť ext2 je daleko lepší než jeho předchůdce.) V zájmu zlepšení podpory initial ramdisků byl vyvinut filesystém romfs s naprosto minimálními paměťovými nároky.

Byť to není přímo filesystémem, součástí Linuxu 2.2 je možnost transparentně spojit několik disků do jednoho filesystému. V současné době je tato podpora k dispozici v módech RAID 0, 1, 4 a 5, jakožto i v jednoduchém lineárním módu.

Podpora sítí II: Pod kapotou

Co se týče protokolů došlo k mnoha věcem, kterým prostě dostatečně nerozumím. Objevily se IPv6 (Internet protokol další generace) a SPX (rozšíření IPX). Došlo rovněž ke zlepšení DDP, což je nejrozšířenější protokol u sítí AppleTalk. Navíc, jak se dalo čekat, byla zlepšena podpora stávajících protokolů. Kéž bych měl potřebu něco z toho používat... U méně nákladných řešení se toho moc nezměnilo. PPP, SLIP, CSLIP a PLIP jsou i nadále k dispozici. Asi jsou věci, které žádné zlepšení nepotřebují. (Každý z těchto ovladačů však byl tak či onak aktualizován.)

Zde však seznam nekončí. Linux 2.2 obsahuje výborné nové řešení podpory sítí (networking core), nové řešení tunnelingu, úplně nový systém - s názvem ipchains - pro firewally a routování, možnost omezovat tok dat a celou řadu dalších věcí. Je to prostě úžasné, kéž bych byl schopen to všechno sledovat.

Protokoly pro sdílení souborů a tiskáren byly rovněž zlepšeny a značně rozšířeny. V podpoře SMB (protokol umožňující přístup na sdílené filesystémy pod Windows) byly provedeny opravy chyb a jiné aktualizace. V případě, že jste fanoušci NetWaru (o čemž lze s úspěchem pochybovat), bude pro vás dobrá zpráva, že Linux 2.2 obsahuje v této oblasti celou řadu zlepšení, včetně dvou druhů dlouhých názvů NCP. NFS byl také zlepšen na úrovni serveru i klienta. Navíc ti šprti u CMU provádějí mravenčí práce na vývoji nového distribuovaného síťového filesystému pod názvem Coda. Tento filesystém podporuje velký počet vysoce žádaných features včetně disconnectovaných operací pro laptopy, velmi propracovaného systému cache a zlepšené bezpečnosti.

Souvisejícím vylepšením v Linuxu 2.2 je ovladač, který umožní sdílení a vzdálené mountování celých diskových image po síti.

Cože?! Evropa je obydlená?

Linux 2.0 je překvapivě velmi internacionální OS s podporou mezinárodních klávesnic a podobně. Linux 2.2 k tomuto základu dodává schopnost použití některých codepage UNICODE pro konverzi názvů souborů do native formátu Linuxu. (V současné době jedinými filesystémy, které tyto codepage UNICODE používají jsou VFAT a Joliet (rozšíření ISO 9660 pro CD-ROMy), oba od Microsoftu.)

A v neposlední řadě

Kromě výše uvedených Linux 2.2 přináší řadu dalších ovladačů a novot, které sice nezapadají do žádné kategorie, ale stojí za povšimnutí:

Ovladač loopback, umožňující mountování a manipulaci s diskovými image jako kdyby byly fyzické disky, byl zlepšen hned několika způsoby. Z těchto vylepšení uživatelé bezpochyby ocení zvýšenou podporu šifrování a mountovaní zašifrovaných pevných disků a diskových image.

Navíc je zde podpora initial ramdisků, které přináší větší pružnost při bootování Linuxu. Initial ramdisk např. umožňuje v distribuci mít kernel bez jakýchkoliv zabudovaných ovladačů a později natáhnout ovladače podle konkrétní potřeby. (Dříve musel ovladač bootovacího média nutně být v kernelu, aby bylo možno ovladače dalších zařízení načíst z pevného disku.) Tuto feature ocení zvláště ti, kdo mají zařízení Plug-and-Play, která jsou nepřístupná, dokud se nespustí příslušná user-mode utilita.

Linux 2.2 také disponuje ovladačem, umožňujícím přístup do paměti CMOS na desce, což může být užitečné v některých aplikacích. (Bohužel, podobný ovladač pro BIOS flash RAM se do verze 2.2 nedostal, takže k aktualizaci BIOSu bude i nadále nutné restartovat z diskety s MS-DOSem.)

Linux v minulosti používal metodu natahování a odstranění ovladačů, nazvanou kerneld, který byl napůl uživatelský a napůl kernelový. Tato metoda byla dobrá, ale málo výkonná. Proto kerneld z verze 2.2 vypadl a byl nahrazen novým 100% kernelovým řešením s názvem kmod. *


- předchozí část - následující část - první část - - předchozí článek - následující článek - obsah - úvodní stránka -