Správa uživatelských kont je na unixových systémech (Linux nevyjímaje) velmi důležitá činnost, zvláště pokud chceme svůj počítač použít jako server (ať už internetový nebo v nějaké lokální síti). Jde zde hlavně o vyřešení problému zabezpečení dat jednotlivých uživatelů.

Ale i na běžném počítači, který ani není k síti připojen, je vhodné mít založeno kromě administrátorského i běžné konto. Práva superuživatele jsou totiž velmi široká (jako root si můžete dovolit vlastně všechno), a proto je vhodné pro běžnou práci (kreslení obrázků, psaní dokumentů) používat běžný uživatelský účet. Některé instalační programy sice nabízejí založení běžného konta automaticky, ale i tak je dobré vědět, jak s konty manipulovat.

Uživatelé

$ useradd -m pepa

Mnoho věcí je možno dalšími parametry ovlivnit. Uživateli je možné nastavit jméno domovského adresáře přepínačem -d.

$ useradd -d /home/josef -m pepa

Dále je možné specifikovat, do kterých skupin má uživatel patřit. Má-li tedy náš uživatel pepa patřit do skupin pepa, users a gamblers, zadáme:

$ useradd -g pepa -G users,gamblers -m pepa

Z dalších údajů, které můžeme při zakládání konta nastavit, jmenujme nastavení příkazového interpretu - shellu (parametrem -s) a nastavení komentáře (parametrem -c). Komentář bývá využíván některými programy (např. finger nebo mail) pro zjišťování bližších údajů o uživateli.

Pokud programu useradd nezadáme některé položky, použije se implicitní nastavení. Jaké to nastavení je, můžeme zjistit zadáním:

$ useradd -D

Druhým možným programem pro založení uživatelského konta je adduser. I tomu je možné předávat parametry z příkazové řádky, ale většinou to není nutné. Automaticky vytvářené údaje (domovský adresář, skupina apod.) bývají přijatelné. Navíc lze způsob generování upravit v bohatě komentovaném souboru /etc/adduser.conf.

Pro založení konta uživateli pepa tedy zadáme:

$ adduser pepa

Program adduser ale není obsažen ve všech distribucích (chybí například v distribuci Red Hat). Pak bývá nahrazen symbolickým odkazem na program useradd.

Třetí možností (a ta je naopak pouze v Red Hat Linuxu) je použití grafické nadstavby, která se spouští z prostředí systému X Window. Je součástí tzv. Ovládacího panelu (Control Panel).

Samozřejmě je vhodné zabezpečit konto každého uživatele heslem. Program adduser si zadání hesla vyžádá automaticky. Pokud ale zakládáme uživatele příkazem useradd, musíme mu heslo přiřadit ručně. Slouží k tomu program passwd. Zadáním:

$ passwd pepa

můžeme změnit heslo uživateli pepa. To můžeme samozřejme provést jen jako superuživatel, protože pouze ten má přístup k souboru /etc/passwd. Běžný uživatel také může měnit heslo, ale pouze svoje. Dosáhne toho spuštěním programu passwd bez parametrů.

Měl bych ještě dodat, že pro zvýšení bezpečnosti systému se hesla kódují 56-bitovým kódem DES (který zatím není dekódovatelný v přijatelném čase) a ukládají se buď do souboru /etc/passwd nebo pro ještě větší bezpečnost do speciálního souboru /etc/shadow.

Teď se dostáváme k obrácenému problému. Máme zlobivého uživatele a chceme ho vyloučit z našeho počítače. Použijeme k tomu příkaz userdel:

$ userdel pepa

Pokud chceme našemu zlobivému uživateli jen zablokovat konto a ne ho rovnou rušit, půjdeme na to jinak. Všechny informace o uživatelských kontech jsou uloženy v souboru /etc/passwd. Jednotlivé položky jsou odděleny dvojtečkami. Napíšeme-li do druhé položky (kde je uloženo heslo) jako první znak hvězdičku "*", nebude se moci daný uživatel přihlásit do systému.

Třetím (a posledním) problémem je změna údajů o uživateli. Dejme tomu, že si nějaký uživatel vzpomene, že by chtěl jiné jméno. Asi není vhodné uvedené konto zrušit a založit nové (i když možné to je). Vhodnější a efektivnější cestou je použití programu usermod. Uvedený problém bychom pro uživatele pepa, který se chce jmenovat josef, vyřešili například následovně:

$ usermod -l josef -g josef -d /home/josef -m pepa

Můžeme samozřejmě změnit i obsah komentáře pomocí přepínače -c. Tato položka ale má vnitřní strukturu, kterou využívají další programy, a proto je k její modifikaci vhodnější použít utilitku chfn. Pomocí ní může informace o osobě změnit jak root, tak i uživatel po zadání hesla.

Skupiny uživatelů

(Příčinou k vytvoření skupiny uživatelů nemusí být jen sdílení souborů v rámci vývoje programu. Pomocí skupiny uživatelů můžeme například omezit přístup k disketové mechanice nebo jiným zařízením.)

To byl mírně filozofický pohled, teď se podíváme na samotné provedení. K založení skupiny můžeme použít program groupadd, který má jediný parametr, kterým je jméno skupiny. Skupinu gamblers založíme příkazem:

$ groupadd gamblers

Skupinu jsme založili, teď do ní vložíme nějaké uživatele. K tomu můžeme použít program usermod, jak bylo ukázáno výše. Problém je, že pro každého uživatele, musíme zapsat všechny skupiny, do kterých patří. Druhou možností je opět program adduser, kterému můžeme zadat jako parametry jméno uživatele a jméno skupiny. Program přiřadí uživatele do skupiny, aniž by nějak ovlivnil předchozí přiřazení. Program adduser tedy zavoláme takto:

$ adduser pepa gamblers

A zbývá nám ještě poslední věc, jak skupinu zrušit. K tomu existuje program groupdel. Parametrem je opět název skupiny. Program odstraní ze souborů /etc/passwd a /etc/group všechny záznamy o rušené skupině. V případě záznamů o uživatelích odstraní, samozřejmě, pouze přiřazení, nikoli celý záznam.

Závěr