pomalost LINUXU

[Stanislav Meduna]

On Mon, 26 Feb 2001 12:23:52 GMT, Filip Hroch wrote:

:> - nemam C++ kompilator a kniznicu podporujuce platne standardy
:>   aspon tak, ako MSVC

: mit std. knihovnu, kompilator, jazyk je snaha ruznych skupin lidi 
: asi 50 let...:-))) vazne si myslis, ze nekdy nekdo napise, vyrobi
: neco standarbniho? a myslis, ze je neco takoveho vubec mozne?

Verim tomu, ze ked sa nieco standardizuje (akokolvek bol ten
proces standardizacie zmateny), ze je mozne urobit kompilator
a kniznice, ktore tomuto standardu v zasade vyhovuju. Faktom je
(uz sme to tu pred nedavnom rozoberali), ze gcc / libstdc++
je za kniznicami MSVC pozadu priblizne o dva roky. Kolko z toho
je vdaka nedohode o sposobe vyvoja, forku egcs z gcc a naslednemu
spojeniu, netusim.

: Zkus si napsat program, ktery pujde prelozit na Dos/Win/Lin/IRIX/Solaris/... 
: delal jsem to, je to vazne tezky humac....

Mame produkt, ktory zacinal na HP-UX, potom sa preniesol na NT
a potom na Linux, takze viem velmi dobre, o com je rec :-)
Jeden zakaznik chcel potom Irix, zaplatil, takze sa urobil
aj ten.

:> - mozem si sice vybrat z tisic a jednej kniznice, ale 99% z nich je
:>   vo verzii 0.03 alpha a co chodi teraz, sa bude za tyzden robit
:>   uplne inak

: kecas

No nepovedal by som. Moj xkbsel (program pre vyber XKB klavesnic)
ma niekolko grafickych rozhrani (Gnome, KDE, ...) podla pouziteho
prostredia. Tak primitivnych, ze snad jednoduchsie ani nemohli byt.
Myslis, ze bol po prichode Qt 2.x stary kod kompilovatelny?
Ani nahodou - islo o volovinky, ale bolo treba za nimi ist.
A az sa to stane niekomu s o dva-tri rady vacsim projektom,
bude to znechutenie tiez o dva rady vacsie.

A to ide o vcelku dospely produkt typu Qt / KDE, ktory ma jeho
tim vcelku pevne v rukach...

:> - pomaly aby som robil dve pouzivatelske rozhrania, pretoze
:>   polovica ludi veri Gnome a polovica KDE - co az tak nevadi
:>   pri obycajnej aplikacii, zacne byt zaujimave, ak chcem nieco
:>   napr. strcit do systray-u

: tohle je ale tvuj problem, snaha je aby programy byly pouzitelne
: vseobecne bez ohledu na knihovnu nebo treba hw, pokud delas ovlanani
: nejakeho pristroje... nastesi jsou vsechny knihovny prakticky
: stejne, jen se to v nich pise jinak (stejne jako v programovaich
: jazycich) a tak se to vesmes da lokalizovat do jednoho "interface".

Mne to nemusis vysvetlovat, lenze Ty sa zrejme pohybujes
vo svete tych ovladani pristrojov, ktorym staci bezna kombinacia
menu/status bar/par dialogov, a ja zase vo svete, kde sa
robi graficky editor / vizualizacny system s objemom mnoho
clovekorokov a so specialnymi poziadavkami zakaznikov.
Je nepredstavitelne, aby sa udrziavalo dalsie graficke
rozhranie - teraz mame Motifovske a nativne NT-ckove
a staci to bohate. Izolovat rozhranie sa da, ked netvori
samo sucast modelovaneho problemu.

:> - M$ dokumentacia stoji za h..., ale v porovnani s dokumentaciou
:>   Gnome je to predsa len nebe a dudy

: dokumentace me nezajima, je se ucim ze zdrojaku.. jsem proste takovej..
: treba u gtk je tutorial a clovek hned muze prejit na zdrojaky.

Kym som bol student, tiez to takto fungovalo (resp. aspon
som si to myslel :-)). Lenze v komercnom svete na to nemas cas.
Vies napisat novy widget? Ako dlho Ti to bude trvat cumenim
do zdrojakov, ako dlho s kvalitnou knihou a ako dlho s dobrym
"hands-on" skolenim?

"Dokumentacia je zbytocna, mame predsa zdrojaky" je velmi
rozsirena povera, bohuzial propagovana aj ludmi, ktori
maju v open source svete vyznamne slovo. Zdrojaky su nenahraditelne
ako posledna zachrana a velmi pomozu, ak sa potrebujem pozriet,
ako nieco robia ini. Ale naucit technologia s pochopenim suvislosti
sa z nich neda. A to hovorim ako clovek, ktory si neskromne
mysli, ze sa vie zorientovat aj v pomerne velkych cudzich
zdrojakoch za cas omnoho kratsi, ako je zvykom.

:> - ak chcem z aplikacie tlacit a nedajboze aj s diakritikou, mozem
:>   si to ist rovno hodit

: taky jsem za to, aby se na pocitacich cestina nepouzivala..:-)

Nuz, zakaznici zial nie.

Zdravi
-- 
                                   Stano