CZ klavesnice
Petr Herman
Petr.Herman na lfmotol.cuni.cz
Pátek Říjen 24 17:59:28 CEST 1997
M.Polak, M.Zamazal & Rudolf Jak9a wrotes:
> > MP: NAVRHNOUT MECHANISMUS, jak si kazdy zajemce muze pribastlit svou
> > MP: oblibenou nestandardni, aby to vsechno krasne fungovalo.
SOUHLAS.
(Az na to slovicko 'pribastlit', ktere sugeruje, ze aby mi neco fungovalo
podle mych predstav, musim se hrabat ve zdrojakach, vselijak hackerovat atd.
Takze bych formuloval spise: NAVRHNOUT MECHANISMUS, jak si kazdy zajemce
muze JEDNODUSE NAKONFIGUROVAT svou oblibenou nestandardni klavesnici,
aby to VSECHNO krasne fungovalo.
> > Kdyz uz neco ceskou klavesnici umi, obvykle neni problem si ji
> > modifikovat. Ale je celkem zbytecne, aby kazdy po instalaci noveho
> > programu zacinal modifikaci klavesnice.
Tady si, Milane, mozna nerozumime:
Pokud pod pojmem klavesnice budu rozumet jen umisteni PRINTABLE (jak to rici cesky?)
znaku (ASCII, ceskych, ... - a o tom se tu v podstate stale bavime),
pak jako uzivatel budu chtit, aby mi MOJE zakladni rozmisteni znaku fungovalo
STEJNE ve vsech aplikacich, tj. rad bych tuto MOJI klavesnici (pripadne
kombinaci nekolika klavesnic, pokud budu mit zajem prepinat) nakonfiguroval
jednou - v OS - a pak se uz o to nestaral - s vyjimkou, ze nejake dalsi
aplikace budou vyzadovat nejake zvlastni kombinace dalsich klaves.
> isteze nie, kedze zdrojaky su free, ale nejaky standardny mechanizmus
> iba potesi
Jasne.
(...)
> s mojim chapanim 'free' v linuxe je nezlucitelna predstava, ze
> pouzivam nejaku inu klavesnicu nez moju oblubenu, aj ked je
> nestandardna. kedze myslim, aj ini maju prvo na svoju klavesnicu a...
> Rudo
Zde slysim to podstatne: podle me Linux i dalsi GNU programy potri mezi SW,
ktery se uzivateli dava k disposici, ktery nikomu nevnucuje svoje predstavy.
Takze s Tebou Milane nesouhlasim:
> > Kdo pristoupi na standard,
> > na kterem se tu snad dohodneme, bude teto prace usetren.
Nedelam si totiz iluse, ze by pro kazdeho byla nejvhodnejsi klavesnice,
ktera vyhovuje nejvice lidem. A ani nedoufam, ze by tato 'vetsina' byla
nadpolovicni. Takze nakonec stejne skutecna vetsina by se musela prizpusobovat
mensine. Ale i kdyby 1 uzivatel se musel prizpusobit 9999 jinym, tak by
mi to nepripadalo zkratka fer.
Nekdy pred 10-ti klety jsem zacal programovat v DOSu (verse 3.1), v dobe,
kdy M$ nejaka moznost lokalizace ani nezajimala, takze cesti programatori
byli nuceni skutecne bastlit - formou znamych residentnich programu,
ktere se na zacatku v AUTOEXEC.BAT zalezly do systemu a pak odchytavaly
vselijaka preruseni. Nebylo to moc systemove reseni, ale fungovalo to
nakonec lepe, nez kdyz M$ prisel nakonec sam s vlastni lokalizaci.
V te dobe jsem behem roku vyzkousel nekolik desitek ruznych residentnich
bastlu a s zadnym jsem se nesmiril, az jsem si nakonec vymyslel vlastni
rozlozeni klaves a s tim tech 10 let celkem spokojene ziju (podrobnosti
viz pod carou).
Moje idea je: kez by to v Linuxu fungovalo aspon tak, jako ty residenty
v DOSu, s tim rozdilem, ze by to bylo systemove a uzivatelsky pristupne
reseni.
To hlavni jsem rekl, k ostatnim prispevkum se vyjadrim pod carou.
