UMSDOS - FAT a jine neduhy

[11314 na senior.cz]

Hlavnim nedostatkem klasicke instalace Linuxu  je nemoznost 
bezproblemove prime spoluprace s ostatnimi operacnimi systemy 
(zvlaste na 1 HDD).

Tj. pokud mate nainstalovan napr. Redhat, tak nelze pri spustenem 
Dosu se primo dostat (bez  pomocnych programu) na linuxova 
data. 

Bohuzel, v soucasne dobe pokud nam existuje okolo 100 moznych 
druhu formatu disku (unix, OS/2, DOS, MAC ... ) a jejich 
odvozeniny (ci zkomoleniny) a mnoho dalsich mrtvych formatu a 
jejich vzajemna spoluprace a kompatibilita je stale na velice nizke 
urovni. 


Linuxy typu Monkey aj. orezane verze maji pri instalaci UMSDOS 
na FAT problemy 

1. s chybami zapisu do tabulky FAT,  po ukonceni linuxu nutnost 
prochazet disk chkdsk a scandisk a odstranovat chybne zapsane 
data. UMSDOS neni jeste dokonale osetren pro praci s FAT a jsou 
zde neustale problemy.

2. nutnost provozovat Linux na defragmentovanem FAT disku, jinak 
se chyby s FAT vyskytuji casteji.

3. dlouhe nazvy souboru, 
a) delka nazvu souboru vcetne nazvu  podadresaru je v nekterych 
pripadech delsi nez 66 znaku, coz cini problemy pri praci v DOS,  
(ne vsak v linuxu)  neb pro klasicky dos, ktery nepodporuje dlouhe 
nazvy adresare za 66 znakem jiz jsou nepristupne.  (tato chyba se 
nevyskytuje primo (je zcasti osetrena)  u dos z WINDOWS 95 a 
nasledujicich, ale vyskytuje se napr. u NW DOS, DR DOS a 
starsich MS-DOSu.)
Pripadu, kdy je delka vlozenych podadresaru delsi nez 66 znaku je 
prave u programu x-windows,  kde to cini u starsich DOSu 
problemy pri praci s vlastnim dosem a naslednou kontrolou 
programem CHKDSK.

4. Mam za to, ze zakladnim problemem instalace Linuxu na FAT - 
UMSDOS je vlastni hierarchie souboroveho systemu, ktery je 
temer totozny s klasickou instalaci - prave z hlediska omezeni 
dosu na onu delku 66 znaku nazvu souboru vcetne nazvu adresaru 
cini znacne potize. Prijata norma organizace adresaroveho stromu 
Linuxu, kdy vse lezi na svem miste pozapomnela na moznost 
pouzivani na instalace provadene na FAT a na tuto zpetnou 
kompatibilitu s timto systemem.

Dle meho nazoru tradice UNIXu a soucasny vyvoj ruznych 
operacnich systemu Windows a OS/2 ukazuji ze zakladni 
struktura, kterou pouziva napr. Linux je dobra, zvlaste v sdruzovani 
souboru podle ucelu - podle prikazu a dat atd. coz umoznuje 
sdileni techto dat, ( v porovnani s Windows, tak nektere knihovny 
se na disku objevi nekolikrat, nekdy je tvurci programu zahrnou do 
adresare daneho programu a prakticky stejne soubory (napr. v 
odlisne verzi se objevi v adresari "/system" a potom je disk 
napechovany duplicitnimi soubory - a jak se spatne odstranuji tyto 
duplicity - to uz je lepsi instalovat cely system znovu)

Otazkou je, jake nasledky (teoreticky) by prinesla zmena normy 
organizace adresaroveho systemu Linuxu tj. v omezeni rozpinavosti 
adresarove struktury radove do 5 podadresare pri zachovani 
soucasneho cleneni souboru dle jejich ucelu pro potreby jejich 
sdileni? (Prakticky dle mych odhadu za 5 podadresari se v Linuxu 
vyskytuje pouze nekolik desitek souboru). 

A pokud uz neco mate napr. v 5 podadresari, mam za to, ze uz je 
prave potlacena ona pocatecni prehlednost, kterou Linux v textove 
(zakladni instalaci) verzi disponuje a v nekterych pripadech 
nastupuji naopak komplikace, jako napr. prave u UMSDOS.

