Vyvoj jadra bez linuse a coxe

Miroslav Barták mbartak na iol.cz
Čtvrtek Srpen 23 21:46:35 CEST 2001


Dne čt 23. srpen 2001 12:53 jste napsal(a):
> On Thu, Aug 23, 2001 at 12:01:11PM +0200, Stanislav Meduna wrote:
> > >Kdyby treba Linus a A. Cox s praci na vyvoji prestali ze dne na den
> > >(ne ze by je prejelo auto, ale dostali by treba nabidku, ktera se neda
> > >odmitnout - projekt za par miliard, ktery by je bavil a uspokojoval),
> > >co by bylo dal?
> >
> > Optimisticky variant: v idealnom svete by poziadali o nastupny termin
> > o dva, mozno jeden mesiac a urobili by odovzdavku riadenia ludom,
> > ktorym veria a s ktorymi by sa mohli niekde na ten mesiac stretnut
> > a diskutovat. Linux takych ludi ma - podstatne je, ci by boli ochotni
> > vzdat sa vyvoja (pretoze k nemu by sa viac v rozumnej miere nedostali).
> > Dalej by boli ochotni aj napriek miliardovemu projektu robit
> > obcasnych konzultantov. Nasledovali by tak tri mesiace az pol roka
> > code freeze, rad 2.5 by sa urcite neotvaral a do 2.4 by boli pustene
> > vylucne bugfixy.
> >
> > Pesimisticky variant: odisli by okamzite, viac sa o Linux nestarali
> > a nechali to volnemu vyvoju. Ludia ochotni to prebrat by precenili
> > svoje schopnosti a kvalita by isla rapidne dolu. Po ich odstupeni
> > by trvalo rok, kym by sa kvalita vratila na povodnu uroven a potom
> > by sa dalo uvazovat o pokracovani vyvoja.
> >
> > Realisticky variant: ktovie, nieco medzi tym...
>
> (Co se tyce te "pesimictejsi" varianty)
>
> Ja myslim, ze by se toho mohutne chopili lide z komercni sfery a ze
> sfery distributoru linuxu - Red Hat, SuSE, Caldera, ... IBM a v
> lepsim pripade by se dohodly na nejakem spolecnem teamu/systemu, v
> horsim by si navzajem "kradli" patche a pracovali na svych klonech...
> po 1-2 letech by se ukazalo, ci klon by byl uspesnejsi (a buhvi, zda
> by zalezelo na managementu, ci na objemu investic
> financi/clovekoprace).

... a opakovala by se historie UNIXU, kdy každá velká firma má svůj Linux. 
 
Nelze opomenout, že Linux je OS. Nabízí aplikacím prostředí a prostředky. Má 
své klady i zápory jako kterýkoliv jiný OS. Přežití závisí na pochopení 
(otevřený kód), rozšíření (anti M$ firmy), pružnosti (server, desktop, 
grafická stanice či superpočítač) a právě kontinuitě. Začátek konce OS může 
být přechod ke starším verzím (pro názornost z verze 2000 na 98 či 95).      
Pak jsou tu ještě výrobci HW. Pro ně by bylo nejpohodlnější dělat HW pro 
jedinou platformu bez ohledu na to, kde bude karta nebo čip běhat.   
Když by byli donuceni vyvinout drivery pro Linux aby vůbec prodali a 
předvedli svoje výrobky, byl by Linux především zájmem komerčních firem. A 
komerční firmy ? Přece neinvestovali do Linuxu jen tak pro nic za nic ? 

Myslím si, že když je kód otevřený, tak bude více lidí umět navázat tam, kde 
jiný skončí. Technika se zdokonaluje, zrychluje a OS to musí umět akceptovat. 



-- 
Miroslav Barták  <mbartak na iol.cz>



Další informace o konferenci Linux