Skutecne hardwarovy RAID

Jan Kasprzak kas na fi.muni.cz
Úterý Únor 1 17:13:04 CET 2005


Zdenek Svarc wrote:
: existuje stroprocentne hw radic pro RAID (0,1,5) podporovany Linuxem? Jinymi
: slovy, když si nadefinuju v RAID BIOSu svazky, kernel mi je rozpozna jako
: svazky a ne jako jednotlive disky, jak tomu byva o vetsiny
: radoby-radid-radicu? Viz.
: 
	Muzu asi doporucit 3ware. Podporu pro Linux maji (dokonce i pro
x86_64), na bugreporty a support requesty reaguji docela rychle.

	Na druhe strane (jak je jiz v teto konferenci zvykem :-)
Vas zacnu presvedcovat, ze HW RAID vlastne ani nechcete. SW RAID
(na Linuxu) je vyrazne rychlejsi - Linux ma vetsi moznosti jak preskladavat
pozadavky a podobne. Dale: kdyz se objevi na disku vadny blok, typicky
HW RAID radic se s tim diskem odmitne bavit uplne. V Linuxu a SW RAID
mate moznost precist aspon ty oblasti, ktere na disku funguji.
Muzete pouzivat SMART (i kdyz s 3ware taky, ale to je vyjimka), takze
muzete disky monitorovat standardne. Vetsina ostatnich HW RAID radicu
Vam pres jadro neni schopna rict, ze je neco spatne. V lepsim pripade
zacne pole piskat nekde v serverovne nebo muzete videt vypadek v nejakem
grafickem monitorovacim softwaru (ktery ale nemuzete mit pusteny vzdalene
nebo ve vice instancich).

	Vykonove je ten rozdil, ze HW RAID pole ma typicky o rad az dva
mensi cache nez kolik na cache obetuje operacni system (ktery navic ma
moznost dynamicky menit velikost cache podle toho, jestli je zrovna
zatez na block I/O nebo na procesy). Naproti tomu pri SW RAID jdou
data po sbernici vickrat (zapis na RAID-5 v konfiguraci n+1 znamena
2 cteni a 2 zapisy, v degradovanem reznimu n cteni a 1 zapis,
cteni v degradovanem rezimu je taky n ctecich operaci). Na druhe strane
dnesni pocitace umi delat XOR rychlosti cca 6 GB/s a propustnost
sbernice je od 132MB/s (32/33 PCI) do 1064 MB/s (PCI-X 133). Tady pak
zalezi kolik disku a jakych tam chcete provozovat: Typicky 7200 RPM disk
SATA/PATA generuje cca 50MB/s dat pri sekvencnim cteni, coz ale v beznem
provozu nedosahnete temer nikdy. Obvykle je lepsi vychazet z cisla
140 operaci za sekundu (pro disk s prumernym pristupem 7ms), a v zavislosti
na prumerne velikosti operace (obvykle do 64 KB) jste nekde tesne
pod 9 MB/s na jeden disk (realne asi mene - ftp.linux.cz dela v dobe
velke zateze tak maximalne 6MB/s z jednoho disku).

	Cili pri cteni z SW RAID-5 (nahodny pristup a 64KB velke operace)
pro 8 disku se dostavate nekam k 72 MB/s, na coz by bohate stacila
standardni PCI sbernice 32bitu/33MHz.

	HW RAID fakt nechcete.

	Pokud chcete mit predstavu o provozu serveru s (obcas) netrivialni
zatezi, zkuste si kliknout na grafy na

http://www.linux.cz/stats/mrtg-rrd/ (zejmena celkovy pocet diskovych
operaci a vytizenosti disku, ale i data pro jednotlive disky).

-Y.

-- 
| Jan "Yenya" Kasprzak  <kas at {fi.muni.cz - work | yenya.net - private}> |
| GPG: ID 1024/D3498839      Fingerprint 0D99A7FB206605D7 8B35FCDE05B18A5E |
| http://www.fi.muni.cz/~kas/   Czech Linux Homepage: http://www.linux.cz/ |
> Whatever the Java applications and desktop dances may lead to, Unix will <
> still be pushing the packets around for a quite a while.      --Rob Pike <


Další informace o konferenci Linux