Neustale mam za to, ze ve vyvoji operacnich systemu (nejenom v 
Linuxu) musi dojit k urcitemu sjednoceni i pouzivanych typu 
formatu disku. Tato nejednotnost je prave nasledkem maleho 
rozsireni Linuxu ve srovnani napr. s Windows. (Kazdy uzivatel 
Windows, kdyz se zepta, co je nutne udelat pro instalaci Linuxu a 
dovi se, ze by bylo nejlepe si vytvorit zvlastni Linuxovou cast disku 
a ze je nutno zalohovat soucasna data neb o ne muzete prijit vam, 
rekne, "Linux sice vypada hezky, je to lakave, ale instalovat jej 
nebudu, protoze zde neni kompatibilita s DOS - FAT .) A dokud 
tato kompatibilita nebude zarucena, soucasne systemy s 
UMSDOS nechodi dobre a jsou kolizni, tak rozsireni o masovem 
rozsireni Linuxu si muzeme nechat jen zdat. V ramci ujednoceni a 
smiru operacnich systemu a firem valcicich na softwarovem a 
hardwarovem poli mel by prejit Windows na linuxovy ci jiny unixovy 
format disku nebo opacne Linux na FAT? Co firma to original a 
vysledkem je neprehledna smesice formatu, standardu a jinych 
fiskutalii, v kterych se bezny uzivatel prakticky nema sanci vyznat. 
Schazi nam jednotna direktiva, jednotny standard, urcita 
nedemokracie aneb totalitni narizeni o jednotnosti formatu, 
standardu atd.  (jen tak bokem -  porovnani - jak dlouho se 
zavadela jizda vpravo) a kdyz zde to jednotne vedeni neni, tak zde 
je anarchie, kazda firma si dela co chce a nejvic tim trpi bezni 
uzivatele, kterym nechodi prakticky nic - uzivatel Linuxu se obava 
vzdy pri koupi noveho zarizeni. ze mu nebude chodit - neb vyrobce 
neni ochoten poskytnout ovladac i pro Linux. Neustale problemy, 
neustale pady systemu, vzajemne nekompatibility a bezpecnostni 
diry.

Nejlepsi ale i zaroven nekomplikovanejsi veci na linuxu je ono jadro, 
to co zcasti schazi dosu a to jsou jeho hlidaci funkce, kterymi 
omezuje pristupovat k zarizenim primo. To cini Linux tak 
bezpecnym, ze je tato ochrana je tezko prekonatelna a nejake 
pokusy o naruseni systemu jsou odstreleny hned v pocatku. A 
prave zde, tato ochrana zpusobuje nemoznost pouzivat vsechna 
vyrobena zarizeni, ktera jsou nam cpana reklamou pocitacovych 
firem a nemaji ovladace pro vnitrni system Linuxu (nebo zavest 
tvrdy standard, ktery vyrobce nesmi prekrocit a ne siroke meze 
anarchie). I to brani dalsimu rozsirovani Linuxu. Alespon to mit 
nejak prevest, prevest ovladac napr. pro windows do kodu pro linux.

Dalsi veci, ktera neni uplne doresena je pri instalaci Linuxu na FAT 
vyresena, je pouziti ruznych balicku napr. z debianu, slackware a 
Redhatu v ruznych verzi a vyreseni zavislosti mezi soubory a 
zaroven jejich registrace. Pokud pouzijete  jednu verzi, tak neni o 
cem mluvit, ovsem je nutno podotknout, ze napr. v debianu jsou 
nektere programy lepe propracovany a ne vsechno pozadovane zde 
najdete, tak hledate jinde, jenze to zpusobi komlikace v hledani a 
zmenach zavislosti a moznosti vyskytu duplicit (napr. mirne 
odlisnych verzi)  (nerikam, ze to nejde, ale je to casove narocne). 
Zkuste si napr. v dosu (popr. pri spustenem Linuxu bez 
balickovacich a instalacnich programu) zmenit adresarovou 
strukturu a nazvy souboru  instalace Linuxu a dodavat datove 
soubory   k obrazu svemu bez pouziti instalacnich programu a 
jinych pomocnych programu, to bude kolizi, zvlaste s informacnimi 
soubory v kazdem adresari, coz UMSDOS neumi dostatecne dobre 
zpracovat. V organizaci adresarove struktury windows to zcasti jde -
 to ze si vezmete napr. knihovnu z adresare system a umistite ji do 
pracovniho adresare spousteneho programu, ale  na Linux 
instalovane na FAT si zpusobite znacne obtize a mozna kolizi 
znacneho rozsahu. Holt Linux na DOS-FAT neni blbovzdorny, 
smula.

  V teto souvislosti se zeptam, mate nekdo dobry navod (rychle - 
usporne a efektivni reseni)  jak resit zavislosti mezi soubory 
jednotlivych programu a skupin programu, jejich registraci pro 
jednotlive uzivatele a vse co s timto souvisi?

S pozdravem 

Lubor Lauer, 
Celakovice