Annonce: projekt Speechd

Pavel Hanak hanak na brailcom.cz
Pondělí Únor 19 16:55:57 CET 2001


>>>>> "PM" == Pavel Machek <pavel na suse.cz> pise:

Zdravim.

    >> Ukolem projektu free-b-software je tvorba a podpora
    >> programu, ktere pomahaji slepym a zrakovi postizenym lidem v
    >> praci s pocitacem a Internetem.
    >> 
    PM> Ja myslel ze takovym projektem je odedavna festival
    PM> (www.festival.org (?)).

Tak holt jeste jednou. Prectete si prece dukladne vetu o ukolu projektu
free-b-software. Pak si to srovnejte s tim, co deklaruje Festival:

  Festival is a general multi-lingual speech synthesis system developed
  at CSTR.  It offers a full text to speech system with various APIs, as
  well an environment for development and research of speech synthesis
  techniques. It is written in C++ with a Scheme-based command
  interpreter for general control.

Opravdu se Vam to zda totez? Ja mam dojem, ze tam neni o slepych
a zrakove postizenych ani slovo.

    PM> Cesky modul je na
    PM> http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~pavel/cz2_mbrola.scm [bohuzel
    PM> zavisi na cz2 databazi ktera je free pouze pro nekomercni pouziti].

    >>  Nekdy je lepe si nektere veci drive precist a promyslet, nez o
    >> nich clovek zacne psat.  Abych to tedy uvedl na pravou miru:
    >> 
    >> - URL Festivalu je
    >> http://www.cstr.ed.ac.uk/projects/festival.html

    PM> ...ovsem na nem cesky modul sotva najdete.

Vzdyt ja jsem ho tam ani nehledal? :-) Ja jsem pouze uvadel, ze URL
Festivalu neni http://www.festival.org, nybrz neco jineho.

    >> - Zamereni Festivalu je trochu jine nez projekt, ktery byl
    >> annoncovan. Netvrdim, ze znam Festival do hloubky, ale neni mi
    >> znamo,

    PM> V cem je jine? To je to co by me zajimalo.

Predevsim to, ze je Festival nyni zameren predevsim na recovy vystup
(zatimco u slepcu je to pouze jeden z vystupu) a dale jeho velky rozsah,
coz je samozrejme dobre pro vyzkum a vyvoj, ale je treba si uvedomit, ze
jiz dnes potrebuje mnoho slepcu s 486kou normalne pracovat. To je
zalezitost ryze prakticka, kterou musime kazdodenne resit.

    >> ze bych s nim mohl pouzivat napr. hardwarovy syntetizer nebo ze
    >> bych ho mohl rozumne provozovat napr. na pocitacich 486 s 16MB
    >> RAM.

    PM> 486/16MB by pro festival nemelo byt super velkym problemem --
    PM> jeho autori ho holdaji poustet na strojich do kapsy jako je
    PM> iPAQ, a ty jsou na tom vykonove podobne spatne (nebo jeste
    PM> hur). [Alan W. Black psal ze hodla casti festivalu prepsat do
    PM> Ccka z duvodu efektivity.]

To, ze by neco "NEMELO" byt velkym problemem, nebo ze nekdo "HODLA" neco
prepsat do Ccka, je sice hezke, prip. chvalyhodne, ale myslim, ze toho
slepce, kteremu bych stavajici podobu Festivalu na tu 486/16MB
nainstaloval a rekl bych mu, ze to autori nekdy v budoucnu hodlaji
prepsat, by to prilis neuspokojilo.

    PM> [Zkousel jsem festival na 16MB stroji a opravdu to neni nic
    PM> moc. Lisp je lisp. Uvazte, jestli by nebylo lepsi pomoci Alanovi
    PM> se zefektivnovanim festivalu.]

Pri setkani s Richardem Stallmanem v cervenci lonskeho roku v Bordeaux
jsme se pochopitelne bavili i o nasem projektu pro slepe. Dostali jsme
se i na tema Festival, kde nam Stallman rekl, ze Festival je velmi
rozsahly projekt, ktery se zatim nevyviji uplne tak, jak by si sam
pral. Nase aktivity ho zaujaly a nezdalo se mi, ze by je povazoval za
nadbytecne. 

    PM> Pokud chcete podporu na hw syntetizer, je nejspis znovu rozumne
    PM> psat ji do festivalu: je dost modularni na to aby to slo, a
    PM> casti jako speech markup language se vam budou hodit.

Speech markup language je zajimavy a samozrejme se jim take zabyvame.

    >> Naproti tomu predstavovany projekt je zameren i timto smerem,
    >> nebot je schopen pracovat i na takto nevykonnem hardwaru s
    >> vyuzitim existujici fonemove syntezy.

    PM> To jsem nevedel. Diky za info. [Ma na 486+ cenu vyuzivat
    PM> hardwarovou syntezu? Festival spotrebobal na P/300MHz
    PM> 1.1sekundy. Veta se rikala 9 sekund -> 486/60 (odhadem) by
    PM> stihala rikat vety v relanem case...

