Uzivatelska pritulnost Linuxu (dlouhe)

[Pavel Kankovsky]

Opet jsem si dovoli sepsat sve mene ci vice jedovate poznamky souhrnne.


On Fri, 5 May 2000, Petr Tesarik wrote:

> Myslím, že bychom si měli především ujasnit, pro koho je vlastně Linux
> určen.

To je jednoduche. Linux je urcen pro kazdeho, kdo ho chce.

> A teď to srovnejte s tím, jak se startuje MSIE, nebo jak se likviduje
> libovolná aplikace pod MS Windows...

Jako treba: Ctrl+Alt+Del. Nic. Ctrl+Alt+Del. "System ceka na otevreni
dialogu Zavrit program"?

> 1. V každém dialogovém okénku musí být FUNKČNÍ tlačítko Nápověda, v té
>    nápovědě by pak měl být screenshot ze standardně nastaveného
>    desktopu (rozuměj z takového, jaký bude mít uživatel po čisté
>    instalaci)

A k cemu takovy screenshot bude dobry, predpokladame-li, ze uzivatel ma
standardni desktop, a tudiz uz jednou to okno presne v tom stavu vidi!

> 2. Manuál by neměl předpokládat, že uživatel je seznámen byť jen se
>    základy fungování operačních systémů.

To zni skoro, jako ze prirucka k autu by nemela predpokladat, ze majitel
umi ridit.

> 3. Chyby aplikací by je měly zobrazovat v nějakém okénku, ne je
>    zapisovat někam do logů...

To je navrh typu z deste pod okap (myslim tim pod otevreny konec okapove
roury behem deste). Kdyz uz, tak by melo byt mozno delat oboje zaroven:
zapisovat do logu i (ty, co jsou relevantni) zobrazovat na obrazovce
(pokud mozno v necem jinem nez std. modalnim dialogu typu Ok/Cancel,
protoze z toho to nejde nikam ani zkopirovat a kazda hlaska se musi
extra odmacknout).

>    Uživatel stejně netuší, kde ty logy jsou a
>    ani zkušenější uživatel často neví, do kterého logu se to vlastně
>    zapisuje

Zkusenejsi uzivatel by mel byt dost chytry, aby to dokazal najit. :)

> Omlouvám se, že jsem se tolik rozepsal, ale přišlo mi, že se spousta
> lidí snaží prosekat cestu džunglí, jde na to s elánem, ale jaksi se
> zapomíná dívat, jestli jde správným směrem. :(

Tim jako myslite, abychom neskoncili v Redmondu, WA?


On Sat, 6 May 2000, Petr Snajdr wrote:

> K tomuhle bych dodal jeste jednu vec: zakladni problem
> a nejen zacatecniku bych videl v tom, ze "neumi" cist a nebo
> se tak chovaji.

Ano. Zkuste nekdy zadat BFU po telefonu, aby precetl, co ma na
obrazovce. Deset ku jedne, ze to nedokaze reprodukovat. A pak po nich
chtejte, aby tomu, co maji cist, i rozumeli. :)

> Takze treba Nescape pokud by nemohl otevrit display by mel udelat
> co? :-)

Vypsat hlasku na stderr, ne? :)


On Sat, 6 May 2000, Petr Cech wrote:

> hmm. Ja myslel, ze to ten netscape odskace, kdyz se odloguje. Asi jak kdy.

Xklient pozna umrti serveru az v okamziku, kdy se pokusi o komunikaci.
Kdyz se sam nekde vtipne zacykli, tak to nepozna nikdy. Je pravda, ze
takovy z principu interaktivni program by mel byt pri skonceni sve seance
automaticky usmrcen, ale kdyz se to dozene do extremu, pak zas nebude
mozno, aby treba pred tim provedl ulozeni souboru apod.


On Sat, 6 May 2000, Petr Tesarik wrote:

> Nojo, ale když se bude ptát tady v konferenci, tak aspoň může
> copy&paste obsah toho okénka a nebude pořád jenom psát maily typu
> "nefunguje mi připojení k Internetu". BTW Vám se <em>z principu</em>
> nelíbí okénko, v kterém se zobrazuje, co ten modem právě dělá? I když
> tohle je bezpředpmětné, tohle už (skoro) řeší diald a odpovídající
> applet do lišty.

Viz vyse. Z stanardnich chybovych okenek (aspon v Onom OS) nikdo zadny
copy & paste neudela.

