Přednáška je zaměřena na začínající uživatele Linuxu, kteří právě objevili, že v Unixových systémech je obvyklé formátovat dokumenty prostřednictvím TeXu, ale ještě nevědí, co to přesně je. Budou nastíněny základní principy TeXu, vysvětlena terminologie a zmíněny odkazy na další dokumenty. Za příznivých okolností (konstelace hvězd a funkčnost techniky) může být předveden TeX "živě" při úpravě jednoduchého dokumentu.

O programu

Program byl napsán profesorem Stanfordovy univerzity D. E. Knuthem koncem sedmdesátých let. Autor publikoval algoritmy programu k volnému použití ve speciálním jazyce WEB společně s nástroji, které konvertují zápis algoritmů do standardního Pascalu. To umožnilo program implementovat na libovolném operačním systému, na kterém běžel překladač Pascalu.

Nezávislost programu na výpočetním prostředí (architektura počítače, operační systém, výstupní zařízení) je jeho velkou předností. Mezi další přednosti patří:

• existence dokonalé dokumentace
• silný jazyk interního interpretu
• velmi dobrý návrh mnoha interních algoritmů pro zpracování sazby
• možnost bezplatného použití programu i jeho částí třeba ke komerčním účelům
• existence pevného bodu při přípravě dokumentů.

K poslednímu bodu: poslední verze TeXu z roku 1989 je autorem fixována a nebude do budoucna dále vyvíjena. Dokument, který jste od tohoto data připravili nebo připravíte, bude TeXem zpracovatelný se zcela stejným výsledkem třeba i za sto let.

Kde začít

Různé implementace

Dávkový způsob zpracování

Výstupem z TeXu je binární soubor s příponou dvi, který obsahuje přesný a definitivní popis rozmístění znaků na všech stranách dokumentu. Datový formát je samozřejmě nezávislý na platformě a na výstupním zařízení. Jsou tam uvedeny odkazy na fonty, přičemž o realizaci kreseb jednotlivých znaků se postarají až tzv. dvi-ovladače. Právě tyto programy musejí mít přístup k fontům a vytvářejí výstup závislý na použitém výstupním zařízení. Například program dvips převádí dvi do postscriptu a při této činnosti zavádí do výstupu použité fonty, například ve formátu Type1. Prohlížeč TeXového výstupu, program xdvi, je vlastně také dvi-ovladač, který realizuje vzhled dokumentu v okénku systému X Window. Pokud dvi soubor odkazuje na postscriptové fonty, ovladač si na pozadí požádá Ghostscript o jejich vyrastrování.

Teoretická dělba práce

Teoreticky by měl odborník nejprve navrhnout logické členění a z toho vyplývající značkování dokumentu a pak nechá autora dokument napsat (nebo písařku dokument přepsat z rukopisu). Dále před zpracováním TeXem musí odborník rozhodnout, jakou zvolí typografii dokumentu a podle těchto požadavků napíše pro TeX makra navazující na použité logické značky. Pak teprve dokument zpracuje TeXem, přičemž výsledný vzhled, který si promítne například prostřednictvím programu xdvi do vedlejšího okénka, může dodatečně upravovat v textovém editoru modifikací svých maker.

Takto "teoreticky" se to ale dost často nedělá. Existují hotová makra pro TeX, která na jedné straně deklarují způsob značkování dokumentu a na druhé straně definují výchozí vzhled výstupu, který je možno více či méně komfortně dále modifikovat úpravou hodnot některých parametrů maker nebo vnitřních registrů TeXu. Snahou je, aby autor mohl svůj dokument sepsat pokud možno sám bez pomoci odborníka a bez hlubší znalosti poměrně složitého makrojazyka TeXu. Mezi nejjednodušší sadu maker patří plain, dílo samotného autora TeXu. Tato sada maker nezavazuje uživatele ani odborníka ke konkrétnímu značkování dokumentu, ale poskytuje výborné startovní pole pro vytváření vlastních maker, která se o základní makra z plainu mohou opírat.

Mezi hodně používanou výchozí sadu maker patří LaTeX, dílo Leslie Lamporta, které dnes dále zvelebují lidé z tzv. LaTeX teamu. Toto makro dává autorovi technické literatury do rukou hotový návrh logického značkování dokumentu a dále předpřipravené šablony pro výsledný vzhled - tzv. styly. Říkáme, že píšeme v LaTeXu, pokud jsme přijali způsob značkování dokumentu popsaný v Lamportově manuálu "LaTeX- A Document Preparation System". Naopak, říkáme že píšeme v plainu, pokud jsme se rozhodli deklarovat vlastní značkování a připravit pro každý dokument vlastní makra na míru opírající se pouze o základní makra plainu.

TeX je schopen načtená makra uložit do binárních souborů, tzv. formátů, pro další použití. Při zpracování dokumentu pak TeX už nenačítá textovou verzi maker znova, ale velmi rychle si obnoví své znalosti z těchto binárních formátů. V TeXových instalacích najdeme většinou dva nejčastěji používané formáty: plain a LaTeX. Fázi načítání textové verze těchto maker a ukládání do binární podoby nazýváme inicializací formátu. Pak už stačí jen formát opakovaně používat na různé dokumenty. I při takovém použití formátu lze TeXu dodatečně nabídnout další makra, která původní makra z formátu předefinují nebo definují nová jen pro daný konkrétní dokument.

Čeština v TeXu

Kromě balíčku \CSTeX se snaží češtinu řešit multijazykový modul TeXových maker pro LaTeX zvaný Babel. Dnes jej najdete skoro v každé distribuci TeXu. Bohužel, tento modul není kompatibilní s cslatexem, takže uživatelé LaTeXu musejí být opatrní a musejí si vybrat, jakým způsobem chtějí ve svých dokumentech češtinu používat.

Uživatelské rozhraní

• uživatelský komfort použitého textového editoru
• grafické prostředí (to závisí na použitém operačním systému)
• použitá sada značek v dokumentu (závisí na zvoleném makru nebo odborníkovi)
• možnost vyhledat, jaká se má použít logická značka (implementace nápovědy)

Ve snaze přiblížit uživatelům zvyklým na interaktivní zpracování textu (chci kus textu kurzívou a chci hned teď vidět, jak ta kurzíva bude vypadat, jsem ochotem kvůli tomu bloudit a klikat myší, nejsem ochoten si zapamatovat, že stačí napsat "\it") vznikají programy, které se z uživatelského hlediska podobají Wordu, ale při povelu k uložení dokumentu se vytvoří textový soubor standardně značkovaný podle LaTeXu. Příkladem takového projektu je program LyX.

O jednom mýtu zvaném WYSIWYG

Autoři myšlenky, že TeX není WYSIWYG, měli zřejmě na mysli, že TeX neumožňuje interaktivně zasahovat do vzhledu dokumentu v tom okénku, kde je výsledný vzhled zobrazen. Skutečně, dloubáním myší do okénka s programem xdvi nemůžeme zpětně ovlivnit obsah dokumentu a jeho maker, tedy TeXové vstupy. Proto se hodí spíše mluvit o dávkovém zpracování kontra interaktivním a zkratku WYSIWYG do toho raději netahat.

Následníci TeXu

Můžeme se také setkat s projektem ΩTeXu (implementuje vnitřně 16bitové kódování). Na zcela novém následníku TeXu pracuje skupina pod zkratkou NTS (New Typesetting System). Výstupem její činnosti je zatím mírně rozšířený TeX nazvaný e-TeX (rozšíření na úrovni jazyka WEB). Také vytvářejí kompletní přepis TeXu do objektově orientovaného jazyka Java.