pomoc - trochu jiny pohled (i bez toho pohledu...dlouhe)

[Pavel Kankovsky]

On Thu, 31 Jan 2002 Pmnhj na metro.dp-praha.cz wrote:

> Pokud toto nepochopime bude MS stale prevladajici system a za x let se
> tu bude rozcilovat stejna skupina lidi nad nebezpecnosti MS, aniz by
> si uvedomila, ze predevsim lide (masa) rozhoduji o prosazeni urciteho
> systemu.

Ja naopak budu velice spokojen. Cim vic deravych a spatne
nakonfigurovanych systemu bude, tim vetsi budu mit moznost uplatneni
jako expert na bezpecnost. At uz budu nosit bily nebo cerny kloubouk. ;)

> Pozn.: Masa je zde pouzivana nikoli ve svem hanlivem vyznamu, ale ve
> vyznamu kvantity, ktera muze neprimo cinit rozhodnuti bez ohledu na
> kvalitu.

Jak uz rikal V. I. Lenin (nebo to byl jiny klasik marxleninismu?),
kvantita vzdy prerusta v kvalitu. (Ovsem zapomnel dodat, ze ta kvalita
mam vesmes zaporne znamenko.)


On Thu, 31 Jan 2002, Ing. Vlastimil Pospíchal wrote:

> Co z toho vyplývá? Nemusíme tlačit na výrobce HW, aby nám dodali
> ovladače pro Linux. Vždyť na světě je něco kolem stovky OS, to
> zařízení by nutně muselo být dražší. Stačí, když výrobci vydají
> DOKUMENTACI k tomu, co vyrobili, jakým způsobem je nutné s tím
> jejich zařízením komunikovat. Ovladače si už napíšeme sami.

Problem nastava v situaci, kdy je pro vyrobce hw obecne vyhodnejsi
usetrit naklady na navrh a testovani obvodu, protoze mohou spoustu
funkci realizovat softwarove. Proc si myslite, ze je vsude spousta
win- a softmodemu? Nebo dokonce muze vyrobce vhodnym softwarem uspesne
zamaskovat chyby v hardwaru. Kdyz by pak zverejnil dokumentaci, tak
by nejen zjednodusovali praci reverznim inzenyrum u konkurence, ale
jeste by vystavili na verejnost sve kostlivce ve skrini.

Dalsi problem muze byt pitoma legislativa zvl. z velke zeme za velkym
oceanem. Matrox, coz je firma, ktera je k nezavislym vyvojarum celkem
vstricna, nemuze zverejnit dokumentaci k ovladani TV vystupu, protoze
by z te dokumentace jasne vyplyvalo, jak nezapnout "Macrovision
ochranu" (jakesi kejkle se synchronizacnimi signaly znemoznujici
pouzit vystupni signal z karty jako vstup do videa), a nasledne by
ji sezrali pravnici.


On Thu, 31 Jan 2002 Pmnhj na metro.dp-praha.cz wrote:

> Pokud linux nebude pocitat s lidmi typu "odmitam se ucit" znici ho,
> nebo ho odsoudi k zaniku.

Pokud procento lidi "odmitam se ucit" v populaci vzroste nad kritickou
mez, odsoudi to k zaniku celou civilizaci. Takze co?

> Pokud linux zvladne naucit nove uzivatele pracovat s linuxem ma sanci
> stat se vyznamnym systemem.

Jak lze neco naucit lidi typu "odmitam se ucit"?

(Napada mne, v ponekud ironickem kontextu, dalsi Leninuv vyrok: "Ucit se,
ucit se, ucit se.")


On Thu, 31 Jan 2002, michal wrote:

> Je potreba si uvedomit ze 90 uzivatelu ze 100 nevyuzije nikdy vsechny ty
> "vychytavky".

Podobnou pripominku jsem uz slysel. V souvislosti s MS Office. Go figure.


