Jazykový koutek (Re: FAQ: Co je to autentifikace?)

[Martin `MJ' Mares]

Milí linuxáci!

> Autentifikace nic není. Je to nesmyslný patvar, [...]

Copak na něm vlastně je nesmyslného? Četl jsem tento názor v různých
konferencích už několikrát, ale autoři vždycky opomněli připsat, co je
k tomu vedlo. Sám již léta používám tvar "autentikace", který je mému
jazykovému cítění nejbližší, ale už si jím také nejsem tak jist, jak
jsem býval, a tak jsem se pustil do pátrání, který ze tvarů "autentizace",
"autentikace" a "autentifikace" je ten pravý. Zde vizte výsledky.

Předně: obvykle bývá v podobných sporných případech zvykem preferovat
české nebo českými příponami utvořené varianty (jako například u dvojice
"šifrovat" versus "kryptovat"), jenže tentokrát není český ani kořen
slova, ani žádná ze tří přípon "-zace", "-kace", "-fikace".

Hledejme tedy, jak se tato slova v češtině objevila: vzhledem ke kontextu
je pravděpodobným zdrojem angličtina, konkrétně slovo "authenticate"
[to prove or serve to prove the authenticity of], tvary "authenti[zs]e"
ani "authentify" Websterův slovník nezná. Slovo "autentizovat" vypadá
buďto na český novotvar nebo na výpůjčku z němčiny (authentisieren je
podle Googlu běžně používáno, i když ve slovnících jsem je nehledal);
"autentifikovat" je má oporu jak v německém úzu (zdá se, že Němci řeší
podobný problém, jako my :-) ), tak třeba ve francouzštině, ale nevylučuji
ani český původ.

Jenže ať už se naše slůvka dostala co češtiny z libovolného ze zmíněných
jazyků, tyto byly pouze přestupní stanicí na cestě z latiny (která sama
vycházela z řeckého základu, ale dnešní evropské jazyky obvykle v takových
případech preferují latinskou formu). "Authenticus" v našem významu je
doloženo ve středověké latině, žádné odvozené sloveso jsem ovšem ve mně
dostupných pramenech nenašel (asi ani není divu, protože příslušný jev
ani tehdy neexistoval a pro ověřování pravosti listin existovala jiná
slova, např. "vidimare").

Takže v latině pravdu nenajdeme, v ostatních jazycích jsou zastoupeny všechny
tři varianty, tak se pojďme zamyslet nad tím, který z našich tří tvarů
se do češtiny "hodí", tj. je utvořen způsobem, který se v češtině používá
i u jiných slov, nejlépe produktivně, to znamená příponou, která v jazyce
ještě dnes žije:

(1) -fikace: tato přípona v latině znamená "učinění" (např. "verificare"
znamená "učinit pravdivým"): v češtině existuje celá řada slov utvořených
tímto způsobem, např. modifikace, klasifikace, (dis)kvalifikace, identifikace,
bonifikace, verifikace nebo unifikace. U některých, třeba identifikace,
by bylo možno namítnout, že se jedná o slovo utvořené od podstatného
jména ("identitas"), kdežto my odvozujeme od adjektiva "authenticus",
ale i tyto pochyby lze snadno rozptýlit: "unifikace" od "unus".

(2) -zace: odcizovat, organizovat, moralizovat, stabilizovat, problematizovat,
sterilizovat ... situace téměř stejná, opět bohatá slovní rodinka. Co dotat?

(3) -kace: zde tolik příkladů nenajdeme, ale některé z nich jsou velice
trefné a v dnešní češtině dobře zavedené: třeba slova domestikovat,
komunikovat nebo publikovat -- ta jsou také odvozená od obdobných
latinských adjektiv a rovněž znamenají "činit nějakým".

Takže opět nerozhodně... asi nezbývá, než přiznat, že z hlediska slovotvorného
jsou všechny tři varianty rovnocenné a není tedy důvod libovolnou z nich
z vyšší moci zatracovat -- vždyť konec konců mohou v jednom jazyce klidně
existovat všechny tři a až na pár puristů to nikomu vadit nemusí. Nechme
tedy každého, ať si mluví, jak mu jeho jazykový cit šeptá, ona si čeština
časem jednu z variant vybere a ostatní skončí v muzeu jazykových kuriozit,
a když ne, také se nic zlého nestane -- koneckonců dublet "rozhlas" a "rádio"
také nikomu nevadí. Jak praví klasik, de gustibus non est disputandum.

	S přáním krásného jarního dne
						Martin Mareš,
						toho času etymolog(*) amatér

P.S.: Jsa v tomto oboru amatérem, nemohu než dodati, že výše zmíněný
pokus o rozbor situace si nikterak neklade nárok na úplnost. Kdo ví lépe,
nechť odpoví.

P.P.S.: Pokud někdo bude považovat za neslušné, že jsem neuvedl prameny,
z nichž jsem čerpal, nechť ví, že jsem tak učinil z čiré lenosti, neb by
pravděpodobně jejich seznam překročil délku celého dílka. Vesměs to jsou
slovníky výkladové, etymologické i překladové jazyků všelikých, taktéž
Google a WWWebster (http://www.m-w.com/).

(*): Nikoliv entomolog, ačli při mé každodenní práci se to hmyzem
softwarovým jen hemží.