Dlouhy Povzdech: Kde skonci vyvoj Jadra? (bylo: Re: Pozor naMandra

Milan Kerslager milan.kerslager na spsselib.hiedu.cz
Pondělí Říjen 15 13:18:40 CEST 2001


On Mon, 15 Oct 2001, Karel Zak wrote:

> On Mon, Oct 15, 2001 at 12:08:48PM +0200, Milan Kerslager wrote:
>  
> > Tak na co si stezujes? Ze kasle na QA, ze zbrkle vydal nekvalitni 2.4.0?  
> > Nebylo to nahodou proto, aby ukoncil VYVOJOVOU radu? Vyvoj skutecne ustal.  
> > Behem stabilizace se ukazalo, ze kod neni mozne stabilizovat (VM) a byl
> > vymenen (to se mely ty jadra zahodit?). Rada 2.4.x skutecne evidentne 
> > konverguje ke stabilite (s drobnymi vykyvy). Tak proc tvrdis, ze ne?
>  
>  Chapu-li to dobre tak na jadro se mame koukat takto:
> 
>  "licha" rada          - vyvojova
>  "suda" rada           - stabilizacni
>  kernel distributora   - stabilni

To je trochu zkratkovite. Za stabilni muzeme povazovat (zustaneme-li u
Linusova stromu) posledni ze stabilni rady (dnes na pocatku stabilni rady
2.4 spise 2.2.19 z rady predchozi).

Jadro distributora je zalezitost, ktera se snazi zakotvit plynuly vyvoj 
jadra do intervalu vydavani distribuci (tj. napr. 1, 2x rocne).
 
>  Neznam projekt ktery by pracoval takto... je to opravdu sverazne. 
>  Co by se stalo pokud by takto zacal pracovat kazdy projekt? 

To je dano tim, ze v tvrzeni jsou smichany dva samostatne vyvoje, ktere se
ridi odlisnymi pozadavky (Linus vyviji, rsp. stabilizuje plynule a dela
release pomene casto, kdezto distributor dela release jednou za dlouhe
obdobi a oba jsou na sobe nezavisli).

Opet je to jen "nahodna" shoda textem o Bazaru a Katedrale. V tom textu 
jsou pomerne slusne vysvetleny principy.
 
> Podle meho nazoru caste vydavani release kernelu je jen nasledek
> zvoleneho modelu vyvoje kde neni mozne jinak rozsirit dany stav kodu
> mezi vyvojare. Cas nez je dojde do stavu ktery lze nazvat stabilni
> stejne to trva nekolik mesicu. Pokud by se tedy distribuovalo
> nestabilni pomoci CVS a stabilni vydavalo jako release tak by to bylo

No jo, jenze pokud by to melo byt doopravdy stabilni (aby to nemusel nikdo
zaplatovat), trvalo by to hodne dlouho. A v mezidobi by si distributori
ohybali verzi z CVS (coz se ostatne deje u vsech projektu, ktere takto
funguji - treba XFree, kde je verze X.Y + desitky zaplat z aktualniho
CVS). Jinymi slovy - argumetovat CVS pri podpore myslenky na snizeni poctu
zaplat (u distributoru) je ne zcela jednoznacne.

> lepsi. Nemluve o tom, ze by kazdy kdykoliv mohl mit aktualni
> nestabilni kod. Narozdil od soucasneho stavu kdy vsichni cekaji na
> kompletaci obsahu Linusovo INBOXu. Ale to uz je zase ta debata o
> modelu vyvoje...

Pokud zamenim uklid INBOXu za uklid v CVS a boje vyvojaru o jeho uzavreni,
pak dostanu stejnou namitku.

Pozitivum Linusova INBOXu mohu spatrovat treba v tom, ze mu do toho nikdo
nekafra a ze se pak snadneji udrzuje linie a ze uzavrene verze vychazeji
relativne casto (aby to nevypadalo, ze to nema zadnou vyhodu).

Aby bylo jasno: ja neobhajuji zadny model vyvoje a ani nerikam, ze je
nektery lepsi nebo horsi. Poukazuji jen na nesrovnalosti nebo chybne
argumenty, kdyz nekdo nejaky model obhajuje. Sam se pri sve praci na
distribuci snazim o to, abych soucasny system vyuzil, vylepsil nebo do nej
prispel. Snazim se neztracet energii na filozofovani nebo obvinovani
ostatnich vyvojaru z toho, ze jsou "blbci". Nekdy jsou jejich rozhodnuti
zvlastni a nemusim s nimi souhlasit, ovsem oni maji sve argumenty a sve
svedomi a svuj projekt, takze nezbyva, nez jejich postup akceptovat a
vyrovnat se s nim.

-- 
                        Milan Kerslager
                        E-mail: milan.kerslager na pslib.cz
                        WWW:    http://www.pslib.cz/~kerslage/



Další informace o konferenci Linux