Petr Herman
------------------------------ cara ----------------------------------
Pavel Kankovsky aka Peak (troja.mff.cuni.cz network administration):
> pamatoval jejich kody :> ). Ale uplne nejlepsi mi pripada jakasi kombinace
> obeho, kdy 1) budu moci svizne prepinat sem a tam a zaroven 2) tam bude
> bude specialni "mrtva klavesa", ktera mi umozni napsat 1 znak z te druhe
> klavesnice. Oboji prepinani by melo byt pekne po ruce, nejlepe jedna az
> dve klavesy z dolnich dvou rad (zminovana klavesa Pause mi prijde dost z
> ruky). To je silenost, co? :)
Ano, je to pekna silenost. Mozna jste jeste mlady, ale me u 'prepinatelnych'
klavesnic nevadila nikdy ani ta nutnost vselijakych hroznych n-hmatu,
jako nutnost spolu s klavesnici prepinat i svuj mozek sem a tam, myslet chvili
'c~esky' a chvili 'ASCII' a neustale mit na pameti, ci vlastne v kterou chvili
sem. Podle mych zkusenosti, abych z toho nezblbnul, mela by byt klavesnice
pokud mozno bezstavova. Pokud nekomu vyhovuje prepinani, prosim, ale budiz
na oboje moznosti mysleno rovnopravne.
----
Jan Kybic <xkybic na sun.felk.cvut.cz>:
> METAPOZNAMKA:
> Myslim, ze idealni by bylo se shodnout rekneme na dvou ceskych a dvou
> slovenskych klavesnicich, ktere by pak byly podporovany vsemi
> pocestenymi programy, je-li to v principu mozne (kde nejsou mrtve
> klavesy, mame smulu).
Myslim si, ze bude dobre, kdyz se dohodneme na jedne klavesnici,
ktera bude jako defaultni, a pripadne na nekolika dalsich, ktere
budou 'predkonfigurovane' - tj. pripravene a vybratelne z nejakeho
menu apod. Ovsem jako prvni (nebo posledni) polozka takoveho menu
bude muset byt 'vlastni konfigurace', ktera mi umozni si jednak
libovolne 'predpripravene' rozlozeni upravit podle sveho, jednak
nadefinovat zcela odlisne rozlozeni.
> Nezatezoval bych vyjare/pocestovace s
> pozadavky na nejakou super user-friendly konfigurovatelnost, mohou
> podle mne delat misto toho neco uzitecnejsiho.
Nesouhlas. Pokud se to udela jednou a poradne v systemu, bude v 90%
ve vsech ostatnich aplikacich vystarano, takze se to rozhodne vyplati.
> Kdo si bude chtit
> udelat nejaky svuj zvlastni layout, at si ho udela a neni duvod ho pak
> nezahrnout do distribuce. Mozna je to jine u lidi, kteri se ucili psat
> na stroji, nebo pisi opravdu hodne, ale treba ja si dokazu zvyknout
> skoro na kazde rozlozeni. Psal jsem v T602, v Yenyove (nikdy nevim,
> jak to psat:-) cstools, v emacsu pocestenem Milanem Zamazalem, ve
> Windows (:-), na nejruznejsich klavesnicich a vzdycky slo to.
Pises vsema deseti anebo alespon koukas pri psani na obrazovku nebo jinam
nez na prsty na klavesnici a soustredis se na to, co pises, aniz bys
musel premyslet, na jake klavese zrovna co mas? Pak jsi genius.
Ja tohle dokazu stezi pri jednom rozlozeni klaves.
-----
>> Milan Zamazal, > Ladislav Dobias:
>> Moje ceska klavesnice se od vyse uvedene lisi takto:
>> - klavesa `1' je `1', nebot jednicka se vyskytuje v textech casteji nez `+'
>> - na hranatych zavorkach mam `u' s carkou a s krouzkem z tehoz duvodu
> Dovolil bych si _nepodporit_ tento Milanuv navrh... :-)
> Mam pro to padny duvod: kdyz pisete cisla na ceske klavesnici, napr.
> '1997', tak drzite SHIFT a mackate cisla, coz na ty jeho klavesnici
> nejde.
Take ten Milanuv navrh nepodporuji, ale spis proto, protoze me pripada divne,
ze by mela jednicka byt nejakou vyjimkou mezi ostatnimi cislicemi.
-----
"DL" == Dobias Ladislav, > Milan Zamazal:
> Cisla mohu psat na NumLocku, zatimco ty znaky nad nimi ne.
Kdyz je tu zminka o NumLocku, otazka pro Milana: Jde to anebo nejde,
aby Emacs mohl rozeznat cislice, psane na alfanumerice, od cislic,
psanych na NumPadu?
