teror ze strany "open" licenci

Petr Olsak petr na olsak.net
Úterý Červen 1 11:22:23 CEST 2004


Vazeni kolegove,

poprve jsem se setkal s tim, ze existujici licence ke svobodnemu
softwaru mohou byt prekazkou k sireni svobodneho softwaru. Z udalosti,
kterou popisu nize, jsem desgustovan. Vnimam to jako teror ze strany
licenci svobodneho softwaru. Rozhodl jsem se svuj zazitek zverejnit na
techto emailovych listech linux na linux a cstex na cz, abych si z pripadnych
reakci udelal nazor, jak veci vnimaji lide, kteri se v Ceske a
Slovenske republice kolem svobodneho softwaru pohybuji.

Vim, ze tim dloubu do vosiho hnizda, ze ktereho mohou vyletet
vosy. Jsem si totiz vedom toho, ze smysl licenci svobodneho softwaru
kazdy chape svym osobitym zpusobem (a i kazdy pravnik to zrejme
vyklada jinak, vetsinou vzdy tak, jak se mu to hodi).

------------

A ted k tomu zazitku. Rozhodl jsem se nabidnout na CTAN (TeXovy archiv
softwaru) sve makro OFS (ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/ofs).
Delal jsem to pres webove rozhrani a trochu jsem se divil, ze po
zaskrtnuti, ze je balicek "Free", mi to nedalo nabidnout mezi licencemi
neco jako "vlastni licence". Zaskrtnul jsem tedy lppl (LaTeXova
licence), ktera se me licenci nejvice podoba, a povazoval jsem to jen
za technicky omyl webmastera. Jinak to vnimali spravcove CTANu.

Vsimli si, ze tam mam vlastni licenci, a ptali se, zda myslim lppl nebo
vlastni. Ubezpecil jsem je, ze samozrejme vlastni. Zacali me
masirovat, ze lppl je v podstate stejna licence, jako moje, abych si
to rozmyslel a pouzil lppl. Vysvetlil jsem jim tri duvody, proc to
nemohu udelal: * Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit
licenci (bylo by to nefer vuci uzivatelum). * Nechci mit nic
spolecneho s LaTeX projektem, tedy neprevezmu ani jejich licenci.
* Nelibi se mi veticka, ze kdokoli muze pouzit verzi licence stavajici
nebo jakoukoli novejsi. Nemam totiz kontrolu nad tim, jak budou
novejsi licence vypadat.

Panove od CTANu a TeXlivu se tedy rozhodli muj software nezaradit.
Po dotazu, jaky je rozdil mezi podminkami me licence na soubor ofs.tex
a napriklad Knuthovy licence na soubor plain.tex odpovedeli, ze
na Debianu po tezkych diskusich udelali Knuthovi vyjimku. Nemohu ale
ocekavat, ze by ji udelali me. Panove dale prohlasili, ze pockaji,
az bude moje licence akceptovana OSI a pak budou ochotni muj
software zaradit. Tak.

-------------

Dusledek: uzivatele meho softwaru budou nadale nuceni jej do sve
TeXove distribuce doinstalovavat rucne z ftp://math.feld...
Mohou to vnimat jako prekazku, za kterou muze autor, protoze
se nepodridil masazi a nenalepil na svuj software nejakou ze znamych
licenci. Autor to ale vnima jinak: rozhodl se poskytnout svuj software
volne k dispozici za podminek, ktere si sam urcil. Na to ma samozrejme
pravo a nikdo mu to nezpochybnuje. Tyto podminky podle nazoru autora
nejsou prekazkou v zarazeni softwaru do verejnych distribuci.
Pokud existuji nejake prekazky, pak je zde stavi OSI, Debian Free
Software Guidelines atd. Tady vznika politicka sila, ktera se snazi
nutit autory pouzivat jejich licence. Pokud to neudelaji, cesta
jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.

Rozumim tomu, ze napriklad Sebatian Rahtz jako spravce TeXlive se
rozhodne zaradit plain.tex, protoze proti jmenu Donald Knuth nic nema,
zatimco nezaradi ofs.tex, protoze jmeno Olsak se mu nelibi (jiny
rozdil mezi podminkami sireni tech souboru neni). Na takove rozhodnuti
ma samozrejme spravce TeXlive svate pravo a ja jako autor ofs.tex
nemam pravo ho do niceho nutit. Nelibi se mi ale, ze sve rozhodnuti
podklada existenci nejakych OSI a Debian Free Software Guidelines.
Prave z techto mist citim nebezpeci teroru.

Spravcove rozsirenych a pouzivanych distribuci maji v rukou docela
velkou moc, protoze rozhoduji o tom, ktery software bude implicitne
v distribuci zarazen a ktery ne. Software, ktery neni v bezne
pouzivanych distribucich zarazen, je odsouzen k zaniku. Protoze
spravcove vetsinou akceptuji licencni politiku pouze vyjmenovanych
free licenci, nemaji autori moznost si vytvorit vlastni licenci, aniz
by jejich software nemel prekazky v sireni. To je hodne spatne.

Myslel jsem si, ze smysl existence napr. OSI je ten, aby davala
jednoznacne svetu najevo, ze krome komercnich licenci jsou tady i
licence k volnemu softwaru s jinym principem sireni. Ne aby kladla
prekazky do vlastnich rad.

Omlouvam se za delsi prispevek a tesim se na vase reakce.

Zdravim

Petr Olsak





Další informace o konferenci Linux