> > system JE stabilnejsi, jenom ty aplikace jeste nejsou v takove forme
> Heh. Nojo, ale co je vlastně při práci s počítačem nejdůležitější? Jak
> spolehlivě mohu udělat svoji práci - na tom se podílí jak operační
> systém, tak aplikace.

Ovsem kdyz padne OS, tak s sebou vezme i ty aplikace...


On Sat, 6 May 2000, Petr Tesarik wrote:

> Hm, to bych také řekl. Je také fakt, že dělat něco pořádně a systémově
> je náročnější než různá polořešení Microsoftu. Nicméně uživatelé často
> tvrdí, že jim takové polořešení stačí.

Obcas to muze byt i pravda. Bohuzel malokdo umi poznat, kdy ano a kdy ne.

> > Co nastroje jako gtop apod?
> A proč ne Ctrl+Alt+Del a výpis běžících aplikací do modálního okénka?
> gtop je moc velký a dlouho nabíhá. :(

Po Ctrl+Alt+Del se taky musi neco provest. A jestli je gtop pomaly, pak
udelejte neco rychlejsiho (treba zrychlete gtop).

> Odbočuješ. Je skutečně jediná chyba, kterou aplikace nezobrazují
> nemožnost vypsat ji v okénku? BTW kam vlastně putuje chybový výstup
> aplikací spuštěných z lišty GNOME?

Na konzoli odkud byl spusteny Xserver? :)


On Sat, 6 May 2000, František Rybář wrote:

> Já píšu ve vimu pod Windows a programuji HTML/PHP a zkouším ho pod Apachem,
> zatím také ve Windows. Emacs mi připadá jako stejně obludný editor na plain
> texty jako Office balík na psaní dopisů. Nemám emacs rád.

Ja taky moc EMACS nemiluji, ale prinejmensim mne nikdo nenuti, abych
v nem vyrobene soubory cetl zase jen v EMACSu.

> Uznávám, že TeX je na psaní dopisů zbytečně ukecaný nástroj (stejně ho
> neovládám, a kdo ví, jestli se mi do toho bude chtít).

Kdo se chce o necem vyjadrovat, mel by to nejdriv sam vyzkouset. :|

> Na druhé straně je pravda, že psát se dá i bez Office s WordPadem, který je
> součástí Windows, a většině lidí stačí více, než dost.

Napsat se da leccos i s Notepadem (nebo edlin-em neblahe pameti). Ale cist
"dominantni format" se neda precist poradne ani s jednim. (Zkuste si
tipnout, jestli obecne prevazuje cteni nebo psani.)

> Naprosto nedůvěryhodně na mě působil RedHat, který běžně v mnoha aplikacích
> vypisoval zprávy pomocí makra assert v C, a to hodně často. Takovým
> programům nevěřím ani co se za nehet vejde, dokoce i když fungují čuchám
> čertoviny.

Programu, co spadne na assert rozhodne duveruji vic, nez programu, co
rovnou spadne na "obecnou chybu ochrany".

> Raději budu psát dopisy ve WYSIWYG prostředí, než v TeXu. Vsaďte se,
> že je takto rychlejší napsat knihu?

Kdyz pisete knihu (a koneckoncu casto i kdyz pisete ten dopis), tak byste
mel mit na mysli spis obsah, nez to, aby bylo kazde slovo jinym fontem (na
coz se "WYSIWYG" hodi bajecne).

> Grafické prostředí neurčuje kvalitu, třeba LyX má pod sebou TeX. Ale někdy
> je zkrátka grafika lepší.

Vetsi cast "intuitivity" grafickeho prostredi spociva v tom, ze mate
vsechny (obvykle) funkce nastoupene pred nosem (v horsim pripade
v ctyrstupu, pricemz zabiraji pulku obrazovky), a tudiz si nemusite
pamatovat, ze tucne pismo je '\bf', ale ze je to ten cudlik s tucnym B
nahore uprostred.

> Nikdo nechce prostředí pro idioty.

Idioti na celem svete by takove prostredi urcite uvitali. :)

> Já používám příkazovou řádku asi 95% času u počítače. Ale věřte mi, že
> obrázek budete kouzlit pomocí vašich příkazů prostě nejde.

Spousta obrazku lze snadno popsat algoritmicky, ale kdyby je mel clovek
kreslit, tak to v 99 % pripadu nedopadne dobre.


