Re: Proč tolik povyku kolem systemd?

[Adam Pribyl]

On Sat, 25 Oct 2014, Leonardo wrote:

> Ahoj,
> nedá mi to, abych se nezeptal. Co je špatného na systemd (zajímá mě technické 
> (to v prvé řadě) a etické hledisko(pokud lze u softwaru mluvit o etice))? V 
> konferenci debian-users jsou kolem toho docela dost velké bitky(dá-li se to tak 
> nazvat), buhužel pro mě pouze v angličtině, jsem jeden s těch, kteří tento 
> Shakespeareův jazyk neovládají natolik bravůrně, aby četli rozsáhlé traktáty v 
> něm napsané, bohužel psané někdy americkou angličtinou nebo zkomolenou. 
> Poprosil bych, aby mi někdo v češtině vysvětlil co je na systemd špatně, pro 
> zatím jsem narazil jen najeden problém a to se špouštěním kdm při startu 
> systému. Google bohužel vyhodí jen kusé informace, podle kterých lze jen 
> usoudit, že je něco špatně, ale co. Nechci flame war, ale diskusi založenou na 
> faktech.

Diskuse s obdobnymi diskusemi najdete i na ceskych webech, kdekoli je 
zminka o systemd.

Jinak je vas dotaz na traktat. Cely problem ma tri stranky:
1. osobnostni
2. principialni
3. historickou

ad 1) jsou to problemy v nekompatibilnim chovani nekterych osob s nazory 
jinych, casto se prenasejici az do "boje" kohoutu na smetisti...

ad 2) Pred lety, kdyz koncept systemd vznikal a vytvoril mechanismus 
retezeneho spousteni pres sockety jsem principem teto unixove myslenky byl 
nadsen. Unitami se zapisem ala windows "INI" uz mene, ale "prikazu" bylo 
par a dalo se s tim pracovat. Bohuzel se navic vysktlo par konceptualne 
obtizneji resitelnych problemu, takze casem z toho vznikl, dle meho 
skromneho nazoru, bordel symlinku a adresaru o kterem lze jiz jen obtizne 
neco rici pouhym pohledem. Dalsi problem je, ze v ramci zkvalitnovani a 
inovovani procesu, tedy princip nahrazeni jednoducho initu pomerne 
komplexnim, byla myslenka "kdyz muzeme tak to vylepsime po vsech 
strankach" a tim zaclo postupne pozreni funkcionality spousty samostatnych 
celku do systemd, takze systemd uz neni jen init ale i udev (pricemz 
zavedl a zcela prevratil existujici dlouha leta pouzivane znaceni 
zarizeni), login + session management, log, synchronizace casu, chroot 
(nspawn), virtualizacni stroj, locale, cron a bude i konfigurace site, 
atd. Tedy veskerou heterogeni strukturu "unix like" pohltil systemd, coz 
ma dva nasledky - pozitivni, protoze to umoznilo spoustu veci, ktere drive 
byly resitelne spatne, nebo vubec, ale bohuzel i negativni - vse je 
zavisle na systemd (napr. to smeruje k tomu, ze jednotlive 
distribuce se uz nebudou mit temer cim lisit, po cemz nekteri volaji jiz 
leta, ale asi to neni uplne idealni stav pro opensource, ktery potrebuje 
konkurujici si myslenky, jinak stagnuje), ktery v podstate 
nepripousti alternativy (rozumej pripousti, ale nehledi na ne) a ktery je 
dle meho nazoru jiz totalne neprehledny, navic je to pohybujici se cil - 
ruznymi subdemony a pribyvajicimi direktivami v unitach se resi nova 
funkcionalita. Jazyk unit se tedy neustale rozrusta a je neuchopitelny.

ad 3) historicka se prolina s tou prvni a druhou - I. nekdo nema rad ani 
principy pulseaudia stejnych autoru, II. vedou se vlekle debaty o tom, zda 
systemd jeste zustava verny principu jednoduchosti - tedy jednoduche 
nastroje variabilne kombinovatelne, cimz se dosahovalo maximalniho efektu. 
Systemd je proste prisli monoliticky s prilis mnoha funkcemi, ovladany 
prisli uzkou skupinou lidi.

Jako moje vlastni shrnuti vidim nasledujici: Systemd je prilis slozity a 
snazi se vse delat za nas, cimz nam bere svobodu. Reseni technickych 
detailu je pak vedlejsi. Velice bych si pral, aby Debian byl tou pakou, 
ktera systemd zkultivuje, ale obavam se, ze je jiz pozde.

> -- 
> Leonardo

Adam Pribyl


PS: Vsechny maily do konference dorazili.