> DL: S tim 'u' nevim, ja to pouzivam s mrtvou klavesou, ale ROZHODNE bych
> DL: nedaval ty 'u' na hranate zavorky, ale tak jak je to na ceske
> DL: klavesnici (na '[' a na ';').
>
> Toto reseni povazuji za vylozene spatne, protoze rozdrbe hranate zavorky
> i strednik. Kdyz dam obe `u' na hranate zavorky, rozdrbu si jenom je a
> navic se mi neplete, kterou z nich musim psat pres hranatou zavorku.
>
> Muj nazor:
> - `u' na hranatych zavorkach preferuji
> - o nedostupnosti `u' bez mrtve klavesy lze uvazovat
> - `u' na `[' a `;' povazuji za spatne reseni
Relativni nesouhlas: "rozdrbani zavorek" je skutecne vazna namitka a z tohoto
duvodu jsem se sam take carkovaneho 'u' na samostatne klavese vzdal, pisu ho
pres mrtvou klavesu, a nepovazuji to za tak velkou ujmu, protoze carkovane 'u'
se vyskytuje s celkem nizkou frekvenci. Naproti tomu u krouzkovaneho 'u'
je situace zcelas jina, to je v cestine tak frekventovane pismeno, ze si zvlastni
klavesu nutne vyzaduje. A pokud ses v zivote nekdy ucil psat vsema 10,
tak mas to krouzkovane u pod pravym malickem tak zafixovane, ze se tezko preucis
na neco jineho. A pokud se preucis, tezko budes psat jeste na nejake jine
klavesnici.
Je to tezke rozhodovani, jako programator zase potrebuju kazdou chvili strednik.
Nakonec jsem to vyresil tak, ze krouzkovane 'u' mam pod malickem (tj. na stredniku)
a strednik mam posunuty o klavesu doprava, na apostrof. A apostrof zkratka pisu
jako samotnou ceskou carku (tj. dvojstiskem mrtve klavesy pro carku nad pismenem).
DL: Me by se zase libilo, kdyby se shiftem tam byly cislice, jako na ceske
DL: klavesnici, a znaky '!' az ')' by se delaly bud mrtvou klavesou nebo
DL: pomoci AltGr - coz navic odpovida i makrum do Qeditu (v CSTeXu) od
DL: Petra Olsaka.
Ja to take tak v nouzi delam, pokud neni lepsi reseni - a lepsi reseni
mi pripada psat cislice na NumPadu, kdyz uz ho na klavesnici mam,
anebo pres fn klavesu na notebooku na posicich:
7 8 9 coz odpovida: 7 8 9
U I O 4 5 6
J K L 1 2 3
M . 0 .
(zrovna jak na potvoru muj Digital HiNote to ma zcela nesmyslne posunute
o jednu klavesu doprava - da se s tim neco v Linuxu delat, nejak to chovani
klaves pres fn zmenit?)
Dobre by bylo mit obdobnou moznost i na normalni klavesnici, treba pres stisknuty
Caps Lock: Je to daleko rychlejsi nez prehmatavat na NumPad, a prsty zustavaji
zhruba na svych zakladnich posicich - posunou se jen o radu vys, tj. pravy prostrednik
z 'K' na 'I' (odpovida centralni 5 na NumPadu).
----
>> Milan Zamazal, > Michal Polak:
>> Predpokladam, ze asi nebude sporny nazor na klavesy 2--0 a umisteni mrtve
>> klavesy.
Mrtvou klavesu pouzivam jednu universalni, a to na miste '+' (Tj. shiftnuta
klavesa [+ =]. Tahle klavesa mi nad samohlaskasmi dela carky a nad prislusnymi
souhlaskami hacky. Pak automaticky pri nutnosti nejake diakritiky mackam
tuhle klavesu se shiftem, aniz bych premyslel o tom, zda potrebuji napsat hacek
nebo carku a jestli mam tudiz tuto mrtvou klavesu mackat se shiftem nebo bez nej.
Navic neztracim klavesu pro drahocenne rovnitko '='. Pokud nekdo musi psat
rovnitko pres mrtvou klavesu nebo jinak slozite, lituji ho pri obvyklych
ceckovskych nepo perlovskych '=='.