On 6 May 2000, Stanislav Meduna wrote:

> Naposledy som potreboval pre rychly test malickost - named
> pipe, ktora zachovava hranice sprav. Windoze - desat
> minut hladania v helpoch, dvadsat minut programovania
> a bohovania nad niektorymi "features", nad ktorymi
> zostava rozum stat, a bolo.
> 
> V Unixoch clovek pouzije msgsnd/msgrcv a tyzden nahana,

Tzv. "System V IPC" je naprosty ulet. Doufam, ze autori za to stravi aspon
pet set let v ocistci. Kdybyste udelal to, ze budete do streamu pred
kazdou zpravou posilat rekneme ctyrbajtove cislo urcujici jeji delku, tak
to mate za tech 30 minut urcite taky...sice bez systemove podpory, ale
taky bez zbytecne frustrace.

> A teraz ktore API je lepsie?

Samozrejme Win32. Ale jen kdyz se zrovna v dany den, na dane verzi 
woken a v dane instalaci rozhodne fungovat tak, jak by melo. :)
(Vubec nejvic cloveka potesi, kdyz dana funkce z API nedela vubec
nic. Oblibeny zpusob implementace ve W95.)

> Dalej som potreboval write one / read many lock, ktory
> nerobi rozdiely medzi threadmi jedneho procesu a roznych
> procesov. Lamal som si hlavu, pytal sa na sieti a vysledok
> bol, ze to na Unixoch nejde!... Lockovanie
> nejakeho suboru vyzeralo nadejne, lenze to medzi
> threadmi jedneho procesu nefunguje.

Brani neco provadet synchronizaci mezi procesy pomoci zamykani souboru a
synchronizaci v ramci jednoho procesu pomoci pthread mutexu a
spol.? (Uznavam, ze je to trochu prace.)


On Sun, 7 May 2000, František Rybář wrote:

> Myslím, že ani Microsoft v tom nejhorším a nejpadavějším produktu si
> nedovolil dodat takový instalák, jako je v RedHatu.

Jiste, musime si urcit priority: instalacni program, pan Sponka, ukladani
souboru pres HTTP, pan Sponka verze 2...aha, malem bychom zapomneli,
opravit to, ze ten program po nainstalovani nejde ani spustit.

> Apod. Jednou musí přijít trend spolehlivosti také do Linuxu.

Myslim, ze pro spolehlivost je padavost instalaku mnohem mene relevantni,
nez padavost vlastniho produktu. (Aspon pokud to casteji pouzivate nez
instalujete.)


On Sun, 7 May 2000, František Rybář wrote:

> Knihy se ale nepíšou jenom v TeXu či nadstavbách, ale třeba v tom
> Wordu či jinde.

Ovsem knihy napsane ve Wordu clovek na prvni pohled pozna a opravdu to
neni tim, ze by byly hezci nez ostatni. (Mozna byly typograficke normy po
roce 1989 zruseny na natlak Billa Gatese, protoze jinak by se Word na
sazbu pouzivat nesmel?! :> )
 
> Jo, regedit nic moc. Já osobně do něj moc často nelezu. Ale zase má to jeden
> klad. Konfigurace VSECH programu je jednotna, jsou to prostě hodnoty
> seřazené do stromové struktury. I když implementace Microsoftu je něco
> příšerného.

Soubory v /etc jsou taky hodnoty serazene do stromove struktury. :)
Sice nemaji takovou jednotnou fazonu, ale zase lze do nich treba vesmes
psat komentare a malokdy jsou v nich nazorne hodnoty typu
"0F834D0001CDA7".


On Mon, 8 May 2000, František Rybář wrote:

> Ano, ale nechápu, proč nejsou v této lib zvlášť funkci pro lokalizaci a
> zvlášť standardní funkce. Místo toho se přepíná uvnitř C, jestli chci, aby
> standardní funkce pracovaly podle lokalizace, nebo podle původního ANSI C.
> Pokud náhodou potřebuji občas obojí, tak, abych přepínal jako idiot. Nevím,
> proč je to takhle zbastlený. Jinak ale uznávám, že pokud by lokalizované a
> nelokalizované funkce byly odděleny, tak se mi to líbí víc.

Taky se mi to dvakrat nelibi. Kupodivu v ANSI C++ by mely byt standardne
nejake tridy, ktere umoznuji explicitne specifikovat localizaci, kterou si
zrovna preji pouzivat. Bohuzel ale ten navrh vypada az moc divoce
(po pravde receno se clovek nestaci divit, co z te standardizacni komise 
vylezlo: krizenec mezi assemblerem a Haskellem (nebo nejakym podobnym
vysokozdviznym jazykem)).


--Pavel Kankovsky aka Peak  [ Boycott Microsoft--http://www.vcnet.com/bms ]
"Resistance is futile. Open your source code and prepare for assimilation."