Re: Uživatelská přítulnost Linuxu

[František Rybář]

Dobrý den,

já jsem byl ten, kdo tuto diskusi vyvolal. Mezitím nějakou dobu s Linuxem
dělám, a s mnoha Vašimi body nesouhlasím. Předem říkám, že Windows znám
velice dobře, dokonce i jako programátor. S Linuxem mám zkušenosti řádově
několik měsíců, a to si ještě přidávám. Nemohu prostě nereagovat.

>koupený MS Office?), jinými slovy celý disk zabírá Linux. Mě to stačí,
>většinou programuji nebo píšu HTML/PHP3 apod. Na to je např. Emacs

Já píšu ve vimu pod Windows a programuji HTML/PHP a zkouším ho pod Apachem,
zatím také ve Windows. Emacs mi připadá jako stejně obludný editor na plain
texty jako Office balík na psaní dopisů. Nemám emacs rád.

>nějakou patičku stránky s číslem, to vše samozřejmě WYSIWYG, tj. aby
>okamžitě viděla, jak ta stránka bude vypadat, ne že to bude prohánět
>nějakým procesorem (neřku-li TeXem!). Tak na něco takového se Linux
>zkrátka nehodí. Kdo říká opak, ten Linuxu hodně škodí, nejvíc ale těm
>lidem, protože jejich očekávání se zkrátka nesplní.

To zatím nemohu posoudit. Ale přesto, slyším o StarOffice a o několika
dalších balících pod Linuxem. To nic neznamená? Uznávám, že TeX je na psaní
dopisů zbytečně ukecaný nástroj (stejně ho neovládám, a kdo ví, jestli se mi
do toho bude chtít).

Na druhé straně je pravda, že psát se dá i bez Office s WordPadem, který je
součástí Windows, a většině lidí stačí více, než dost. Dále je tu balík
zdarma od T602 pro Windows. Místo Office lze koupit Works hrubě pod
tisícovku. Takový výběr asi v Linuxu není.

>Dám jiný příklad. Někdo si chce brouzdat Internetem. OK, klikne na
>ikonku Netscape na nějakém tom panelu (ať už GNOME nebo KDE),
>kouká... a ono nic (Netchcípák totiž startuje, jenomže jak to má ten
>člověk tušit). Tak klikne ještě jednou. Zase nic. Klikne do třetice a

Já pouštím Mozillu (dokonce z Debianu), a tyhle problémy nemám. Netscape je
svinstvo, a tak jsem ho raději rychle vyměnil. Pochopil jsem sám jako
začátečník, že Netscape není nic stravitelného. Tím pro mě i Vaše další
story odpadá. Kdyby už všichni poslali Netscape k čertu, byl by klid, to
jsem pochopil už ve Windows.

>Zkrátka, Linux není (ještě?) dovedený do stavu pro širokou
>veřejnost. Hodně se toho ještě musí udělat. Některé věci tu byly

Jako nedávný příchozí k Linuxu bych řekl, že mi nevadí prostředí, ale
instalace. Instalace jsou totiž příšerné. RedHat 6.1 CZ se nedokáže
nainstalovat a mrzne, SuSE 6.4 nepozná SCSI řadič Adaptec ani obyčejnou
grafiku S3 Virge. Možná, že to zkoušeli na CGA s MFT diskem, kde to šlapalo.
Debian se instaloval pěkně, ale hodinu se zdržíte na ovládání dselectu
(pravda, příště už to znáte). Caldera se zase instaloval pěkně, ale nemá mc,
a má staré knihovny, tak jsem ho odstřelil.

>1. V každém dialogovém okénku musí být FUNKČNÍ tlačítko Nápověda, v té
>   nápovědě by pak měl být screenshot ze standardně nastaveného
>   desktopu (rozuměj z takového, jaký bude mít uživatel po čisté
>   instalaci)

To není ani ve Windows, vzpamatujte se. Uživatel zase takový blbec není.
Většina uživatelů se prokliká, ve WIndows to není jinak. Standardní postup u
Windows je, že někdo vás na den dva naučí klikat a pár zvyklostí. A pak
przníte Windows sám. V Linuxu to lze stejně. A pokud náhodou ve Windows
nápověda je, tak je skoro k ničemu, o tom už existuje vtipů...

>2. Manuál by neměl předpokládat, že uživatel je seznámen byť jen se
>   základy fungování operačních systémů. Protože programy se

S tím plně souhlasím. To je myslím jeden z hlavních problémů pro uživatele.
Ale při dobrém instaláku by toto zase byl poměrně malý problém, prostě by
ten manuál nebyli nuceni číst.

