Poslední tři měsíce byly hodně ve znamení myšlenek free softwaru, Linuxu, GNU apod. Vznikla Česká nadace pro podporu free softwaru. Jaká bude její budoucnost, to se teprve ukáže. Vše závisí jen na lidech, tedy na nás, na tom, jak budeme schopni podporovat ideje, které jsou s free softwarem spojeny. V této souvislosti se mi stále zřetelněji vyjevuje paralela mezi free softwarem a free myšlením. My všichni víme, že slůvko "free" neznamená primárně "zdarma". Mnohem více jde o svobodu sdílení myšlenek, které se zformovaly v konkrétní programy či programový kód. Z toho mi ale také vyplývá, že má-li mít free software příznivou budoucnost, je nutné, aby si každý příznivec free softwaru uvědomil, že je nezbytné zachovat si co nejsvobodnější myšlení.

Nyní by se mohlo ozvat: "To je přece jasné, to snad není nutno nám připomínat. Taková výzva by se spíše měla obracet na ten dav, který jde slepě za vším, co mu předhodí Bill Gates." Není to však tak docela pravda. I nám se často stává, že přestaneme uvažovat svobodně. Co tím tedy míním a kde se často skrývá nebezpečí?

Nebezpečí se skrývá v nás, v našich slabostech, návycích, stereotypech, pohodlnosti, lenosti, ješitnosti apod. Dalším významným slůvkem v této souvislosti je slovo "strnulost". Snad bude na tomto místě vhodné uvést příklad.

Mějme člověka, který pochopí, že není něco v pořádku ve způsobu, kterým se v dnešní době ve světě prosazuje a uplatňuje software. Že tento způsob má nakonec ten důsledek, že se často neuplatní ty nejlepší myšlenky, ba naopak, že v podstatě dochází k potlačování kvalitativně lepšího softwaru, aby nemohl ohrožovat pozice kvalitativně horšího softwaru od komerčně silné firmy. Je přirozené, že takový člověk hledá východisko, hledá alternativu. Dnes už tuto alternativu může nalézt, protože existuje free software. Najde si tedy ty programy, které potřebuje, dle svých možností se snaží i rozvíjet vlastnosti těchto programů a je spokojen. Ale právě zde se už skrývají zárodky nebezpečí. Původně "široké" a volné myšlení se zúží na jím v praxi poznané věci, původní snaha o poznávání nového se hodně redukuje, někdy až ustrne, s pokračujícími zkušenostmi se i připojují "železné košile" návyků, a připojí-li se k tomu ještě naše ješitnost, není nic neobvyklého, že se třeba ze dvou lidí, kteří na počátku hledání zastávali podobná stanoviska, stanou posléze protivníci jenom proto, že jeden si vybral jednu jednotlivost a druhý nějakou jinou. Přitom zapomínají, že vycházejí z jednoho základu a že celý problém spočívá pouze v tom, že zapomněli na celek a nejvyšší prioritu přisoudili detailu. Lpění na tomto detailu pak člověku brání v rozletu jeho myšlení a původně pohyblivé myšlení se stává strnulejší a strnulejší.

Vrátím se opět k free softwaru, jehož nejpodstatnějším aspektem je podle mého názoru samotná jeho ideová podstata, jak jsem uvedl. Bylo by dobré, kdybychom se dokázali vyhnout procesu, který jsem popsal ve výše uvedeném příkladu a který se v lidských dějinách již mnohokrát opakoval (např. u křesťanství se jisté skupiny lidí lpěním na bezvýznamných maličkostech, různých rituálech, úkonech apod., dostali až k nenávistným náboženským válkám, ačkoli původně vycházeli ze stejného základního principu; a to vše proto, že zapomněli, nebo kvůli ješitnosti chtěli zapomenout na základní stavební kameny a myšlenky).

Jsem přesvědčen, že free software je nám pomocí nejen ryze praktickou (ve smyslu užitečnosti programů jako Linux, Emacs, TeX, XFree atd.), ale že nám má být základní idea free softwaru stále i připomenutím toho, abychom své myšlení udržovali svěží.