pomoc - trochu jiny pohled

[Ing. Miloslav Ponkrác]

Velmi děkuji za odpovědi panu Mačokovi. Odpovědi jsou naprosto skvělé.
Dovolím si jen malé poznámky.

>> Mě by třeba zajímalo, jak by dnes bylo těžké stát se programátorem
>> jádra. To jest, za předpokladu, že jsem zkušený programátor
>> obeznámený s principem Unixu do hloubky.

>V tom pripade celkem bez problemu. V tom kodu se da celkem dobre
>zorientovat a zas tak moc se to od jineho programovani nelisi. Velka
>cast kodu v kernelu vypada celkem podobne jako kod kterehokoliv jineho
>programu.


Vzhledem k tomu, že kód jádra se bude dnes už počítat na velmi mnoho řádek
ve zdrojovém kódu, pak i velmi přehledně napsaný zdrojový kód je málo.
Respektive procházet pouze ním je velká ztráta času, neexistuje-li další
dokumentace. To platí pro všechny rozsáhlé projekty.

>>  Existuje možnost, jak něco naprogramovat do jádra jinak, než že se
>>  stát osobním přítelem jednoho člověka, který má patent na jméno
>>  Linux?

>Jiste, to jste nekde zase slysel nejake famy, ze? Mnoho velice
>aktivnich vyvojaru jadra se s Linusem nemuze vystat, presto se jejich
>kod do jadra dostane, anebo jej pouziva mnoho lidi napr. diky jadru z
>distribuci atp...


Nemusím nic slyšet. Prostě se ptám, protože jeden člověk řídící projekt
jádra by byl pouze brzdou Linuxu. Jeden člověk to prostě nevládne. V
podtextu otázky bylo, kolik lidí vlastně rozhoduje, co bude a nebude v jádře
Linuxu.

>Naprosta vetsina patchu se neposila primo Linusovi, ale maintainerum
>konkretni casti kernelu ci konkretni vetve kernelu. V pripade
>neuspechu/odmitnuti mate moznost dostatecne hlasite na sebe
>upozornovat v LKML, anebo maintainovat vlastni kernel tree a posilat
>do konference odkazy na tento tree...


Tak je to IMHO v pořádku.

>>  Kde jsou popsány interface mezi jednotlivými komponentami jádra?

>Naprosta vetsina je v kodu, ale ne zridka vyvojari zverejni nejake
>dokumenty nebo slajdy... kdo hleda a kdo chce, ten vetsinou najde.


Myslím, že je chyba, pokud to není centrálně na jednom místě vyhrazeném pro
vývojáře jádra Linuxu.

>>  Nehřeší dnes způsob vývoje jádra na přebytek lidských sil?

>> Jaká je podpora jádra pro možnost vývoje binárních ovladačů od výrobců
>> hardware?

>Muzou byt, pokud neporusi licenci GPL. Kdyz budete chvilku hledat
>hesla jako "binary driver linux kernel GPL" tak toho najdete spoustu.


Pokud to dobře chápu, tak licence GPL říká, že je nutné dodat spolu s
binárním ovladačem na požádání i zdrojový kód. Už to může být pro výrobce HW
problém.

>> Je nutné se specializovat na určitou distribuci, a nebo lze udělat
>> aplikaci přenositelně?

>Neni nutne. Kdyz pisete cisty kod, obvykle ho lze psat tak, aby bez
>velkych bolesti sel rovnou kompilovat nejen na ruznych distribucich,
>ale i na ruznych klonech unixu.


Pokud počítáme s tím, že budu kompilovat. Pokud jako firma chci dodávat
binární formu, je to také přenostitelné?

>> Je nutné pro každou distribuci vytvářet jiný typ balíčku?
>Neni.


Proč tedy existují RPM balíčky, DEB balíčky, apod.?

>> Tímto nemyslím nic jiného, než že Linux je složitý projekt, jehož
>> složitost s časem roste.

>To je velice relativni.
>Zkuste si nainstalovat 7 let stary slackware a pul roku stary
>Mandrake. Co vam prijde slozitejsi? :)


Otázka je, co všechno se pod název Linux počítá...

S pozdravem

Miloslav Ponkrác