>   zacyklují, případně padají a nechávají po sobě lockfiles, musí
>   integrátor distribuce dát dohromady jenom takové aplikace, které
>   uznávají nějaký společný standard, který tyhle situace řeší. V

Viz můj odstavec o instalaci. Jenomže to padání není jenom vinou
snášenlivosti aplikací, ale prostě obyčejných programátorských chyb.
Naprosto nedůvěryhodně na mě působil RedHat, který běžně v mnoha aplikacích
vypisoval zprávy pomocí makra assert v C, a to hodně často. Takovým
programům nevěřím ani co se za nehet vejde, dokoce i když fungují čuchám
čertoviny.

>   tomhle ohledu se o něco snaží GNOME, neříkám, že je jediné, ale
>   když to bude řešit třeba GNOME Session Manager, tak do lišty a do
>   menu by neměl přijít ani standardní xterm. Proč? Protože xterm
>   ten standard neimplementuje.

Velice si vážím toho, že mohu ve Windows spustit "Příkazový procesor". Jsou
dva extrémy. Jeden z nich je totální příkazová řádka, a druhý je, všechno
jenom myší. Ani jeden z nich za moc nestojí, zejména pokud se dovede do
dokonalosti.

Já vám tedy povím, co mě velmi na GNOME vadilo oproti Windowsům. Prostě to,
že neexistovaly klávesové zkratky pro mnohé operace s myší. Pokud se totiž s
nějakým prostředím sžijete, a dokola děláte to samé, zjistíte, že vás moc
zdržuje klikat na lišty a do menu. A tak najdete klávesové zkratky a myš
dostává padla. Ve Windows to jde, v GNOME bohužel (a nebo to zatím neumím,
to možná spíše).

>Možná ještě něco, ale to hlavní je: chceme vůbec vyvíjet aplikace na
>této úrovní? Má smysl překrývat implementační detaily tak mohutnou
>mezivrstvou? A když to uděláme, bude výsledný systém alespoň o něco
>stabilnější než ta proklínaná Windows?

Možná je problém ten, že tady přece primárně nejde o napodobení Windows. Ale
ta mezivrstva by tam měla být. A podle mě je to jenom tenounká slupečka na
tom, co Linux umí jako standard. Raději budu psát dopisy ve WYSIWYG
prostředí, než v TeXu. Vsaďte se, že je takto rychlejší napsat knihu?
Grafické prostředí neurčuje kvalitu, třeba LyX má pod sebou TeX. Ale někdy
je zkrátka grafika lepší.

Nikdo nechce prostředí pro idioty. To Windows taky není. Jako obyčejný
uživatel i ve Windows narazíte na spoustu problémů. Ideálem prostě je, aby
nebylo pořád nutné pro instalaci a konfiguraci používat editaci různých
.conf a hexa editor. Záměrně to přeháním, ale to je princip.

>Zkrátka, nechte Microsoft, ať
>se v tom plácá, každý z nás asi ví, jak těžké bývá vysvětlit
>sekretářce u vedlejšího stolu alespoň ty nejzákladnější věci ve Wordu,
>tak ať se Microsoft třeba snaží přesvědčit lidi, že je to snadné. Ono
>správné používání počítačů až tak snadné není a já budu spokojený se
>svým ps auxw, kill -USR1 `cat /var/run/httpd.pid` a
>tar cf - src | (cd /disk2; tar xf - ), udělám s tím na serveru

Já používám příkazovou řádku asi 95% času u počítače. Ale věřte mi, že
obrázek budete kouzlit pomocí vašich příkazů prostě nejde.

Já vím, že je krásné létat v bajtových výšinách. Stejně tak to neplatí jenom
o počítačích. Je hezké se podívat do hradu, ale ten pocit, pokud nevíc
dokonale znáte historii hradu, to je pak zážitek umocněný.

Můj závěr: Abychom měli přestat s propagováním jednoho pólu v rozhodování
mezi příkazovým a grafickým rozhraním. Ideální podle mého je ono biblické:
"Co jest Božího, Bohu a co jest císařovo, císaři." Tedy používejme
příkazovou řádku pro příkazy a X tam, kde je to lepší. A zkusme také trochu
vidět i za svůj práh. Pokud někdo píše HTML plus PHP plus MySQL, tak bude
grafiku pomlouvat až za horama. Ale pokud kreslíte obrázky a píšete dopisy,
může to být naopak.

Jako hlavní problém, proč není Linux pro obyčejné lidi považuji tyto
problémy:

1) Zprasený instaláky a konfigurační programy(slušněji to napsat nemůžu).
Stejně tak by měl po instalaci možnost přenastavit. Mluvím o potřeba slušném
instaláku, nikoli grafického, aby bylo jasné. Slušně udělaný textový
instalák by ani vaší sestře nevadil.

2) Problém lokalizace.

Jak to napravit:

Navrhnout jednotný postup tvorby aplikace tak, aby byla umožněna lokalizace
ve všech směrech. To ovšem musí vzniknout někde v Americe, nebo to tam
alespoň schvílit.

František Rybář