Uvaha: Jak rozsirit Linux (LONG)
Milan Zamazal
pdm na fi.muni.cz
Pátek Září 5 22:29:52 CEST 1997
Zda se, ze se konecne opet rodi nejaka nova iniciativa. Jsem tomu
rad, nicmene bych si dovolil hned v pocatku do ni vnest ponekud
pesimisticky pohled.
****
Predem upozornuji, ze nize uvedene nazory jsou zcela subjektivni.
Presto zde neminim zahajovat jakoukoliv flamewar a pokud zde zminuji
nejake produkty, nejedna se tentokrat v zadnem pripade o hodnoceni
jejich kvality, apod., nybrz pouze o podstatne prakticke otazky.
Emocionalne ladene prispevky budu v tomto pripade rozhodne ignorovat a
doporucuji tak cinit i vsem ostatnim.
***
Pozor:
Vse nize uvedene se tyka pohledu z hlediska free softwaru a nevztahuje
se na produkci non-free softwaru. Upozornuji, ze mam na mysli free
software v GNU smyslu, nikoliv "SW zadarmo", jak je tento casto mylne
chapan.
1. Myslime-li to s Linuxem v ceskych vazne, je nutne mit v ramci CR
centralni zdroj informaci o nem. Tento zdroj musi byt k dispozici
pres http://www.linux.cz a ftp://ftp.linux.cz . Chapu, ze neni
jednoduche ziskat domenu `linux.cz'. Existence nejakeho
czlinuxovskeho spolku (viz nize) by tomu jiste mohla napomoci.
Jestlize nebudeme schopni vytvorit http://www.linux.cz, tezko
zvladneme realizovat jine ambiciozni plany.
2. V soucasne dobe u nas existuje rada maillistu tykajicich se
problematiky Linuxu. Myslim, ze by bylo prospesnejsi mit pouze
jeden (tento), provoz zde neni zase az tak veliky. Naproti tomu
maillisty jako treba ceske manove stranky nebo linux pro slepe maji
provoz prakticky nulovy. Pokud si zde odpustime diskuse o Windoze,
jiste by tento maillist prispevky z ostatnich maillistu utahl a
sirsi publikum by bylo treba dvema vyse zminenym iniciativam ku
prospechu. Shrnuto: Doporucuji v teto konferenci vice prispevku
o Linuxu (nebat se postovat smysluplne prispevky) a mene ptakovin.
3. Zastavam kacirskou myslenku, ze v soucasne dobe nejde Linuxu a free
softwaru vubec ani tak o dobyti sveta jako spise o preziti.
Budovat vlastni ceske distribuce Linuxu, apod., je plytvani zdroji
a cesta do slepe ulicky. Pritom prvni, ceho musime dosahnout, je
prave vytvoreni snadno instalovatelne distribuce Linuxu podporujici
ceske prostredi. Momentalne neexistuje ani jedna snadno
instalovatelna distribuce a ani jedna distribuce podporujici ceske
prostredi. Prvniho rozhodne nedosahneme vlastnimi silami, nybrz
jedine celointerneti spolupraci. Druheho nedosahneme soustavnym
vytvarenim doplnkovych CD, nybrz pouze vnitrni internacionalizaci
celosvetove distribuce a zejmena internacionalizaci v ni obsazenych
programu primo ve zdroji jejich vzniku. V soucasne dobe je jedinou
rozumnou free distribuci Debian. Tato distribuce je na velmi dobre
ceste vyznamne napomoci evoluci free softwaru. Vytvoreni
distribuce podporujici cestinu neni o nic jednodussi nez
internacionalizace Debianu. Vytvoreni snadno instalovatelne a
snadno provozovatelne distribuce neni o nic jednodussi, nez
provedeni teto veci s Debianem. Mrzi mne, ze jsem jediny clovek
z CR, ktery se na Debianu (a to jen velmi malym dilem), podili.
Mrzi mne, ze se vytvari doplnkova RPM, ktera jsou k nicemu, nebot
se jedna o zaplaty a nikoliv systemova reseni. Mrzi mne, ze
s kazdou novou verzi XFree se ceka, az nekdo udela novou verzi
CZXKB, misto aby nekdo kontaktoval vyvojare Xu a nechal tuto
starost jim (dekuji Pavlu Janikovi, ze ucinil tu jednoduchou vec,
ze poslal ceske klavesove mapy autorovi kbd; nasledujte jej
prosim).
4. Pri euforii pocestovani bych nezapominal na to, ze soucasny stav
pocestovani free softwaru vypada prabidne.
Priklad 1 -- CsTeX: nejedna se o free produkt (jednak neexistuje
licence a jednak jej zcela jiste nelze se ziskem prodavat; to
zrejme vychazi z naivni predstavy, ze nekdo trhne velke penize
prodejem cizi prace na CD; misto toho je potencialne braneno
prave jeho snadnemu sireni na CD a pripadnym prinosnym komercnim
iniciativam)
Priklad 2 -- emacs-czech: zaplata, ne systemove reseni
Priklad 3 -- locales: dokonceni v nedohlednu (coz v zadnem pripade
nekladu za vinu autorum!)
Priklad 4 -- spell-checker: neexistuje, lze jej v prumerne kvalite
vytvorit pouze sirokou spolupraci nejmene nekolika desitek lidi,
z nichz aspon jeden musi mit dost znacne know-how.
Tim chci naznacit, kde vznikaji prvni a zasadni problemy.
5. Odpoved na mail panu Pavla Janika a Petra Snajdra (pisu ji sem,
nebot predpokladam, ze ac byl mail zaslan na soukrome adresy
z duvodu jeho mene snadneho prehlednuti, patri diskuse o jeho
obsahu prave do teto konference):
Ano, myslim, ze by bylo vhodne ustavit nejaky czlinux spolek. Ne
ovsem za kazdou cenu, ukaze-li se, ze neni dostatek lidi
s dostatecnym potencialem (vsichni mame stale mene casu), pak je
lepe to odlozit na neurcito. Prvni otazkou je, kdo by se chtel a
mohl na organizaci tohoto planu podilet (ja treba ne, nemam na to
cas). Druhou otazkou je, kolik lidi by se aktivit podobneho spolku
chtelo ucastnit (navrhovana schuzka zajemcu by jiste znamenala
hruby odhad). Mame-li na to, tak do toho, nemame-li na to,
nediskreditujme tuto myslenku brzkym fiaskem.
Dekuji vsem, kteri tento prispevek docetli az sem, a tesim se na vase
nazory.
Milan Zamazal
Další informace o konferenci Linux