Ma to drobounky hacek: zcela vyjimecne potrebuji rozlisit mezi dlouhym a hackovanym
velkym 'E' anebo napsat krouzkovane velke 'U', pripadne napsat nemeckou prehlasku
nad 'a', 'o', 'u': pro tyto pripady pouzivam pomocnou mrtvou klavesu nekde na
mene pouzivanem znaku na kraji klavesnice - rozhodl jsem se pro zpetny apostrof '`',
ktery pak pisu dvojstiskem teto klavesy.
>> Mozna bychom se mohli shodnout i na tom, ze klavesy `z' a `y' by mely
>> byt umisteny stejne jako na americke klavesnici (qwerty). Horsi to bude se
>> zbytkem, pokusme se najit nejakou rozumnou shodu.
>>
>
>Dobry den,
>
>doufam, ze nerozpoutam Flame war.
>
>
>Osobne preferuji klavesnici qwerty,
Tak tady se shodneme: Byl zvykly psat vsemi deseti na QWERTZ klavesnici
a bylo to pro me nepredstavitelne utrpeni psat Y/Z pokazde jinak, nakonec
jsem se musel rozhodnout tak nebo tak, a rozhodnul jsem se pro anglicke QWERTY
- a to hlavne z toho duvodu, ze jsem delal na ULTRIXu a tam nebylo tak jednoduche
neco konfigurovat, a pak take vetsina klavesnic je popsana QWERTY. Ty ceske
s dvojim popisem me jenom pletou, radeji pisu na US klavesnicich bez ceskeho
popisu. Takze jsem dosel tak daleko, ze jsem na svem mechanickem psacim stroji prohodil
klavesy a preletoval typy a preucil se na QWERTY.
> ale kdyz se zde objevuji plany, aby
>Linux prorazil k "obycejnym uzivatelum" (nevim, co je na programatorech
>neobycejneho), mela by byt take moznost podporovat standardy z jinych
>operacnich systemu (vetsina sekretarek je zvykla na qwertz rekl bych - aspon
>co muzu soudit podle lidi, co chodi na pocitacova skoleni)
Souhlas.
>Proti gustu zadny disputat (v originale "gegen apetit kainen disputat").
Substantiva stale jeste s velkymi pismeny, pozor na psani dvojhlasky 'ei'.
---
">"== Milan Zamazal, "S" == Snek, "JK" == Jan Kybic writes:
JK: Nevim, jestli je vhodne tohle poslat do konference, ale snad se
JK: nebudete prilis zlobit.
> Naopak, je nutno to prave v konferenci prodiskutovat. Dokonce bych rekl, ze
> toto tema prekracuje ramec Linuxu a jestli nekdo vi o dalsi konferenci, kde by
> k tomu meli co rici, tak at to tam forwarduje.
Vetsinou jsem s Tebou Milane dneska nesouhlasil, tak to doufam budes brat
jako muj pokus o produktivni diskusi a nenastve Te to tak, ze bys mi prestal
radit s Emacsem, az to zase budu nekdy potrebovat :-)
JK: Variant PC klavesnice je vice, lisi se vetsinou pozicemi klaves '\' a
JK: '~', klavesa vlevo od 'z' tam obcas neni. Myslim, ze nema cenu se s tim
JK: prilis trapit a vnucovat vsem klavesnicim uplne stejne rozlozeni,
JK: protoze pak by nesouhlasil popis.
Souhlas.
JK: Moje oblibena klavesnice je takova, kde jsou oproti standardni US
JK: klavesnici zmenene pouze klavesy prvni rady, konkretne na cislicovych
JK: klavesach jsou bez shiftu mala pismena s diakritikou, se shiftem znaky
JK: '!' az ')', s mrtvou klavesou pak cislice.
Souhlasim s tim, ze "programatorska" klavesnice by se mela co mozno nejvice
podobat US klavesnici tak, ze by se na ni pohodlne dalo psat cesky i bez ceskeho
popisu. Souhlasim s tim, ze pro ceske psani je nejvhodnejsi mit na ctvrte
rade bez shiftu mala pismenka s diakritikou v tom usporadani, jak je to v CSN,
myslim tim 'e' s hackem na '2', ..., carkovane 'e' na '0'. Pro ty, kteri si
toho jeste nahodou nepovsimli: je to docela dost mnemotechnicke usporadani,
pokud pisete vsemi 10 ceskym stylem (tj. pri psani na 4.rade jdou prsty
sikmo nahoru doprava, nikoli doleva jako pri anglickem stylu), pak se vetsinou
pismenko s diakritikou pise stejnym prstem jako to bez diakritiky - plati to
pro s,c,r,y (u QWERTY), i. Vyjimky jsou jen 'z' a 'e', coz se da zapamatovat.