On Fri, 1 Feb 2002, michal wrote:

> Prave ale zde je odpoved. Zaklad slova uzivatel neni jiste od slova
> programator.

Programator je clovek, co pocitaci rika, co ma delat.
Uzivatel je clovek, co pocitaci rika, co ma delat.
Hmm...

> A samozrejme je to skvela vec pokud muze pokrocily a znaly clovek predelat
> OS k obrazu svemu, ale jiste by nebylo na skodu, pokud bude syntaxe co
> nejjednodussi a co mozna nejlogictejsi.

Co myslite slovem jednoduchy? Treba lecktery strojovy kod ma velice
jednoduchou syntaxi == gramatiku, ktera ho popisuje (de facto je
syntakticky spravnym programem kazda sekvence bajtu).


On Fri, 1 Feb 2002, Michael Fajfera wrote:

> pocitace nepouzivaji jen lide z oboru , tak jako auta neridi
> jen profesionalni ridici a automechanici  apod.
> Podle me neni ani smyslem , aby treba lekar se jeste vzdelaval
> na odbornika v pocitacich. ten potrebuje rozumet svemu oboru
> a pocitac ma jako pomucku , kde ma treba urcite programy (rozhrani)
> ktere musi ovladat a o ostatni by se nemel starat.

Kdyz si koupim mycku na nadobi nebo mikrovlnou troubu, coz jsou zarizeni
majici mene nez 10 ovladacich prvku ridicich pomerne primocare funkce, tak
i k nim dostanu tricetistrankovy manual. A kdyz si ho neprectu a strcim do
mikrovlnky kovove nadobi (a zacnou letat blesky), nebo do mycky nastrkam
malovane nadobi po babicce (a vyndam ho ciste *dobela* umyte), tak si
kazdy, komu si postezuju, jak je takove zarizeni uzivatelsky neprivetive,
zatuka tak akorat na celo.

Kdyz se pokusim spinave domaci zvire vykoupat v mycce na nadobi a pak
ususit v mikrovlnce, pricemz nejmene jednu z tech cinnosti zarucene
neprezije, tak si kazdy zatuka na celo i v situaci, kdy to neni v tech
manualech explicitne zmineno, ze takove pouziti je nespravne (krome zemi,
kde tupost verejnosti dosahla takove miry, ze uz se to do manualu musi
napsat, protoze jinak muze mit vyrobce problemy u soudu o nahradu skody
na takto "zpracovanem" domacim zvireti a citech jeho majitele).

Pocitac je pak zarizeni, ktere je z hlediska fungovani a ovladani o mnoho
radu slozitejsi nez bezny domaci spotrebic. Pocet ovladacich prvku se i
v jednoduche aplikaci pocita na stovky, a to vubec nemluvim o slozitosti
toho, co se schovava za nimi, coz nelze ani poradne kvantifikovat. Pritom
nespravne pouziti muze vest ke znacnym skodam (od ekonomickych az ke
ztratam na zdravi a zivotech ...treba kdyz pocitac dostane do ruky
zminovany lekar).

> Myslim si ze taky chcete aby vam splachovani zachodu fungovalo
> bez problemu nejaky ten rok a ne abyste musel 2x tydne volat
> instalatara a asi byste nesouhlasil s tim , kdyby o Vas nekdo
> rikal ze ste linej , levak a blbej , ze se to nechcete nebo nejste
> schopen naucit a 2x tydne si to sam spravovat.

Moje zkusenost se splachovacim zarizenim je takova, ze nejmene jednou za
rok se zasekne, zacne spatne zavirat privodni ventil, pripadne se utrhne
snurka. A clovek, ktery takove trivialni opravy nezvladne, protoze od neho
nikdo nemuze chtit takovy nadstandardni intelektualni vykon, aby vedel,
kterou trubkou tece voda dovnitr a kterou ven, si nejake to neuctive
pojmenovani docela zaslouzi.

