WINDOWS jsou lepsi nez nejakej LINUX

[Ing. Miloslav Ponkrác]

|> Berte to tak, že nejlepší a nejschůdnější cesta, jak něco dostat mezi
|> lidi je taková, kdy první kontakt s něčím znamená okamžité používání,
|> byť nedokonale nastavené.
|
|Okamzite pouzivani? Ani nahodou. Mozna okamzite experimentovani. Cela
|"intuitivnost" spociva prevazne v tom, ze vetsi cast toho, co ten
|program umi, mam na obrazovce jako nejake cudliky, ktere muze i naprosto
|neskoleny clovek jeden po druhem zkouset, az najde ten, jehoz efekt

Souhlasím, klidně nahradím slovo okamžité používání slovem okamžité
experimentování. Ale slovem okamžité experimentování nemyslím, že tam musí
být grafické rozhraní. Často stačí obyčejná věc, okamžitě funkční
konfigurace po instalaci, apod.. Většinu lidí odradí, když se program chová
tak, že trvá týdny, než ho vůbec spustíte.

|Ironicke na tom je, ze v dnesni dobe, kdy se o uzivatelskych rozhranich
|casto rika, ze vypadaji jak kokpit proudoveho dopravniho letadla (coz je
|vetsinou oskliva pomluva, protoze letadlo s tak zmatenym ovladanim by
|velice brzo ukoncilo svuj provoz, pravdepodobne neplanovanou kolizi
|s terenem), muze prohledavanim toolbaru, menu a dialogu stravit brzo vic
|casu, nez uzitecnou cinnosti.

Všichni říkají a myslí mezi řádky včetně tohoto odstavce, že snadné ovládání
je bohatě rozvinuté grafické rozhraní. Ale s tím nebudu teď polemizovat.
Prostě řeknu, že stejně tak jako lze napsat program dobře, jakož i
prasácky, lze totéž říci i o uživatelském rozhraní. Ono lze i program s
příkazovou řádkou napsat s tak nešťastně zvolenými přepínači, že je to
velice zmatené. Závěr je, že grafické uživatelské prostředí automaticky
neznamená ani dobré, ani špatné ovládání. Záleží na autorovi, jak se toho
zhostí.

|> Později, když už to chvíli používám, tak si klidně o tom něco zjistím,
|> naučím se to dokonaleji nastavovat.
|
|K tomu se ale vetsina "obycejnych uzivatelu" nikdy sama od sebe nedostane.

Podle toho jak u které aplikace. Je v přirozenosti lidí ulehčovat si práci,
ostatně nebýt lenosti, dnes neexistuje nic jiného, než stroják a páčkové
přepínače a každý uživatel si nacvaká program sám.

Otázka je, jestli je únosné, abych každou aplikaci znal na 100%, a jestli by
potom měly ještě takové počítače nějakou užitečnost. Byly doby, kdy
elektrifikace znamenala, že jste si musel svépomocí vyrobit i dráty. Jednoho
dne se bude vzpomínat na doby dnešního ovládání programů asi tak jako dříve
na používání první krystalky namísto dnešního rádia.

|U rizeni auta se zase bere za samozrejmost, ze jste absolvoval
|nekolikatydenni autoskolu. Vzhledem k tomu, ze lze autem nekoho snadno
|zabit, tak je to celkem rozumne opatreni. Problem je, ze si moc
|neuvedomujeme, jak nebezpecny nastroj je pocitac: prilezitosti k zabijeni
|sice moc nema (ale nasly by se: zdravotnictvi, vojenstvi (*), rizeni
|nebezpecnych technologickych procesu), ovsem treba prilezitosti privest
|nekoho ke krachu uz ma celkem hodne -- aspon v rozvinutejsich zemich...
|slysel jsem, ze typicka firma v US neni schopna prezit rozsahlejsi vypadek
|sveho informacniho systemu trvajici aspon cca 14 dni (a velka mortalita
|je uz po jednom tydnu).

Zabít lze čímkoliv. Navrhuji měsíční školení používání žehličky pro ženy se
závěrečnými testy, protože žehličkou lze zabít.

Ne, nechci to bagatelizovat. Jednoduše odpovídám v duchu Vašeho odstavce,
pro nasazení, kde lze způsobit větší škody, by měli být lidi znalí. Ale
myslím si, že počítač a programy časem vyzrají v jednodušší ovládání. A
nechápu, proč by to nemělo jít. Ostatně, Linux také v tomto dělá velice
pěkné pokroky. Ale prostě to ještě není ono.

|> Nejde o firmy, jde o lidi. Většina počítačů, ať chcete nebo nechcete
|> není v síti (kromě internetu).
|To je vyrok typu: nema zadne nohy krome dvou dolnich koncetin. :)

Je to trochu nešťastně formulováno. Snad jenom to, že by počítač mohl být
předkonfigurován s velmi omezenými možnostmi pro vzdálené služby. Pro
většinu lidí stačí mail a browser a ostatní zakázáno.

|A krome toho je (v tomto state) velice pravdepodobne, ze: 1. vetsina
|pocitacu patri firmam, 2. vetsina takovych pocitacu je dnes nebo v blizke
|dobe bude trvale zapojena do nejake site, 3. firmy maji narozdil od
|obycejnych lidi penize, takze jsou jako zakaznici vetsinou mnohem
|zajimavejsi.

To ano, ale firmy chtějí také trochu zázemí. Firmy jsou mnohem
konzervativnější, než uživatelé. To, že většina počítačů patří firmám (a to
je ještě otázka, zda tomu je tak), bude podle mého čím dál méně pravda. S
penězi souhlasím.

To, že firmy mají významný podíl počítačů je způsobeno dle mého:

1) zbytečnou složitostí ovládání počítače pro běžného člověka
2) obrovskými náklady na počítač a zejména ceny za vlastnictví (TCO)
(nestálé upgrady HW, SW, opravy, atd.)


Dle mého oba body jsou jen dočasné, poté budou firmy v menšině. I když ta
dočasnost může být ještě léta.

|Ergo, o firmy jde az v prvni rade. (Slovni hricka je zcela zamerna.)


Nikoli, o peníze jde až v první řadě. A noy nejsou jen ve firmách, a
koneckonců na jiných stranách jich také není zanedbatelné množství.

|> Myslím běžné externí modemy, které se nakonec pod Linuxem rozchodí.
|> Ale ta složitost oproti stejnému postupu u Windows, to je hrůza.
|...
|> Většina lidí, kterým nedělá problém nastavit připojení k internetu ve
|> Windows to dělá šílené problémy v Linuxu. Nic víc jsem nenapsal.
|
|No vidite a moje vlastni zkusenosti jsou prave opacne. Asi neznam ta
|spravna zaklinadla a nevim, kde je zjistit (aniz bych investoval
|neprimerene mnozstvi usili ci penez).

O.K., třeba máte štěstí. Ale moje pozorování v Linux Free krajinách, a
koneckonců kdysi dávno i na sobě mi říkají to, co jsem napsal.

S pozdravem

Miloslav Ponkrác