Otazkou do diskuse zustava jen, zda na 4.rade se shiftem psat cislice anebo ASCII
'paznaky' - obe varianty maji sve vyhody a nevyhody. Sam se spis priklanim
k te druhe variante - nechat ASCII 'paznaky' tam, kde na US klavesnici jsou,
tj. na shiftovane 4.rade, a cislice psat pres NumPad anebo 'pseudoNumPad',
tj. napr. CapsLock plus klavesy M,J,K,L,U,I,O,7,8,9.
> Mrtva klavesa je '+'/'=',
Viz vyse, stacilo by jen to '+'.
JK: inkriminovane znaky pisu jejim dvojim stiskem, '+' je navic na klavese
JK: '1'. Ostatni ceska pismena pisu s mrtvou klavesou, vcetne 'u' s carkou
JK: a krouzkem.
Viz vyse, jen na krouzkovanem 'u' pod malickem trvam.
JK: Nemam rad prohozene 'y'/'z' a zmeneny vyznam klaves
JK: '[',']'...
Jasne, souhlas.
>Predpokladam, ze asi nebude sporny nazor na klavesy 2--0 a umisteni mrtve
>klavesy. Mozna bychom se mohli shodnout i na tom, ze klavesy `z' a `y' by mely
>byt umisteny stejne jako na americke klavesnici (qwerty). Horsi to bude se
>zbytkem, pokusme se najit nejakou rozumnou shodu.
O.K.
Ale jak jsem psal pro zacatek: shodu jen pro 'default', aniz by tim byla
jakkoli dotcena snadna nakonfigurovatelnost cehokoliv.
>Tesim se na dalsi nazory (at uz k "IBM" klavesnici definovane panem Stankem
>nebo k "programatorske" klavesnici nadhozene panem Kybicem).
Tak doufam, ze jsem Te vic potesil nez podesil :-)
>Snazte se prosim smerovat ke shode, at nam tu nevznikne zase nejaka neprilis
>prinosna "ch debata".
Myslim, ze shoda bude mozna stejne jen na nejakem 'Meta...', ale tu 'svou'
klavesnici stejne nikdo za jinou nevymeni. A pokud by byl k tomu okolnostmi tlacen,
tak skoda nejen pro nej, ale pro nas vsechny a pro svobodu Linuxu vubec.
---
Tak jeste nakonec jesdnou ve strucnosti popisu tu 'svoji' osvedcenou kalvesnici,
mozna se nekomu hodi do sbirky anebo v ni nekdo najde inspiraci pro sebe.
(Nedoufam, ze vetsinu presvedcim, ze je to ta nejlepsi programatorska klavesnice
na celem svete):
0) Vychodisko: US/ASCI na 'normalni' IBM-PC/AT, tj. QWERTY klavesnici.
Cislice se pisou normalne na NumPadu.
(Dosud jsem nezrealizoval alternativni 'PseudoNumPad' pres CapsLock
plus M,.J,K,L,U,I,O,7,8,9).
Zmeny:
1) misto cislic 1...0 je na 4.rade bez shiftu znamenko plus '+' a mala pismena
s diakritikou, tak jako v CSN.
2) male krouzkovane 'u' je pod pravym malickem namisto stredniku.
3) strednik je posunut o klavesu vpravo na misto apostrofu.
4) Hacky a carky nad velkymi pismeny se pisou pres 'universalni' mrtvou klavesu '+'
(tj. klavesa [+ =] se Shiftem). Dvojstiskem teto klavesy se pise apostrof.
Mrtva klavesa nasledovana jinou klavesou, nez ktera se da interpretovat jako
pismeno s diakritikou, napise toto pismeno jako na originalni IBM klavesnici.
Tato vlastnost se da vyuzit i pro psani cislic (treba tam kde neni NumPad.)
Mrtva klavesa nasledovana klavesou na NumPadu pise semigrafiku - dvojite cary.
5) Pro odliseni hackovaneho a carkovaneho velkeho 'E' a pro krouzkovane velke 'U'
a pro prehlasky slouzi pomocna mrtva klavesa '`'. Dvojstisk teto klavesy
vyprodukuje zpetny apostrof. Nasledovana klavesou NumPadu pise semigrafiku -
jednoduche cary. Krome techto pripadu ma tato pomocna mrtva klavesa
stejne chovani jako hlavni 'universalni' mrtva klavesa.