> Takze si myslim , ze takoveho uzivatele "nestvoril Microsoft" , ale
> ze spousta lidi ma dulezitejsi a uzitecnejsi napln prace , nez se
> vrtat v pocitacich.

A lidi, co vytvareji vetsinu linuxoveho a podobneho softwaru, maji
zase vetsinou na praci lepsi veci, nez ten software predelavat tak,
aby se libil kazdemu, ehm, neinformovanemu jedinci, protoze vetsinou
dane programy vytvareji predevsim sami pro sebe. Pokud se nekomu
tento stav nelibi, muze neco konstruktivniho udelat pro to, aby se
zmenil...jenze je mnohem jednodusi kecat, nez si vyhrnout rukavy nebo
vytahnout penezenku.


On Fri, 1 Feb 2002, Ondřej Surý wrote:

> Z vlastni zkusenosti vim, ze je to prave presne naopak...  Ccko sice
> umoznuje psat osklivy kod, ale stejne tak osklivy kod napisete
> v Pascalu, a bohuzel z Pascalu jsou lidi schopni pritahnout si dost
> spatne navyky.

Pokud mohu soudit, jsou to spis spatne navyky z Turbo Pascalu a to z te
"Turbo" casti. Myslenka programovaciho (ci jineho) jazyka, ve kterem
nelze formulovat spatne veci, jednak zapada spis do Orwellova romanu 
1984, jednak je stejne pochybna, protoze praxe -- a obcas i teorie (napr.
Goedelovy vety o neuplnosti) -- ukazuje, ze nelze udelat "newspeak",
ktery bude zaroven dostatecne vyznamove bohaty, aby byl uzitecny.


On Fri, 1 Feb 2002, Petr Klimovic wrote:

> Ja dodnes jedu na Debianu Slink. Tam neni zadne klikaci kppp, hezky 
> textove konfiguraky chat a pppd apod. Diky tomu vim, co se tam deje, ze 
> nejprve at prikazy prinutim modem vytocit, ze kdyz se to spoji 
> nastupuje ppp, kde existuje pap a chap, atd... Kdyz se mi to pokazi, 
> muzu jit krok za krokem a najit misto kde chyba vznika. Kdyz bych se 
> spolehal na klikani, muzu akorat zkontrolovat telefonni cislo a jmeno 
> heslo.

Ja bych "klikaci" (v uvozovkach zamerne) konfiguraci tak uplne
neodsuzoval. Vetsinou je (i pro odbornika...aspon pokud sam sebe mohou
povazovat za odbornika a soudit podle sve vlastni zkusenosti) jednodussi
zadat tri udaje, nechat prislusnou konfiguraci vygenerovat, a pak si ji
teprve doladovat rucne, nez zacit zcela od nuly.

Hlavni otazka je, zda ta "klikaci" vec, ktera prezentuje nejaky
zjednoduseny pohled na vec, neni zaroven jediny prakticky zpusob, jak se
ke konfiguraci dostat. Otresny priklad je jisty nejmenovany system, ktery
se konfiguruje asi peti ruznymi "klikacimi" nastroji, z nichz kazdy nabizi
jen castecny a neuplny pohled na vec. Pritom neni jasne, zda aspon
sjednoceni moznosti tech "klikacich" nastroju pokryva vsechno. A vysledek
konfiguracniho usili je zcasti ulozen v jakemsi nedesifrovatelnem souboru
a zcasti buhvikde.

> To vse proto, ze si nevychovame nastupujici generaci, ktera se bude
> ptat jak to funguje. Vychovame si generaci, ktera se bude ptat kam mam
> kliknout.

Podivejte se kolem sebe -- takova generace uz vychovana byla! :P
 

--Pavel Kankovsky aka Peak  [ Boycott Microsoft--http://www.vcnet.com/bms ]
"Resistance is futile. Open your source code and prepare for assimilation."