Otazka zni jinak: Ma smysl hardwarovou syntezu nevyuzivat, kdyz ma hodne
slepcu jiz z minulosti karty (pripadne externi syntetizery pripojene
pres seriovy port), ktere tu syntezu maji? Nebo take treba -- ma smysl
podporovat v kernelu MFM disky, MCA sbernici, EIDE atd. atd.?

    PM> Vytvareni _dalsiho_ recoveho serveru vedle eposu a festivalu mi
    PM> prijde bezmala jako trestny cin.
    >>  Tak nevim, u teto vety postradam smajlik, i kdyz i ten by
    >> nestacil uplne

    PM> Tam smajlik nepatril.

Tim hure. To vam veru neslouzi ke cti.

    PM> Existuji jiz dva ruzne recove servery, jeden se jmenuje
    PM> festival, druhy se jmenuje epos. Minimalne festival by sel
    PM> upravit k tomu, co chcete delat.

Vite, kolik existuje kernelu, window manageru, prehravacu MP3,
routovacich demonu ci desktop prostredi? Jak jsem jiz rekl (mozna
jste to prehledl), na vyvoji eposu spolupracujeme. A pokud se tyka
Festivalu, stale prehlizite fakt, ze Festival na tech existujicich
486kach proste realne provozovat nejde.
Ostatne, co Vam brani, abyste me presvedcil o opaku? Proc tedy
neprizpusobite Festival tak, aby sel provozovat i na 486/16MB? A abych
nezapomnel, nejde jen o to, aby na te 486ce bezel sam o sobe, ale aby
se o tu pamet podelil s Emacsem a Emacspeakem.

    PM> Epos nikdo nepodporuje, takze je efektivne jen festival. Tim
    PM> padem vsechny aplikace, ktere chteji zvuk, pouziji rozhrani
    PM> festivalu.

Tomu nerozumim. Copak jste sam nemluvil o speech markup language? Copak
si nedovedete predstavit, ze mohou byt dve aplikace, ktere pouziji
stejny nebo podobny protokol pro ostatni aplikace? Rozdil pak bude jen
v tom, ze jedna z nich nebude umet vsechny mozne rysy te druhe, ale zato
diky sve odlehcenosti pobezi i na mene vykonnem hardwaru.

    PM> Necht vas projekt uspeje. Tim padem ale jsou _dve_ rozhrani,
    PM> festival + speechd. A polovicka aplikaci bude umet jedno, a
    PM> druha polovicka druhe. Pravdepodobnost, ze vase oblibena
    PM> aplikace bude umet mluvit na vas oblibeny syntetyzator je
    PM> 25%. Nic moc.

Nikoli, tato uvaha je vecne zcela nespravna, nebot zamenuje recovy
server (respektive jeho implementaci) s komunikacnim protokolem.

    PM> Druha sance je, ze upravite festival a/nebo aspon pouzijete
    PM> rozhrani festivalu. Tim padem kazda aplikace bude umet festival,
    PM> a kazda synteza bude umet rozhrani festivalu. Pravdepodobnost,
    PM> ze vase oblibena aplikace bude umet mluvit na vas oblibeny
    PM> syntetyzator je 100%. O neco lepsi.

Viz vyse. Proc se Linus Torvalds rozhodl napsat svuj kernel? A bylo to
dobre? Vzdyt tehdy jiz existoval navrh Hurdu. Jiste neni bez zajimavosti
debata mezi Andy Tanenbaumem a Torvaldsem v dobe, kdy Torvalds zacinal a
Tanenbaum mu za tak zbytecny projekt pekne vycinkal. Mne se ale nezda,
ze by Linusova prace byla zbytecna.

    PM> Spochybnovat ucelnost projektu nehodlam. Hodlam spochybnovat
    PM> metodu, jakou hodlate problem resit.

Problem je, ze o te metode asi mnoho nevite, ani jste se mnoho dovedet
nesnazil. Navic mi problem NEHODLAME resit, my ho jiz nekolik let
resime. A to z praktickeho hlediska, a pomerne uspesne, i kdyz netvrdim,
ze by mnoho veci nemohlo byt udelano lepe ci systemoveji. Skutecnosti
ale je, ze diky temto resenim jiz NYNI Linux pouziva relativne dost slepcu.

    >> Nechapu navic, jaky byl vlastne ucel Vaseho mailu. Kdybyste chtel
    >> projektu pomoci, tak budete samozrejme vitan. Chtel-li jste nas
    >> upozornit na existujici software, tak jste nam to mohl poslat
    >> privatne, i kdyz o existenci Festivalu vime, a co se tyka Eposu,
    >> tak tam se na jeho vyvoji i primo aktivne podilime. Takze ten
    >> motiv mi stale neni

    PM> Chtel jsem vas upozornit na existujici software.