Tato klavesa rovnez slouzi pri psani slovenstiny pro dlouhe 'r', a k odliseni
obou 'l', polskeho teckovaneho 'z', pripadne ji lze pouzit pro diakriticke
znaky jinych abeced.
Trochu komplikovanejsi je odliseni tri druhu 'u' a 'U' - carkovaneho,
krouzkovaneho a prehlasovaneho. Takze prehledna tabulka:
male: velke:
Carkovane: hlavni_mrtva + u hlavni_mrtva + U
Krouzkovane: na miste stredniku pomocna_mrtva + U
Prehlasovane: pomocna_mrtva + u pomocna_mrtva + male_krouzkovane (namiste stredniku)
6) Jakykoli jiny znak se da napsat kombinaci Alt plus jeho ASCII hodnota na NumPadu.
Vyhody:
1) Klavesnice je bezstavova, bez nutnosti prepinat.
2) Klavesnice umoznuje psat nejcasteji pouzivane ceske i ASCII znaky i cislice
co nejjednoduseji.
3) Odlisnost od US klavesnice je co nejmensi - odchylek je co nejmene,
aby se daly zapamatovat a tak se dalo bazpecne psat i na US klavesnici
bez ceskeho popisu. Odchylky jsou co mozna mnemonicke: strednik - o klavesu
vedle, apostrof - jako ceska carka, vedlejsi mrtva klavesa - jako obracena
carka, semigrafika na numpadu - jako Wokno :-)
4) Ve vice jak 95% pripadu lze pri psani velkych pismen s diakritikou
vystacit s jedinou mrtvou klavesou. Vedlejsi mrtva klavesa rozsiruje
moznosti klavesnice.
5) Klavesnice umoznuje napsani vsech US/ASCII i vsech ceskych znaku.
Navic je mozno psat i nemecke prehlasky a semigrafiku, coz jine
dosud uvadene klavesnice neumeji. Rovnez umoznuje psat radu dalsich
diakritickych znaku z jinych abeced (dosud presneji nespecifikovano).
6) Klavesnice se snazi co mozno vyuzit navyku tech lidi, kteri jsou zvykli
psat vsemi deseti na ceske klavesnici, bez koukani na klavesnici.
Tj. plati to pro vice nez 99% pripadu pismen ceske abecedy (co do frekvence)
a zakladni interpunkcni znamenka: tecka, carka, plus. Co se muze plest, je
celkem casto pouzivana pomlcka (minus), zavorky, uvozovky, vykricnik, otaznik
- ty zustavaji jako na US/IBM klavesnici. Pro ty, kteri jsou zvykli psat
naslepo vsemi 10, to znamena:
- preucit se Z/Y
- pri psani vyse uvedenych znaku se zpocatku kouknout na klavesnici.
Rychlost a bezpecnost psani cislic na NamPadu zustava nedotcena.
Vyse uvedene zrejme bude mit zvlastni vyznam pro nevidome.
Rad bych, aby se k tomu take vyjadril nektery z nich (predpokladam, ze me zepsuje).
Nevyhody:
1) Trochu vic premysleni da velke prehlasovane 'U'.
2) V semigrafice nelze jednoduse psat kombinace jednoduchych a dvojitych car.
3) Urcite komplikace pro ty, kteri jsou navykli na psani vsemi 10 poslepu - nutnost
preuceni na QWERTY (mozno vyresit variantou QWERTZ) a nektere dalsi znaky.
4) Nutnost psat apostrof a zpetny apostrof dvojstiskem mrtvych klaves.
5) Dosud neni doreseno psani 'o' a 'O' se striskou ve slovenstine, protoze pomocna
mrtva klavesa generuje prehlasky, nebot v ceskych textech se casto vyskytuji
nemecka jmena. Pomocne reseni: Mrtva_klavesa + 'p' (mnemonika: pismeno 'p'
je na klavesnici hned vedle 'o').
Toto reseni je samozrejme neprijatelne pro Slovaky, a pro ty to samozrejme neni ani
mineno: ma to pouze podchytit ty pripady, kdy cesky programator potrebuje vyjimecne
napsat nejake slovenske slovo. Analogicky jako v pripadech jinych cizich slov.
Ten, kdo pravidelne pise cizojazycne texty, zrejme bude pouzivat prihodnejsi klavesnici.
Další informace o konferenci Linux