CZLUG: Tisková zpráva o softwarových patentech v EU

Marcel Kolaja marcel na solnet.cz
Čtvrtek Září 18 00:28:02 CEST 2003


Dobrý den,

jménem CZLUGu si Vás dovoluji požádat o zveřejnění následující tiskové
zprávy. Děkuji.

--------------------------------------------------------------------------

==============
Tisková zpráva
==============

Dne 1.9.2003 došlo v Evropském parlamentu k projednávání návrhu zákona,
jehož součástí je legalizace softwarových patentů. Softwarové patenty jsou
však velkou hrozbou pro otevřený software. Mezi otevřený software patří
například nejpopulárnější WWW server Apache, DNS server BIND nebo operační
systém GNU/Linux.

Pokud by zanikl nebo byl výrazně omezen vývoj otevřeného software, mělo by
to významné dopady na celý softwarový trh. Začínající programátoři by se
nemohli poučit z práce zkušenějších a firmy produkující uzavřený software
by ztratily konkurenty, kteří je nyní nutí vyvíjet stále dokonalejší
a spolehlivější software. Legalizace softwarových patentů by také na trhu
se softwarem vytvořila prostředí, v němž by malé firmy měly malou šanci na
úspěch, neboť by neměly prostředky na obstarání softwarových patentů,
zatímco velké firmy jich již dnes vlastní několik tisíc.

Proto se dne 27.8.2003 konala v Bruselu demonstrace proti legalizaci
softwarových patentů
(http://wiki.ael.be/index.php/BigDemo27augEventReport), které se
zúčastnilo cca 400 až 500 lidí (místní úřady povolily maximálně 500
demonstrujících). Současně s demonstrací v Bruselu, proběhla 27.8.2003
i tzv. online demonstrace, která spočívala v zablokování přístupu k WWW
stránkám. Na online demonstraci se podílelo cca 3 000 serverů. Na
stránkách http://petition.eurolinux.org/ je též možno podepsat petici
proti legalizaci softwarových patentů. Petici zatím podepsalo přes 250 000
lidí. CZLUG nesouhlasí s legalizací softwarových patentů a podpořil online
demonstraci uzavřením WWW stránek http://www.linux.cz/
a http://www.debian.cz/. CZLUG děkuje všem, kteří se zůčastnili
demonstrace nebo podepsali petici.

Evropský parlament při projednávání návrhu zákona odložil hlasování na
24.9.2003. Vlna demonstrací proto pokračuje a v týdnu od 17.9.2003 do
23.9.2003 budou probíhat demonstrace proti legalizaci softwarových patentů
a informační kampaně o hrozbách softwarových patentů ve velkých evropských
městech (např. v Bruselu, Mnichově, Vídni, Strasbourgu, Madridu, Ženevě,
Duesseldorfu, Hannoveru, Stuttgartu či Paříži). Současně s těmito
demonstracemi bude pokračovat online demonstrace spočívající v blokování
přístupu k WWW stránkám.

CZLUG vyzývá všechny, kterým není vývoj otevřeného software lhostejný, aby
se k online demonstraci také připojili a v libovolný den mezi 17.9.2003
a 23.9.2003 uzavřeli své WWW stránky. Je-li pro Vás úplné zablokování
přístupu k Vašim WWW stránkám přiliš velké omezení, můžete na blokovací
stránce uvést odkaz na Vaše původní stránky. Pokud ani takové řešení není
pro Vás přípustné, můžete na své WWW stránky umístit alespoň některý
z bannerů demonstrace (http://wiki.ael.be/index.php/OnlineBanners).
Důležité je, abyste o své účasti v protestu informovali registrací na
stránce http://www.eurielec.etsit.upm.es/OnlineDemoPartnersWebsites.php.
Uvědomte si, prosím, že zablokování WWW stránek na několik hodin je stále
příjemnější než ohrožení vývoje otevřeného software softwarovými patenty
přinejmenším na příštích několik let. Např. výše zmiňovaný Apache je podle
posledních průzkumů nasazen na cca 60% WWW serverů v Internetu. Příklad
blokovací stránky lze najít na http://www.linux.cz/patents/ondemo.html.
Další informace o online demonstraci lze získat na
http://wiki.ael.be/index.php/OnlineDemo.

Letmý úvod do problematiky softwarových patentů
-----------------------------------------------

Především je třeba vědět, že se nejedná o problém nový. V různých komisích
byl zvažován už několik let. To, že v tuto chvíli stoupá aktivita odpůrců
je dáno tím, že se stalo, co nikdo vážně nečekal, a to totiž, že návrh
projde až do hlasování Evropského parlamentu. Je totiž v rozporu
s evropským pohledem na patenty.

