Úvaha o flame/feature wars (bylo URL v pine)

[Pavel Hanak]

Dobrý den,

sledoval jsem poměrně dlouhou diskusi pana Buchala s panem Šnajdrem a
považuji za poměrně zajímavé všímat si příčin a souvislostí toho, jak
věci někdy mohou dospět až k tzv. flame wars.
Rád bych zde uvedl několik postřehů.

    (Pavel Kaňkovský napsal:)
    PK: S pranim, aby se lidi prestali nesmyslne hadat o tom, ktery
    PK: program je nejlepsi, a radsi si uzivali toho, ze si muzou sami
    PK: svobodne vybrat...

Souhlasím, ale myslím, že je výše řečené přece jen třeba trochu
upřesnit, neboť je to příliš obecné. Každý z nás již mnohokrát slyšel
podobná doporučení, ale myslím si, že si nikdo nedělá iluze o tom, že by
vymizely flame wars. Navíc je zajímavé si všimnout, že v drtivé většině
případů, kdy se již skupina lidí pustí do nějaké bouřlivější debaty,
působí "napomenutí" od třetí osoby spíše jako katalyzátor než jako
uklidňující prostředek. Potíž je podle mě v tom, že se přehlídnou
výchozí momenty a věcná stránka a postaví se celá debata do pozice
nějaké nevyzrálé klukoviny, což bývá často nespravedlivé. Zvláště když
dotyčné debatující osoby zcela jasně ví, že v jiných případech je nyní
kárající osoba ochotna přít se do krve o nějaký názor, který zase někomu
jinému může připadat jako malichernost.

Podívejme se nyní na věc trochu z jiného směru. Pavel Kaňkovský správně
uvedl, že si máme užívat toho, že si můžeme svobodně vybrat. Nikdo z nás
nemá právo druhému člověku vnucovat používání softwaru, který zrovna on
považuje za nejlepší. Na druhou stranu ale - budeme-li korektní - není
možno za takové vnucování považovat nadšenou referenci o programech,
které referujícího člověka zaujaly. Je naopak dobře, když taková nadšená
reference druhé lidi přiměje k tomu, aby se na dotyčné programy podívali
a udělali si na ně vlastní názor. Koneckonců i díky opravdovému
vnitřnímu přesvědčení a z toho vyplývajících nadšených referencí
o výborných vlastnostech Linuxu, se v dnešní době začíná o Linux zajímat
i mnoho lidí, kteří dříve díky bombastické propagandě M$ znali pouze
Windows.

Vyjdu-li tedy z toho, že je v pořádku nadšeně referovat o tom, co se mi
líbí a proč, je nutno hledat příčiny flame wars spíše v tom, že někoho
jiného mnou obdivovaný program nezaujal tak jako mě, ale má žel potřebu
se o svou negativní zkušenost podělit s druhými. Dotyčný člověk má
samozřejmě právo mít jiný názor (třeba i ne tak nadšený), ale postup,
který by vedl kupředu nespočívá v tom, že se bude snažit ochlazovat
nadšení druhého člověka. Jeho svoboda spočívá v tom, že i on se může
s jinými uživateli podělit o své nadšení z jiného programu a popsat rysy,
které se jemu na dotyčném softwaru jeví jako vynikající.

V celé diskusi zazněl také termín FEATURE WARS. Ten termín může díky
slovu WAR znít jako něco nežádoucího, ale podstata, kterou vyjadřuje je
podle mě paradoxně užitečná. Na rozdíl od flame war se totiž právě
díky diskusím o vlastnostech toho či onoho programu často člověk
nejrychleji dozví, čím by se chtěl nebo mohl zabývat, dostane často
v kostce velmi ucelenou informaci o tom, zda je ten či onen program z jeho
pohledu tím, co potřebuje. Jen musí být celá věc postavena na
konstruktivní bázi. Jestliže tedy uslyším, že GNUS umí například velmi
hezky řešit to či ono, ale já zatím používám PINE nebo MUTT, tak si
prostě sednu a mohu uživatele seznámit s těmi nejlepšími vlastnostmi
PINU nebo MUTTU.

Jestliže si ale sednu a začnu psát: "No, já jsem kdysi GNUS trochu
používal a - víte - ono mi to moc nevyhovovalo", tak samozřejmě okamžitě
zakládám na flame war. Tohoto by bylo záhodno se vyvarovat.
Je totiž také přirozené, že člověk, který nějaký program velmi aktivně
používá, velmi rychle pozná, že kritizující člověk často hovoří o něčem,
o čem vlastně ani moc neví. To ho pochopitelně trochu nasupí a už se to
veze.

Na závěr chci uvést ještě jedno přirovnání, nad kterým by se bylo vhodné
zamyslet. Mnohokrát jsem například slyšel od uživatelů Linuxu povzdech
nad tím, jak jim připadá Emacs komplikovaný. Nejde mi teď o to hájit
Emacs, ale nechť se takoví lidé zkusí vmyslet do postavení lidí
pracujích s Windows. I od nich přece mohou tak často slyšet, že je
Linux strašně složitý, že si nemohou zapamatovat to či ono a že to přece
v těch Windows mají o tolik snazší a přitom jim ty Windows v podstatě
nabízejí vše, co potřebují. Přitom si přesvědčení uživatelé Linuxu zcela
jasně uvědomují, že pohled takových Windowsistů přece jen postrádá
nadhled, který je možno nabýt jen vlastní zkušeností. Proto je vhodné,
aby si uvědomili, že by bylo z jejich strany korektní počkat
s hodnocením Emacsu až na chvíli, kdy jej opravdu dobře poznají.

Není pochopitelně nutné, aby se každý seznamoval dopodrobna s Emacsem,
když mu třeba vyhovuje vi, mutt, tin apod. Nechť ale potom dopřeje
kladné reference o Emacsu jeho uživatelům a on sám nechť nadšeně
referuje o vlastnostech vi, muttu atd.

S přátelským pozdravem

-- 
Pavel Hanak
Brailcom, o.p.s.
Vysehradska 3/255, Praha 2
tel./fax: 02/299151
e-mail: hanak na brailcom.cz 
http://www.brailcom.cz