Úvod

recode windows-1250..l2 <soubor.txt >soubor-l2.txt

Konzole

Ovladač konzole se skládá ze dvou částí, ovladače klávesnice a ovladače obrazovky. Je třeba vhodně nastavit oba, abychom byli spokojeni.

Klávesnice

Klávesové mapy zavádíme pomocí příkazu loadkeys. Pro český psací stroj s anglickými "z" a "y" to bude například:

loadkeys cz-lat2.map.gz

Dostupné klávesové mapy lze obvykle nalézt v adresáři /usr/share/keymaps/i386/qwerty nebo /usr/lib/kbd/keymaps/i386/qwerty.

K dispozici jsou ještě další klávesové mapy qwerty/cz-lat2-prog a qwertz/cz-us-qwertz. Klávesová mapa je společná pro všechny konzole. Mezi českou a anglickou klávesnicí se přepíná pomocí klávesy Pause.

Odkazy: kbd_mode(1), loadkeys(1), keymaps(5)

Obrazovka

Vnitřně pracuje ovladač v Unicode, což nám teoreticky umožňuje zobrazit znaky všech abeced (samozřejmě v Unicode definovaných). Bohužel hardware nás omezuje, v případě VGA je to na 512 současně zobrazitelných různých znaků. Proto byl vymyšlen následující mechanismus.

Každý font může mít maximálně 512 znaků. S každým fontem se do jádra nahrává také tabulka, která říká, jakým znakem z fontu se mají zobrazovat znaky z Unicodu. Tato tabulka je v anglické literatuře označována jako Screen Font Map (SFM).

Pokud je konzole v UTF-8 režimu, převede se znak z UTF-8 na šestnáctibitový unicodový (UCS2) a pomocí SFM je stanoven znak z fontu, který má být zobrazen (viz obr).

V případě osmibitového režimu je to trochu složitější. Osmibitový znak je podle aktivního charsetu (G0 nebo G1) překódován do Unicodu. Charset může být nastaven do čtyř režimů: Latin1 do PC, vt100 grafika do PC, PC do PC a uživatelsky definovaná tabulka ACM.

consolechars --acm=iso02 --font=lat2u-16

echo -ne '\033%@'  # 8bitový režim
echo -ne '\017'    # Použití charsetu G0
echo -ne '\033(K'  # V G0 použít ACM

Locales

Locales jsou rozdělena do několika kategorií:

• LC_CTYPE - kategorie znaků, ovlivňuje rozpoznávání jednotlivých znaků programem (co je malé písmeno, co velké, jaké je malé písmeno k velkému apod.)
• LC_COLLATE - použita při porovnávání znaků, tj. abecedním řazení
• LC_TIME - použita při vstupu a výstupu časových údajů, definuje jejich formát.
• LC_NUMERIC - použita při vstupu a výstupu numerických údajů (čísel). Například pro zapnuté českého prostředí by se číselné údaje měli vypisovat následovně: 1 000 125,00
• LC_MONETARY - definuje výstup peněžních údajů, formát peněžních čísel, označení měny, kde má být označení umístěno a zda má být odděleno mezerou.
• LC_MESSAGES - v jakém jazyce bude program komunikovat (vypisovat zprávy).

Každou kategorii můžeme nastavit zvlášť a díky tomu můžeme program nastavit třeba tak, aby komunikoval v anglickém jazyce, ale texty, které budeme psát a upravovat, považoval za české a třeba i řadil slova podle českých pravidel.

Jednotlivé kategorie nastavujeme proměnnými prostředí, jejichž jména jsou shodná s názvy kategorií. Např:

export LC_CTYPE=cs_CZ.ISO-8859-2

Existují také proměnné, které ovlivňují globální nastavení. Jsou dvě:

• LC_ALL
• LANG

LC_ALL je proměnná s nejvyšší prioritou, pokud ji nastavíme, přebije všechna ostatní nastavení. Proměnná LANG má zase nejmenší prioritu. Pokud není nastavena proměnná LC_ALL nebo proměnná příslušné kategorie, použije se pro tuto kategorii hodnota z LANG.