V Evropě po celou dobu existence patentů platilo, že je možné patentovat
pouze hmotný a realizovatelný vynález. Pro ochranu věcí nehmotné povahy
byl určen autorský zákon, v podobě dle té či oné země, ale stále se
stejným základním obsahem. To, že nelze patentovat nápady nehmotné povahy,
postupy či obrazy bylo dáno článkem v patentovém zákonu, který takové
patenty zakazoval. Nebylo možné patentovat postupy nebo vizuální vzhled.
Nebylo možné říct, že já jsem namaloval Monu Lisu a od teď nikdo nesmí
namalovat portrét ženy.

Tento princip v USA neplatí. Tam je možné patentovat cokoliv, pokud
přesvědčíte úředníka, že je to novátorské. To vede k tomu, že v USA je
možné patentovat věci, resp. často postupy, které v Evropě patentovat
nelze. Protože firmy v USA patenty často využívají, stěžují si evropské
firmy, že jsou v nevýhodném, resp. nerovnoprávném postavení, protože
jejich konkurenti mohou využívat nástroj, který jim samotným není
dostupný. V USA je počet registrovaných patentů často důležitým hlediskem
při hodnocení dané firmy. Dokonce ani příliš nezáleží, na tom, zda patent
dává smysl, či zda produkty dané firmy používají patenty, které firma
vlastní. Vzniká tak stav, kdy se nikdo v patentech nevyzná, ale každý ví,
že jich má určitý počet (velké společnosti v řádu desítek tisíc) a tak na
sebe společnosti vzájemně neútočí, protože nechtějí riskovat, že se budou
nakonec žalovat vzájemně za křížové porušení patentů.

Nebezpečí pro Open Source produkty (produkty s otevřeným zdrojovým kódem),
plynoucí z úpravy patentových zákonů je zjevné. U Open Source produktů je
velmi snadné v jeho veřejně dostupných zdrojových kódech najít použité (a
možná patentované) postupy. To odstraňuje jednu zásadní bariéru, která
brání patentovým sporům v USA. U Closed Source produktů (produktů
s uzavřeným zdrojovým kódem) je extrémně obtížné dokázat porušení patentu,
zvláště pokud zkoumáním produktu porušujete licenci. Další problém je, že
registrace patentu je poměrně nákladná a Open Source vývojář nebude mít
peníze, aby si registroval svůj geniální postup. Může tak ale učinit
spekulant, který si postupu v otevřeném zdrojovém kódu všimne a podá
přihlášku, jako by kód vytvořil on, resp. jako by postup byl jeho vlastní.

Finanční náklady spojené s patentovou přihláškou trápí i mnoho malých
firem, které se pohybují v Closed Source světě, ale nemají peníze na to,
aby si mohly své postupy patentovat. I tací jsou mezi signatáři petice
proti legalizaci softwarových patentů (http://petition.eurolinux.org/).

Pokud se zamyslíte nad tím, co jsou to programy, zjistíte, že ochrana
podle autorského zákona je pro autory jednodušší než ochrana patentová.
Navíc má v evropském právním řádu tradici.

Na závěr ještě jedno upozornění. Pokud bude zcela uvolněno, co lze
patentovat, dojde k patentování věcí, které jsou patentované v USA. Jedná
se o zcela vágně popsané obecné postupy. Je možné patentovat pořadí ikon
na liště, fakt, že pole pro vyplnění jména obsahuje nápovědu v bublině,
které se nad políčkem objeví. Existuje patent na progress bar (takový ten
proužek ukazující, kolik z operace je už dokončeno). Stejně tak existuje
patent na tabbed dialog, tedy dialog, který má záložky, kterými lze
přepínat jeho obsah. Tento patent drží firma Adobe a záleží jen na její
libovůli, zda bude požadovat po každém autorovi, který jej použije,
poplatek. Podobných patentů jsou statisíce a někdy jsou tyto vágní popisy
napasovány na zcela nové produkty, které původně patentem být pokryty
vůbec nemohly.

Za CZLUG
Marcel Kolaja
člen výboru CZLUGu

O CZLUGu
--------

České sdružení uživatelů operačního systému Linux (CZLUG) je zájmové
sdružení uživatelů Linuxu zejména z České republiky. Další informace, jako
jsou stanovy, přihláška za člena a podobně, jsou dostupné na adrese
http://www.linux.cz/czlug/.

--------------------------------------------------------------------------

--
Marcel Kolaja
soLNet, s.r.o.                                       http://www.solnet.cz/
--------------------------------------------------------------------------
"Ako vraví klasik, RTFM is OK, if you tell me, where in TFM should
I R. :-)"       -- Stanislav Meduna



Další informace o konferenci Linux