Myslim, ze tomu neverite ani Vy sam. My oba prece vime, ze to se dela
trochu jinak. Navic, kdybyste chtel u kazdeho annoncovaneho projektu
upozornovat na jiz existujici alternativy, asi byste nedelal cele dny
nic jineho, nez psal do konferenci.

    >> jasny. Melo to snad byt varovani pro jine lidi: Pozor,
    >> neztracejte cas s podporou vyvoje nejakeho projektu pro slepce?
    >> Pokud ano, tak mi to

    PM> Ne. Pozor, neztracejte cas s podporou podezreleho projektu pro
    PM> slepce, kdyz existuji jine, dle meho nazoru lepsi, projekty pro
    PM> slepce.

PODEZRELEHO? Tak pozor, slovo "podezrely" jenom potvrzuje Vase
umysly. Toto slovo se pouziva vetsinou tam, kde jsou napriklad nejake
skryte zamery (napr. pri nejakych podvodnych umyslech). Naprosto
nechapu, jak si muzete neco takoveho vubec dovolit.
Ja mam spise dojem, ze se snazite sam si neco dokazovat a prezentovat
pak i svoji osobu jako autoritu v te ci one oblasti. Pokud se Vam
projekt nelibi, pak Vam samozrejme nic nebranilo v tom, abyste sel svoji
vlastni cestou a nechat i ostatni lidi, at si svou cestu sami najdou. Vy
jste vsak citil potrebu do cest druhych lidi zasahovat, a to jeste ne
prave vhodnym zpusobem. 
Uznavam a vazim si Vasich znalosti a dovednosti v oboru informacnich
technologii, ale uvedomte si prosim, ze skutecnou osobnost tvori nejen
odborna uroven, nybrz i treba uroven eticka.

    >> Vim, ze se podilite na vyvoji routovaciho demona BIRD, ktery pri
    >> sve annonci zaznamenal take ohlasy typu: ,,Ale vzdyt uz existuje
    >> nekolik paralelnich projektu, ktere by bylo lepe dotahnout do
    >> konce.`` Ja bych

    PM> Jednim z cilu BIRDa bylo ziskat body za projekt na MFF UK =>
    PM> nebylo mozne zacit upravovat Zebru. Navic u birda nehrozi ze by
    PM> pro nej lide psali podporu do aplikacnich programu.

Ta poznamka o podpore do aplikacnich programu je irelevantni (viz
vyse). Dale si myslim, ze i na MFF UK je mozno i pro ziskavani bodu za
projekt volit projekty pokud mozno co nejsmyslneji (cimz BIRDa nehodnotim,
protoze ho vubec neznam). A pak si take myslim, ze je uplne jedno, zda
slo ci jde o nejaky skolni projekt, protoze ten projekt proste byl
annoncovan v konferencich, coz ho stavi do ponekud jine roviny.

    >> si ale proste nedovolil tento projekt jakkoli zpochybnovat,
    >> protoze o nem nemam dostatecny prehled a nemohu tedy vedet, zda
    >> nebude v nekterych rysech uzitecnejsi nez jine projekty. Naopak
    >> preji mu hodne zdaru,

    PM> Kdyby v zadnych rysech netrumfnul GNU Zebru...

    >> protoze z kazde poctive minene snahy, muze vzdy nejakym zpusobem
    >> profitovat cely free software.

    PM> ...tak by delal pro free software vic skody nez uzitku protoze
    PM> by zbytecne zebre odebiral uzivatele a tim i vyvojare.

Tuto vetu naprosto nepovazuji za dostatecny dukaz neuzitecnosti
projektu. Dale by me zajimalo, jak vlastne stanovujete tu mnozinu
rysu. Troufam si rici, ze je velmi nesnadne (mozna i nemozne), stanovit
VSECHNY rysy, ktere maji vliv na realnou uzitecnost nejakeho
softwaru. Pak je ovsem take velmi nesnadne stanovit, zda nejaky projekt 
v ZADNEM rysu "netrumfuje" (to slovo se mi stejne nelibi) jiny.

    >> Doposud jsem se domnival, ze i vy smyslite timto zpusobem!  Jiste
    >> byste si pral, aby lide nepodryvali Vas projekt BIRD, pak ale
    >> totez necinte totez jinym -- znate to: ,,Co nechces, aby Ti
    >> delali druzi, to nedelej ty jim.``

    PM> Zpochybnovani projektu Bird by IMO bylo zcela legitimni.

To si budete muset vyjasnit s dalsimi vyvojari BIRDu vy sam, tak jako my
si s dalsimi vyvojari speechd vyjasnime jeho uzitecnost.

Otazka na zaver: s jakymi slepci komunikujete, abyste se dozvedel jejich
realne potreby? Jsem presvedcen, ze pouze v kontaktu s praxi skutecne
slepeho cloveka, si muze clovek udelat spravnou predstavu o jejich
skutecnych potrebach.

S pozdravem

-- 
Pavel Hanak
Brailcom, o.p.s.


Další informace o konferenci Linux