V distribuci to není (Re: SUSE nebo jiný Linux)

[Michal Kubecek]

On Thu, Nov 25, 2004 at 12:45:38AM +0100, Petr Koval wrote:
> Kolikrat tak asi uzivatel musi znovu nainstalovat Linux
> uz jedno s jakeho duvodu. Bud kvuli nejake zmene na HW
> ci ze si to rozhasil sam. A potom treba tak za rok by opet potreboval
> SuSE install support, ale ten uz zadara nedostane.

Pokud si zkusíte odhadnout, kolik z ceny té krabice zbyde na poskytování
instalační podpory, nejspíš dojdete stejně jako já k závěru, že je pak
její rozsah celkem odpovídající ceně. Nesouhlasím ale s názorem, že
taková podpora je k ničemu. Nejsem totiž zastánce názoru, který tu
někteří propagátoři Gentoo jako Jediné Správné Cesty (TM) mlčky považují
za naprostou samozřejmost: že totiž správný postup, jak se má začátečník
naučit pracovat s Linuxem, je začít instalací, pak nakonfigurovat systém
a nakonec se teprve zabývat takovými podružnostmi, jako je používání
shellu, správa souborů (a hlavní rozdíly mezi linuxovými a windowsovými
filesystémy) a správa procesů.

Podle mne je vhodné postupovat přesně obráceně: nejprve se naučit
pracovat s shellem, číst manuálové stránky a info dokumentaci, pochopit,
co jsou uživatelé a skupiny, jak funguje filesystém, jak fungují
přístupová práva, co jou to procesy a jak s nimi zacházet, atd. Pak je
možné postoupit k složitějším věcem, jako je konfigurace služeb a
systému samotného, konfigurace zavaděče apod. Jinak totiž sklouznete
k tomu, že začátečník bude podle magické knihy opisovat kouzelné
formule, ale stejně nebude mít nejmenší tušení, co vlastně dělá.
Nemám rád klišé, ale dům se nestaví od střechy.

A právě při tom mém přístupu (který považuji za vhodnější) je užitečné,
pokud uživatel dostane, pokud možno bezbolestně, funkční systém, na
kterém se může začít učit. Za těch půl roku už o něm bude vědět víc a
instalační podporu potřebovat nebude. Bude totiž schopen využívat
dokumentaci, vyhledávat na webu, bude vědět, co vlastně potřebuje a co
má hledat.

Možná je můj pohled ovlivněn tím, že dříve, než jsem si nainstaloval
Linux doma, jsem už nějakou dobu pracoval na unixovém počítači, kde jsem
byl jen prostým uživatelem. Díky tomu jsem při instalaci měl už základní
povědomí, jak některé věci fungují, ale i tak to nebylo vůbec
jednoduché. Možná jsem naivní, ale věřím, že při takovém přístupu by
ubylo v diskusních listech i webových fórech dotazů, ze kterých mi běhá
mráz po zádech. Dotazů, ze kterých je zjevné, že naprostý začátečník se
snaží zprovoznit něco, na co jsou potřeba poměrně hluboké znalosti, a že
na výsledku jeho snažení závisí fungování firmy o desítkách či stovkách
zaměstnanců.

Ještě jednu poznámku na závěr. Až na asi dvouletou přestávku se věnuji
pedagogické činnosti přibližně od roku 1992. Za tu dobu jsem došel
jednoznačně k závěru, že o tom, co se člověk naučí, rozhoduje v první
řadě on sám, jeho dispozice a vůle a chuť se učit. V druhé řadě je to
dostupnost informačních zdrojů. Takové faktory, jako je v tomto případě
volba distribuce, jsou celkem podružné - pokud by se samozřejmě nejednalo
o distribuci, která by byla natolik nepraktická, že by ho odradila hned
na začátku. Proto tvrdím, že kdo má vůli a chuť Linuxu porozumět, dokáže
to stejně dobře s Mandrakem, Red Hatem či SuSE, jako s Debianem, Gentoo
nebo Slackwarem. Kdo si chce jen používat GIMP či Firefox a klikat na
ikony v KDE, toho k porozumění systému nedonutí sebespartánštější
distribuce.

							  Michal Kubeček