Definiční soubory pro locales se obvykle nachází v /usr/share/locale, kde je pro každý jazyk vytvořen adresář, ve kterém pak jsou definiční soubory. Tyto soubory jsou v binárním tvaru. Zdrojové soubory locales pak jsou v adresáři /usr/share/i18n.

Jak proměnné nastavit

zkratkajazyka[_ZKRATKAZEMĚ[.kódování]]

přičemž pro český jazyk je zkratka "cs" a zkratka České republiky je "CZ". Pro slovenský jazyk je zkratka "sk" a pro Slovenskou republiku "SK". Proměnné tedy budeme nastavovat na "cs_CZ" ("sk_SK") případně "cs_CZ.ISO-8859-2" ("sk_SK.ISO-8859-2"). Zkratky jazyka definuje norma ISO 639 a zkratky zemí definuje norma ISO 3166.

V souboru /usr/share/locale/locale.alias najdeme aliasy, kterých lze také pro nastavení proměnných použít. Pro češtinu tam najdeme "czech", pro slovenštinu "slovak".

Tyto proměnné nastavujeme obvykle buď pro všechny uživatele v /etc/profile řádkem:

export LC_ALL=cs_CZ.ISO-8859-2

Nastavení jednotlivých kategorií lze jednoduše zjistit pomocí příkazu locale.

Odkazy: locale(7), locale(1), locale(5), Lokalizace http://www.linux.cz/seminare/jevicko1998/Lokalizace/lokalizace.ps

X Window System

Aby aplikace mohla přijímat české znaky, je třeba, aby knihovna jazyka C uměla tyto znaky rozpoznávat. K tomu musí být korektně nastavena kategorie LC_CTYPE na "cs_CZ" případně "cs_CZ.ISO-8859-2".

V případě, že spouštíme X server pomocí startx může být nastavení provedeno v /etc/profile nebo /.[bash_]profile. V případě, že X server je spouštěn z xdm, je třeba nastavení provést buď v .xsession (Debian) nebo .Xclients (Red Hat) před spuštěním správce oken (pro jednoho uživatele), nebo na začátku /etc/X11/Xsession (Debian) nebo /etc/X11/xinit/Xclients (Red Hat) pro všechny uživatele.

Dále program musí podporovat přijímání českých znaků, a to tzv. Input metody, a ještě musí korektně na začátku programu inicializovat internacionalizaci jak Xlib, tak libc, tak i přípravků, které používá. Mnoho programů tak nečiní, a tak je těžké je přinutit k českému (slovenskému) psaní.

Klávesnici můžeme nastavit dvěma způsoby: přes Xmodmap nebo xkb. V distribucích se obvykle používá xkb řešení, které je závislé na X serveru. Xmodmap řešení není na X serveru závislé. Nastavení mapy xkb klávesnice se provádí v /etc/X11/XF86Config v sekci Keyboard, klíčová slova Xkb*. To, jaká jména klávesnic pro XkbKeymap můžete použít, zjistíte v /usr/lib/X11/xkb/keymap.dir.

Xmodmap řešení najdete na webové stránce Zdeňka Kabeláče http://www.fi.muni.cz/~kabi/linux/linux.html, kde také najdete knihovnu libi18n, kterou lze použít pro vnucení českých znaků do aplikací, které se nechovají internacionálně.

Mezi českou a anglickou klávesnicí se přepíná pomocí klávesy Scroll Lock.

Tisk

Pro převod českých ASCII textů do PostScriptu pro tisk, lze použít balík a2ps. Tisk ze systému X Window zatím není uspokojivě řešen. Většinou je vygenerovaný PostScript kódován v ISO-8859-2, ale PostScript používá ISO-8859-1 fonty. Někdy je na PostScript možno použít balík ogonkify, který může problém vyřešit, například tisk z Netscape.

Pro tisk dokumentů z PostScriptu na tiskárnu se používá balík Ghostscript. Tento balík ve verzi 6.0 už konečně obsahuje Type1 fonty, které mají ISO-8859-2 znaky, což by mohlo znamenat konečně blýskání na lepší časy. Další Type1 fonty (postscriptové) jsou k dispozici na ftp://ftp.penguin.cz/pub/cestina/fonty-cz, http://www.intersoft.cz/linux/fonts.

