disk na odchodu?

[Jaroslav Lukesh]

Napsal jste to dobře. Dřív, za dob disků o velikosti stovek MB, byla 
vyhražená oblast pro "neviditelnou" opravu vadných sektporů 3% z kapacity. 
Nyní, v době TB disků, mi připadá, jakoby ta oblast byla stále stejná - tedy 
3% ze stovek MB.

U toho zmíněného regeneračního SW to má smysl, když je disk ještě v pořádku. 
Stárnutí záznamu je známá věc a jeho občerstvení jednou do roka-dvou je 
životnosti disku prospěšné.

použití badblocks ale nevede k tomu, že slabší sektory, ktreré se podaří 
ještě přečíst, jsou ihned realokovány. To tak fungovalo kdysi, dnes mi 
připadá že se remapuje až když se narazí na poslední bit, který ještě lze 
opravit.

Totiž magnetický záznam u disků kdysi a nyní, je obrovský rozdíl. Kdysi se 
zapisovalo s vlnovou délkou přes několik magnetických domén a o "syrové" 
jedničce či nule rozhodoval zesilovač s hysterezí (záznam je v nějakém 
enkódování RLL). Dnes probíhá záznam bitu o vlnové délce zlomku velikosti 
magnetické domény a hraje se na to, že se domén zmagnetuje více (představte 
si mačetu posazenou na kýblu s bramborama) a záznam prosákne i do hloubky. 
Následné čtení dat pak vyhodnocuje nikoli tupý klopný obvod, ale signálový 
procesor, lovící data z šumu z průběžného okna (tedy nikoli v reálném čase 
jako dříve) za pomoci mechanismů pro opravy chyb (těch mechanismů je dnes 
více úrovní).

Tedy dnes jsou chyby při čtení standardním jevem, zatímco dříve to byla 
vážná chyba. Stává se tak, že u odcházejícího disku jeden soubor přečtený 
několikrát, nebude binárně shodný, ale chybu v systému nic nenahlásí.

----- Původní zpráva ----- 
Od: "Josef Krieglstein" <josse na trenet.org>

dle mého názoru pokud nepotřebuju zachránit data, je jakýkoliv jiný
začátek než badblocks -w ztráta času. Stejně ten povrch je potřeba
zkontrolovat důkladně než těm plotnám svěřím nová data, proč s tím
nezačít a ušetřit čas nechápu. fsck rozhodně nenajde všechny bloky a co
je nejdůležitější: neumožní disku bloky přealokovat, princip použití
badblocks je prvávě v té donucovací schopnosti (ona to není donucovací
schopnost, ale jen zahození dat a pokud vadný blok obsahoval nějaká data
tak je disk zahodí a zapíše nová jinam, to nesmí udělat dokud není blok
určen ke kompletnímu přepsání) na disk, že ten všechny vadné přemapuje
ro rezervního místa (samozřejmě pokud ještě nějaké má).

Je to jednoduché, ale já to neumím jednoduše vysvětlit. S některými
informacemi https://en.wikipedia.org/wiki/Bad_sector nesouhlasím, ale
třeba to z wiki pochopíte lépe.

Josef Krieglstein

Dne 12. 4. 2018 v 11:25 Jaroslav Lukesh napsal(a):
> Princip funkce je že přečte sektor a zapíše ho znovu na stejné místo. Tím 
> posílí slábnoucí magnetikcý záznam. Protože sousčástí stopy jsou i servo 
> informace, zapisují se též. Dojde tedy k obnově i servisních informací na 
> disku.
>
> na linuxu to umí příkazy badblocks, dd, ddrescue s vhodnými parametry.
>
> ----- Původní zpráva ----- Od: "Adam Pribyl" <pribyl na lowlevel.cz>
>
>
>> Kdysi jsem s uspechem pouzil HDD Regenerator - demoverze umi opravit jen
>> jeden sektor, mel jsem jich jen par tak to nebyl velky problem.
>> Byvala to ovsem DOS aplikace, dnes asi Windows.
>> Nekdo tvrdi ze je to nesmysl, me to ale fungovalo
>> http://www.dposoft.net/hdd.html