Cesko/anglicky slovnik - vyjadreni pravnika

Lukas Horalek lin na ester.economia.cz
Úterý Duben 20 13:31:23 CEST 1999


On Mon, 19 Apr 1999, Lukas Horalek wrote:

> On Sun, 18 Apr 1999, Pavel Machek wrote:
> 
> > Myslim, ze tohle by chtelo pravnika. Podle me slovnik nemuze byt
> > povazovan za autorske dilo - to ze anglickemu slovu "computer"
> > odpovida ceske "pocitac" je proste fakt, a tezko na nem lze najit neco
> > kreativniho. IMO je tedy vypujceni si slovniku zcela ok. [Ale opravdu
> > bych chtel slyset nazor pravnika.]
> > 
> Mam kolegu, velmi dobreho pravnika. Optam se ho, zitra zde "pretisknu"
> jeho fundovanou odpoved (doufam, ze u te odpovedi nebudu muset platit za
> autorska prava ;)) )...
> 
Tady je tedy vysvetleni, jez mi kolega pravnik poskytl:

---------------

Ahoj Clocky,
zkusim tedy dat odpoved na Tvoji otazku.
Neni to jednoduche a obavam se, ze Te vcelku zklamu.
Totiz:
Podle autorskeho zakona poziva ochrany jen to, co je vysledkem tvurci dusevni
cinnosti, to co je jedinecne. A to je prave problem. Seznam slovicek proste
jedinecny neni. Program je chranen jen z hlediska tvurciho zpracovani, toho, jak
se zobrazuje vystup, jak je program autorskopravne ztvarnen. Ale neni chraneno
vlastni vyreseni problemu. Predmetem ochrany je vnitrni struktura programu,
posloupnost prikazu apod. Druhou stranou mince je, ze lze napriklad urcity
algoritmus patentovat ci prihlasit jako uzitny vzor. Ale to ted nema vyznam
rozebirat.
Kazdopadne pokud bude soucasti programu soubor se slovicky, muze byt chranen z
hlediska toho, bude-li specialne usporadan, bude-li obsahovat ruzne zpracovani
koncovek, tvaru, apod. Ale vlastni eventualni holy seznam slov nemuze byt
autorskopravne chranen, protoze neni autorskym dilem (neni jedinecny).
Pokud bude tedy volne pristupny na Internetu, pak pochopitelne nelze pocitat s
tim, ze kdyz ho nekdo stahne, bude mozno proti nemu zakrocit. Stejne jako nelze
zakrocit proti tem, kdo stahuji ruzne telefonni seznamy a pak je prodavaji,
stejne jako nejde zakrocit proti tem, kdo stahuji z ASPI texty zakonu, pak je
jen vytisknou a svazou a prodavaji je. To je totiz uplne stejny pripad, ASPI:
chranen je system, ale ne texty zakonu. Takze kdyz je z toho vytahnu, nic
neporusuji. A to pritom by bylo mozne se tam napriklad ve smlouve zavazat, ze
uzivatel ASPI to nesmi dale sirit, ale tady, vzhledem k tomu, ze to je volne
dostupne, se zadna smlouva neuzavira.
Takze resume: smula. Bud nebude slovnik pristupny (coz vcelku jde udelat, viz
zpusob, jakym ma TELECOM udelany telefonni seznam, v nemz by stahnuti vsech
hesel trvalo dele nez opsani ze Zlatych stranek), nebo holt je potreba pocitat s
rizikem "vykradeni". Ovsem je to stejne, jako kdyz opises slovnik z papiroveho
slovniku. To muzes udelat beztrestne, pokud to "neopajcujes i s chlupama", tedy
prave vcetne tech priznacnych originalnich reseni, jako jsou ruzne koncovky a
tak.

No, pokud mas dalsi otazky, klido se ptej. Ale obecne lze rici, ze tohle je u
nas porad strasne mizerne osetreno, takze se ochrana softwaru vsemozne kombinuje
a sroubuje, ale u freewaru a Internetu je to problem prave proto, ze tam neni
uzavirana zadna smlouva (ale i to lze vyresit pripadnou registraci uzivatele,
kde se tento identifikuje a zavazuje k..., pricemz za poruseni bude smluvni
sankce, jenze holenku, prokazuj pak, ze ten seznam nenazobal z hlavy...).

Zatim caues
TP

---------------

Podotykam, ze kolega je hlavne pravnik, takze si napr. v pripade tlf.cisel
na strance Telecomu neuvedomuje moznost automatizace - ale myslim, ze jeho
odpoved je velmi fundovana a postacujici...



						S pozdravem
							Lukas Horalek,
							HN, Economia, a.s.



Další informace o konferenci Linux