Někdy je třeba mít nastaveno pro korektní zobrazování Type1 fontů ve WYSIWYG editorech kódování fontu v souboru fonts.dir, který je ve stejném adresáři jako Type1 fonty, na

*-adobe-fontspecific

Někdy také pomůže nastavení aliasu v souboru fonts.alias na

*-iso8859-2 *-adobe-fontspecific

Poznámka: za "*" doplníte konkrétní název fontu z fonts.dir bez kódování.

Nastavení v distribucích

Red Hat

V /etc/sysconfig/i18n je definován font a nastavení proměnných LC_* a LANG. V /etc/inputrc je nastaveno povolení 8bit znaků na terminálu pro shell bash. Implicitní klávesová mapa je zadána v souboru /etc/sysconfig/keyboard. Konzolové fonty, klávesové mapy apod. najdete v adresáři /usr/lib/kbd.

V konfiguračním souboru /etc/X11/xinit/Xkbmap nebo /etc/X11/XF86Config definujeme klávesové mapy pro systém X Window. Cestu k fontům definujeme buď v /etc/X11/fs/config v případě X Font Serveru (implicitně) nebo v /etc/X11/XF86Config. Fonty pro X server najdeme v adresáři /usr/lib/X11/fonts.

Debian

Nejprve je třeba vyměnit balík kbd za console-tools. V /etc/console-tools/config nastavit SCREEN_FONT na lat2u-16 a APP_CHARSET_MAP na iso02. Pomocí kbdconfig nastavit klávesnici. V /etc/inputrc odkomentovat "convert-meta". Do /etc/profile doplnit:

case `tty` in /dev/tty[0-9]|/dev/tty[0-9][0-9]
        echo -ne '\033%@\017\033(K'
esac
export LANG=czech
export LC_ALL=czech

Po spuštění /etc/rc.boot/console-tools (Debian 2.1) nebo /etc/init.d/console-screen.sh (Debian 2.2) a /etc/init.d/keymaps-lct.sh start a novém přihlášení by vše mělo fungovat. Klávesové mapy pro konzoli najdeme v adresáři /usr/share/key\=maps a konzolové fonty apod. v adresářích /usr/share/console*.

Klávesové mapy pro systém X Window nastavujeme v konfiguračním souboru /etc/X11/XF86Config v sekci Keyboard, např. na XkbKeymap "xfree86(us_cz_qwerty)". Hodnoty můžete zjistit v souboru /usr/lib/X11/xkb/keymap.dir. ISO Latin 2 fonty najdete v balících xfonts-biznet-iso-8859-2-* a xfonts-intl-european. Pro Debian 2.1 balík xfntil2. Cesty k fontům se nastavují v /etc/X11/XF86Config v sekci Fonts. Pro Debian 2.2 není třeba cesty nastavovat, pro Debian 2.1 je třeba v /etc/X11/XF86Config v sekci Files doplnit na začátek cesty k il2 fontům:

FontPath   "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/misc-il2/"
FontPath   "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/75dpi-il2/"
FontPath   "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/100dpi-il2/"

Je-li X server startován přes xdm (po nastartování počítače naběhne přihlašovací okno v grafickém režimu), musíme LC_CTYPE nastavit v /etc/environment nebo /etc/X11/Xsession.

Aplikace

less

export LESSCHARSET=latin1

ls

alias ls='/bin/ls -N'

Připojení disků z Windows

iocharset=iso8859-2,codepage=852

tedy kompletní položka může vypadat třeba následovně:

/dev/fd0 /mnt/a vfat user,noauto,\
       iocharset=iso8859-2,\
       codepage=852,umask=000,\
       quiet 0 0

nvi

set print=\
"áÁäÄčČďĎéÉěĚíÍľĽĺĹňŇóÓôÔŕŔřŘšŠťŤúÚůŮýÝžŽ"
set print=""

Gtk

export LC_ALL=cs_CZ
export LANG=cs_CZ