Uvaha: Jak rozsirit Linux (LONG)

Milan Zamazal pdm na fi.muni.cz
Pátek Září 5 22:29:52 CEST 1997


Zda se, ze se konecne opet rodi nejaka nova iniciativa.  Jsem tomu
rad, nicmene bych si dovolil hned v pocatku do ni vnest ponekud
pesimisticky pohled.

****
Predem upozornuji, ze nize uvedene nazory jsou zcela subjektivni.
Presto zde neminim zahajovat jakoukoliv flamewar a pokud zde zminuji
nejake produkty, nejedna se tentokrat v zadnem pripade o hodnoceni
jejich kvality, apod., nybrz pouze o podstatne prakticke otazky.
Emocionalne ladene prispevky budu v tomto pripade rozhodne ignorovat a
doporucuji tak cinit i vsem ostatnim.
***

Pozor:
Vse nize uvedene se tyka pohledu z hlediska free softwaru a nevztahuje
se na produkci non-free softwaru.  Upozornuji, ze mam na mysli free
software v GNU smyslu, nikoliv "SW zadarmo", jak je tento casto mylne
chapan.

1. Myslime-li to s Linuxem v ceskych vazne, je nutne mit v ramci CR
   centralni zdroj informaci o nem.  Tento zdroj musi byt k dispozici
   pres http://www.linux.cz a ftp://ftp.linux.cz .  Chapu, ze neni
   jednoduche ziskat domenu `linux.cz'.  Existence nejakeho
   czlinuxovskeho spolku (viz nize) by tomu jiste mohla napomoci.
   Jestlize nebudeme schopni vytvorit http://www.linux.cz, tezko
   zvladneme realizovat jine ambiciozni plany.

2. V soucasne dobe u nas existuje rada maillistu tykajicich se
   problematiky Linuxu.  Myslim, ze by bylo prospesnejsi mit pouze
   jeden (tento), provoz zde neni zase az tak veliky.  Naproti tomu
   maillisty jako treba ceske manove stranky nebo linux pro slepe maji
   provoz prakticky nulovy.  Pokud si zde odpustime diskuse o Windoze,
   jiste by tento maillist prispevky z ostatnich maillistu utahl a
   sirsi publikum by bylo treba dvema vyse zminenym iniciativam ku
   prospechu.  Shrnuto: Doporucuji v teto konferenci vice prispevku
   o Linuxu (nebat se postovat smysluplne prispevky) a mene ptakovin.

3. Zastavam kacirskou myslenku, ze v soucasne dobe nejde Linuxu a free
   softwaru vubec ani tak o dobyti sveta jako spise o preziti.
   Budovat vlastni ceske distribuce Linuxu, apod., je plytvani zdroji
   a cesta do slepe ulicky.  Pritom prvni, ceho musime dosahnout, je
   prave vytvoreni snadno instalovatelne distribuce Linuxu podporujici
   ceske prostredi.  Momentalne neexistuje ani jedna snadno
   instalovatelna distribuce a ani jedna distribuce podporujici ceske
   prostredi.  Prvniho rozhodne nedosahneme vlastnimi silami, nybrz
   jedine celointerneti spolupraci.  Druheho nedosahneme soustavnym
   vytvarenim doplnkovych CD, nybrz pouze vnitrni internacionalizaci
   celosvetove distribuce a zejmena internacionalizaci v ni obsazenych
   programu primo ve zdroji jejich vzniku.  V soucasne dobe je jedinou
   rozumnou free distribuci Debian.  Tato distribuce je na velmi dobre
   ceste vyznamne napomoci evoluci free softwaru.  Vytvoreni
   distribuce podporujici cestinu neni o nic jednodussi nez
   internacionalizace Debianu.  Vytvoreni snadno instalovatelne a
   snadno provozovatelne distribuce neni o nic jednodussi, nez
   provedeni teto veci s Debianem.  Mrzi mne, ze jsem jediny clovek
   z CR, ktery se na Debianu (a to jen velmi malym dilem), podili.
   Mrzi mne, ze se vytvari doplnkova RPM, ktera jsou k nicemu, nebot
   se jedna o zaplaty a nikoliv systemova reseni.  Mrzi mne, ze
   s kazdou novou verzi XFree se ceka, az nekdo udela novou verzi
   CZXKB, misto aby nekdo kontaktoval vyvojare Xu a nechal tuto
   starost jim (dekuji Pavlu Janikovi, ze ucinil tu jednoduchou vec,
   ze poslal ceske klavesove mapy autorovi kbd; nasledujte jej
   prosim).

4. Pri euforii pocestovani bych nezapominal na to, ze soucasny stav
   pocestovani free softwaru vypada prabidne.
   Priklad 1 -- CsTeX: nejedna se o free produkt (jednak neexistuje
     licence a jednak jej zcela jiste nelze se ziskem prodavat; to
     zrejme vychazi z naivni predstavy, ze nekdo trhne velke penize
     prodejem cizi prace na CD; misto toho je potencialne braneno
     prave jeho snadnemu sireni na CD a pripadnym prinosnym komercnim
     iniciativam)
   Priklad 2 -- emacs-czech: zaplata, ne systemove reseni
   Priklad 3 -- locales: dokonceni v nedohlednu (coz v zadnem pripade
     nekladu za vinu autorum!)
   Priklad 4 -- spell-checker: neexistuje, lze jej v prumerne kvalite
     vytvorit pouze sirokou spolupraci nejmene nekolika desitek lidi,
     z nichz aspon jeden musi mit dost znacne know-how.
   Tim chci naznacit, kde vznikaji prvni a zasadni problemy.

5. Odpoved na mail panu Pavla Janika a Petra Snajdra (pisu ji sem,
   nebot predpokladam, ze ac byl mail zaslan na soukrome adresy
   z duvodu jeho mene snadneho prehlednuti, patri diskuse o jeho
   obsahu prave do teto konference):
   Ano, myslim, ze by bylo vhodne ustavit nejaky czlinux spolek.  Ne
   ovsem za kazdou cenu, ukaze-li se, ze neni dostatek lidi
   s dostatecnym potencialem (vsichni mame stale mene casu), pak je
   lepe to odlozit na neurcito.  Prvni otazkou je, kdo by se chtel a
   mohl na organizaci tohoto planu podilet (ja treba ne, nemam na to
   cas).  Druhou otazkou je, kolik lidi by se aktivit podobneho spolku
   chtelo ucastnit (navrhovana schuzka zajemcu by jiste znamenala
   hruby odhad).  Mame-li na to, tak do toho, nemame-li na to,
   nediskreditujme tuto myslenku brzkym fiaskem.

Dekuji vsem, kteri tento prispevek docetli az sem, a tesim se na vase
nazory.

Milan Zamazal


Další informace o konferenci Linux